Články dle značky: historie

Probíhající opravy Karolina přinesly nečekaný objev. Při pracích na nádvoří, kde byly podmáčené stěny, prorazili dělníci dlažbu, zpod níž vytryskla voda. Ukázalo se, že nejde o proraženou trubku, nýbrž o pramen. „Je to překvapivé zjištění, ale máme velkou radost,“ říká prorektor UK Martin Vlach.

Tento příběh začal před osmi lety v univerzitní převlékárně, kde mladičká studentka FHS UK Alena Foglová čekala před vystoupením s projevem na bakalářských promocích. Aby zahnala nervozitu, prohlížela si pověšené univerzitní taláry a prohlásila, že by je dokázala ušít také.

„Bedřicha Hrozného máme zafixovaného jako exaktního vědce. Ve své době byl ale žádanou vědeckou autoritou a schopným diplomatem, který dokázal pro své projekty sehnat i peníze od sponzorů,“ říká chetitoložka Šárka Velhartická, jež mu věnovala obsáhlou knihu.

Nestihli jste ukázku českých korunovačních klenotů na Pražském hradě? Vydejte se s námi na obrazovou reportáž, kterou doprovází text profesora Jana Royta. „Svatováclavská koruna patří mezi nejstarší panovnické insignie v Evropě,“ píše emeritní prorektor UK a kunsthistorik KTF UK.

Od 18. století vycházely pravidelně na začátku nového semestru na Univerzitě Karlově Karolinky - seznamy přednášek a cvičení. Ty z přelomu 19. a 20. století jsou nejžádanějšími dokumenty Archivu UK, proto je nyní jeho pracovníci ve spolupráci s kolegy z Ústřední knihovny UK digitalizovali. 

Lidé během ní nejenom spí, ale také pracují a baví se. Funguje i jako symbol. Nocí v době socialismu se zabývá Lucie Dušková z FF UK. Sleduje každonoční prožívání, odkazy na noc hledá v různých pramenech, třeba i ve filmu. A zabývala se proto i vánoční klasikou – pohádkou Pyšná princezna.

Silné svědectví o tom, jak se v Československu 20. století prosazovala komunistická ideologie i politická praxe, přináší nová kniha z pera Martina Potůčka, profesora FSV UK. Důkladně probírá především osudy odsouzené matky Jarmily.

Když v březnu roku 2020 česká vláda vyhlásila nouzový stav, lidé se snažili i v omezených podmínkách něco dělat. Orální historikové pod vedením profesora Miroslava Vaňka ihned rozjeli nový výzkum. Viděli totiž, že se přímo před jejich očima odehrává událost, která se zapíše do dějin.

„Univerzitní student je ideální editor Wikipedie, protože je nejblíž aktuálním poznatkům a ví, co je v jeho oboru v ‚kurzu',“ říkala Klára Joklová, výkonná ředitelka Wikimedia ČR před zahájením akce editaton, jež se konala 23. listopadu též v Didaktikonu.

Odkaz dvou slavných dnů československých dějin, 17. listopadu 1939 a 1989, si dnes připomínali i studenti, akademici a představitelé Univerzity Karlovy. „Scházíme se, abychom společně oslavili památku studentů a jejich statečný boj za svobodu,“ uvedla rektorka Milena Králíčková.

Při největších slavnostních ceremoniích Univerzity Karlovy jej mezi ostatními jen tak nepřehlédnete. I v přítomnosti těch nejváženějších hostů totiž kráčí vždy jako první v důstojném taláru a s žezlem v ruce. Jeho funkce má záhadný název pedel a v Karolinu ji vykonává Josef Šebek.

Letos 1. dubna uběhlo 100 let od úmrtí posledního českého krále Karla III. Přestože celé Rakousko-uherské monarchii vládl poměrně krátce, měl vřelý a dlouhodobě kladný vztah právě k českým zemím, kde prožil klíčové okamžiky svého života. Včetně studií na Karlově univerzitě.

Násilí vůči civilistům v ukrajinské Buče nevybuchlo z ničeho nic, předcházela mu řada okolností. Historici Ota Konrád a Rudolf Kučera interpretují současné události na základě výzkumu, ve kterém se zabývali násilím za první světové války a po jejím konci.

„Možná nás pozvali, protože je to balast,“ otevírají diskuzi o smyslu českých dějin autoři oceňovaného podcastu Přepište dějiny, kteří v rámci crossoveru mezi podcasty zavítali do epizody podcastu FF UK Balast, jenž pokořil první rok vysílání.

Univerzita Karlova nabízí zájemcům nejen možnost kvalitně se vzdělávat, ale také se v jejích objektech můžete ubytovat. To vůbec nejreprezentativnější ubytovací zařízení UK se nachází v historické budově Opitzova domu, jen pár kroků od Staroměstského náměstí.

Když před 666 lety povolal Karel IV. do Prahy stavitele Petra Parléře, ani on netušil, jak jeho rod ovlivní podobu gotické architektury v Evropě. Jakou stopu tito mistři zanechali, mapuje publikace Jiřího Kuthana Parléřovský mýtus: Rod Parléřů – dílo a jeho ohlas. 

Dnes uběhlo osmdesát let od operace Anthropoid. Historik Petr Koura z Pedagogické fakulty UK připomíná nejen osudy dvou parašutistů, kteří útok na Heydricha provedli, ale také lidí, díky nimž se podařil. Všichni zaplatili za svou odvážnou pomoc životem. 

Politolog Tomáš Bouška má velký sen: obnovit jediný dochovaný objekt z komunistického lágru Rovnost, uctít památku politických vězňů a vytvořit z takzvané Řetízkárny komunitní i vzdělávací centrum v krušnohorském regionu UNESCO.

Majáles, který minulou neděli zorganizovali studenti UK, navazuje na dlouhou, a přitom téměř neznámou tradici studentských májových setkání za komunismu. Historik Petr Blažek představuje výstavu Králové Majálesů, která připomíná šedesát let majálesových srazů mládeže. 

Anežka Přemyslovna byla česká princezna, která zasvětila svůj život pomoci bližním. Stala se i jedním ze symbolů svobody, protože byla svatořečena jen několik dní před vypuknutím sametové revoluce v listopadu 1989. Českou světici připomíná profesor Petr Kubín z Katolické teologické fakulty UK.