Články dle značky: historie

Dnes je Petru Palečkovi přes osmdesát let. Ani v tomto věku nepolevuje v úsilí připomínat odkaz svého otce Václava Palečka, který byl jedním z těch, kdo se za druhé světové války zasloužil o to, že byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. 

„Ať děláte cokoliv, záleží nejvíc na lidech okolo vás. Leckdy na jednom konkrétním člověku,“ říká historik Vít Pokorný, jehož osobní setkání přivedlo k výzkumu dnes početně malého, ale stále živého románského jazyka – okcitánštiny. 

Kurátorka Jitka Gelnarová se ponořila do hlubin depozitářů Národního muzea, aby na světlo přinesla šestatřicet předmětů, které nevšedním způsobem zobrazují dějiny českého ženského hnutí a feministického aktivismu. Tomuto tématu se věnuje už od svých studií na UK a přednáší o něm také na FHS UK a FSV UK.

Záliba ve shromažďování stejného typu výrobků provází lidstvo od nepaměti, lidé sbírají všechno možné. Kolik ale znáte sběratelů kolkovaných cihel? Mezi nejznámější u nás patří RNDr. Jan Zavřel, absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 

Univerzita Karlova od nového akademického roku používá nový, odlehčený propagační vizuální styl s korunkou, který má sjednocovat její „vizuál“. Historická pečeť ovšem na oficiálních dokumentech zůstává i nadále. Znáte její historii a význam?

Dobrá tělesná zdatnost vojáků byla vždy jednou ze základních předpokladů úspěchu každé armády. V České republice se o ni velkou měrou stará Vojenský obor při Fakultě tělesné výchovy a sportu UK, jež slaví 70 let své existence.

Milan Buben většinu svého profesního života strávil za školní katedrou, ovšem jeho „vedlejší“ vášní jsou znaky – ať už rodové, církevní, státní či městské. O heraldice napsal řadu ceněných publikací a je autorem i několika knih o řádech.

Zástupci obce Drahelčice v sobotu 25. května slavnostně poklepali základní kameny nové základní školy a přístavby mateřské školy. Mezi hosty byl i prorektor Univerzity Karlovy pro vnější vztahy Martin Vlach, Drahelčice byly totiž kdysi součástí majetku nejstarší české univerzity.

„Z jednotlivého nálezu nikdy nemám radost. Pro mě je mnohem důležitější ten celek – souvislosti,“ říká archeolog Oded Lipschits, který při své práci kombinuje archeologické vykopávky a moderní a kritický přístup ke studiu Bible.

Právě před týdnem, dne 9. dubna 2024 započala demolice budovy na adrese Albertov 7/3a. K nostalgickým vzpomínkám napříč stoleté historii objektu menzy a koleje Albertov – kdysi luxusního stavení uprostřed univerzitního kampusu – se za pár let přidají i ty na poslední vydaný oběd.

Redakce magazínu FORUM i v roce 2023 dělala vše pro to, aby čtenářům nejen z prostředí Univerzity Karlovy přiblížila dění na největší a nejstarší české univerzitě. Představili jsme vám během roku stovky zajímavých tváří a projektů, i řadu neobvyklých oborů nebo míst.

Před sedmdesáti lety se změnil život Českobratrské církve evangelické. Tehdy vůbec poprvé byly k duchovenské službě v této církvi povolány také ženy. Do té doby absolventky teologie vykonávaly všemožné pomocné činnosti v církvi, farářkami se však stát nemohly.

Profesor Aleksi Šedo se pro magazín Forum (nejen) vrátil k mezníkům vzniku Ústavu biochemie a experimentální onkologie – je tomu letos právě 150 let, co se u nás začala psát historie výuky lékařské chemie a biochemie. 

Fakulta tělesné výchovy a sportu UK slaví 70 let. Profesor Marek Waic se v následujícím textu pokusil připomenout tradici vzdělávání učitelů tělesné výchovy v českých zemích a společenský kontext i konkrétní okolnosti, za kterých se samostatná vysoká tělovýchovná škola zrodila.

Univerzita Karlova prodloužila partnerské memorandum s Národním muzeem. „Letos otevíráme společně i nový studijní program, který se jmenuje muzejní studia,“ říká generální ředitel NM Michal Lukeš, jenž je absolventem historie z FF UK. Co plánuje? A o čem si povídal s japonským císařem?

Nedávno vyšly precizně vypravené paměti velké prvorepublikové osobnosti, profesora Karla Engliše, jenž vedl nejen ministerstvo financí, ale krátce i Univerzitu Karlovu. Za vznikem objemné knížky, kterou vydala Masarykova univerzita, stojí i akademici UK.

Česká, ale i slovenská  polonistika slaví sté výročí od svého vzniku, který je spjat i s Univerzitou Karlovou a polským vědcem Marianem Szyjkowským. Expertů na dějiny i současnost polonistiky se ptal Wojciech Bednarek z Polského institutu v Praze.

Na knihu, jež by vyprávěla tisícletou historii Arménie, čekali čeští čtenáři dlouho. Nakonec ji vydalo NLN, přičemž pod 420stránkovými Dějinami Arménie jsou podepsáni čtyři autoři spjatí s Filozofickou fakultou UK. Hlavní editorkou je Petra Košťálová.

Je to jeden z nepřehlédnutelných prvků Velké auly v Karolinu. Gobelín o rozměrech 500 x 745 centimetrů zdobí průčelní zeď auly a je na něm zobrazen císař Karel IV. se svatým Václavem a symboly univerzitních fakult. I když gobelín působí velmi historickým dojmem, letos slaví „teprve“ 75 let.

Toužil stát se chirurgem, k psychiatrii přešel pro nedostatek pracovních příležitostí. Výzkumy, které na poli neuropatie provedl, mají dodnes platnost, přesto je jeho jméno spojováno především s krevními skupinami a dárcovstvím krve. Profesor Jan Janský se narodil 3. dubna 1873.