Vytisknout tuto stránku

ČR patří v EU k zemím s nejnižším podílem vysokoškoláků

čtvrtek, 30. leden 2014 10:09

ctk210

Praha 29. ledna (ČTK)

Česko patří v EU k zemím s nejnižším podílem vysokoškoláků mezi lidmi od 30 do 34 let. Vysokoškolské vzdělání má 24 procent mužů a 30 procent žen. V unii je to v průměru 33 procent vrstevníků a 41 procent vrstevnic. V osmadvacítce tak ČR skončila pátá od konce. Nezaměstnanost vysokoškoláků má ale třetí nejnižší. Vyplývá to z analýzy údajů za třetí čtvrtletí loňského roku, kterou zveřejnil Český statistický úřad.

"Za třetí čtvrtletí 2013 se Česká republika s dosaženými 27,2 procenta zařazuje mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 až 34 let. Za poslední roky ale tento podíl v naší zemi výrazně vzrostl," uvedli statistici. Podle nich ženy v této věkové kategorii mají "celkově vyšší úroveň vzdělání" než muži, platí to ve všech členských státech.

Horší výsledky než ČR mělo Rakousko, Malta, Rumunsko a Itálie. Naopak nejlépe na tom bylo Lucembursko, kde má vysokoškolské vzdělání téměř 57 procent lidí od 30 do 34 let. Vysokou školu absolvovala i víc než polovina osob v Litvě a Irsku.

Nezaměstnanost vysokoškoláků je výrazně menší než u lidí s nižším vzděláním. V Česku je třetí nejnižší. Vůbec nejnižší nezaměstnanost těch, kteří absolvovali v životě vysokou školu, je v Německu a Rakousku. Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků v ČR činí 3,2 procenta. V Německu je to 2,5 procenta a v Rakousku 3,1 procenta. Evropský průměr dosáhl 6,6 procenta.

Nejhůř práci naopak hledají lidé se základním vzděláním. Míra jejich nezaměstnanosti se v EU v průměru rovnala 18,9 procenta. V Česku je vyšší, dosahuje 24,3 procenta. Republika je tak šestá od konce. Nejhorší je situace na Slovensku, kde nezaměstnanost lidí se základním vzděláním činila 43 procent.

Podle unijní strategie Evropa 2020, jejímž cílem je zvýšení zaměstnanosti, by na konci desetiletí měly mít vysokoškolské vzdělání minimálně dvě pětiny lidí mezi 30 a 34 lety. Cíl zatím splnilo 15 států, mezi nimi třeba severské a pobaltské země, Polsko, Kypr či Slovinsko. Těsně pod čtyřicetiprocentní hranicí skončilo loni ve třetím čtvrtletí Dánsko. Osmadvacítce v průměru chybí k dosažení limitu ještě tři procentní body, unijní průměr dosahoval 37,1 procenta.

Míra nezaměstnanosti lidí od 15 do 64 let ve třetím čtvrtletí 2013 podle nejvyššího dosaženého vzdělání v procentech

Země

Základní

Středoškolské

Vysokoškolské

EU 28

18,9

9,6

6,6

Rakousko

9,7

4,3

3,1

Belgie

15,7

8,3

5,7

Bulharsko

27,0

11,4

6,6

Chorvatsko

21,2

18,1

11,5

Kypr

18,7

17,1

14,9

Česko

24,3

6,9

3,2

Dánsko

10,9

6,3

5,5

Estonsko

13,6

8,3

6,7

Finsko

13,8

7,8

4,4

Francie

15,6

9,5

6,1

Německo

11,9

4,9

2,5

Řecko

29,4

30,6

20,7

Maďarsko

23,1

9,4

4,2

Irsko

22,0

15,7

7,5

Itálie

14,7

10,8

7,0

Lotyšsko

21,4

13,5

6,7

Litva

28,5

13,1

5,7

Lucembursko

11,3

5,4

3,3

Malta

10,6

4,2

-

Nizozemsko

10,7

6,7

4,1

Polsko

20,0

10,8

5,7

Portugalsko

17,5

16,4

13,3

Rumunsko

7,6

7,6

5,9

Slovensko

43,0

13,7

7,5

Slovinsko

17,0

9,9

6,2

Španělsko

35,1

25,8

16,1

Švédsko

16,8

6,9

4,4

Británie

14,5

8,6

4,3

? Zdroj: Český statistický úřad podle údajů Eurostatu

Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

Autor: