Přenos poznatků a technologií k veřejnosti a komerčním subjektům je pro dnešní univerzity klíčovou součástí jejich existence. Kontakt s veřejností zvyšuje povědomí o dění na univerzitách a generuje zisk. Zatímco takzvané tvrdé vědy nacházejí své praktické uplatnění snadno, v oblasti věd společenských a humanitních přenos nových znalostí zatím zaostává.
„Výzkumu v humanitních a společenských vědách se v současnosti věnuje šedesát procent všech vědců,“ uvádí Christoph Köller, který posledních deset let poskytuje poradenství evropským výzkumným institucím a univerzitám při prezentaci jejich výsledků širší společnosti a obchodním partnerům. „Na rozdíl od přírodních věd a lékařství však badatelé z oblasti humanitních věd často na první pohled nevidí, že jejich výzkum má nějaké další praktické využití, nebo si myslí, že prodávat lze jen patenty. To musíme změnit,“ dodává.
Na rozdíl od přírodních věd a lékařství však badatelé z oblasti humanitních věd často na první pohled nevidí, že jejich výzkum má nějaké další praktické využití, nebo si myslí, že prodávat lze jen patenty.
Christoph Köller se spolu s Amandou Zeffman, ředitelkou konzultační sekce Cambridge Enterprise Limited, stali hosty sedmého ročníku Národní konference transferu, která se uskutečnila 15. května v kongresovém sále Orea hotelu Pyramida. Jejím tématem byla právě otázka praktického uplatnění poznatků získaných v humanitních a společenských vědách nebo umění a jejich přenos do komerční sféry. Posluchači si vyslechli několik přenášek na téma možností komercializace vědeckého poznání, hojně byly diskutovány také způsoby, kterými by konzultanti měli oslovovat akademiky a poskytovat jim poradenství.
Přenos poznatků v humanitních vědách jako výzva
„Zejména v oblasti humanitních věd je přenos poznatků mnohem složitější než u takzvaných věd tvrdých,“ vysvětluje Christoph Köller. Prvně jmenované totiž často nepřinášejí žádné hmatatelné výsledky v podobě konkrétních vynálezů. Určitá část společenských věd se při pohledu zvenčí zdá hodně vzdálená jakékoli aplikaci v běžném životě.
„Uplatnění takových odvětví, jako jsou sociologie nebo psychologie, je zřejmé. Musíme se ale zaměřit i na opačnou stranu spektra, kde poznatky z filozofie nebo filologie většinou nikdy neopouštějí vědeckou komunitu. Jejich přínos pro společnost přitom není vůbec zanedbatelný,“ upozorňuje.
Mezi příklady uvádí samořiditelná auta a umělou inteligenci – v případě těchto produktů je nutné rovněž vypracovat etické kodexy, kterými se bude regulovat jejich chování. Podle Köllera hrají společenskovědní obory nezastupitelnou úlohu také v integraci imigrantů do našeho sociálního a náboženského prostoru, když oni sami přicházejí z kultury, která je pro nás cizí. „Ekonomický vývoj samozřejmě souvisí zejména s rozvojem technických věd, ten ale světové problémy vyřešit nemůže,“ připomíná.
Argument, že některé humanitní vědy jsou samoúčelné a dokola recyklují staré myšlenky, Christopha Köllera nepřesvědčuje: „Vezměte si za příklad vzdělávání, které má na společnost nezměrný dopad. To, jak ve školách vyučujeme matematiku a přírodní vědy je velmi důležité, ale bez aplikace nejnovějších poznatků z didaktiky bychom se nikam nedostali. Způsob, jak správně učit, je výsledkem právě společenských věd.“
Řešením jsou konzultační služby
Vědci sami velmi často nevědí, že se mohou obrátit na univerzitní centra, která jim pomohou jejich výzkum nebo specializaci ve veřejné sféře nabízet. Na Univerzitě Karlově pro tento účel slouží Centrum pro přenos poznatků a technologií a také nově založená dceřiná společnost Charles University Innovations Prague.
Specialisté na přenos poznatků musejí vědce kontaktovat, zjistit, čím se zabývají, a ukázat jim, že možnosti k uplatnění existují i mimo akademickou sféru. Ty podle Amandy Zeffman spočívají především v konzultačních službách. „Poskytování konzultačních služeb přináší výsledky mnohem rychleji než schvalování patentů, univerzity si musejí uvědomit, že zde mají humanitní a společenské vědy velký potenciál. Zatímco schválení patentu může trvat i několik let, poskytování konzultací k aktuálním tématům přináší vliv bezprostředně,“ tvrdí.
Sedmý ročník Mezinárodní konference transferu se již tradičně konal pod záštitou spolku Transfera.cz. Organizace se ujalo Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy a Charles University Innovations Prague.