Print this page

Češtinářům pomůže s akutními výzvami nový studijní program

Wednesday, 16 November 2022 13:56

Pedagogická fakulta UK otevírá od příštího akademického roku jednooborový navazující magisterský studijní program Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, se zaměřením na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky nadané. Program koncipovaly katedry českého jazyka a české literatury a bude nejprve otevírán v kombinované formě. Co nového přinese studentům i učitelům z praxe, vysvětlují garantka programu a vedoucí katedry českého jazyka Martina Šmejkalová a její kolegyně Klára Eliášková, odbornice na výuku dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a ředitelka jedné pražské střední školy pro zrakově postižené.

dovnitř 1Doktorka Klára Eliášková (vlevo) a profesorka Martina Šmejkalová (vpravo) spolu s Markem Bajgerem, vedoucím Studentské oborové rady oboru Český jazyk a literaturaNa propagaci studentského programu se totiž podílejí i sami studenti PedF UK. 

Na základě čeho jste se rozhodli rozšířit studijní program Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy do podoby takzvaného jednooboru?

Martina Šmejkalová: Na počátku stojí vždy vědomí, že musíme připravovat studenty oboru český jazyk a literatura nejen pro současnou školu, pro aktuální výzvy a problémy, ale musíme je učit i myšlenkové samostatnosti a flexibilitě, aby se dokázali rychle a poučeně zorientovat v situacích a kontextech, které teprve přijdou. Otázek, kterým musí učitelé českého jazyka čelit, je mnoho – nejenže se dynamicky vyvíjejí prostředky komunikace, ale mění se i vyučovací metody a rovněž komunikační potřeby či sociokulturní zázemí žáků. Zvyšuje se počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a také s odlišným mateřským jazykem. Vzhledem k tomu, že český jazyk je centrální vyučovací předmět, který vytváří předpoklady pro studium všech ostatních předmětů, odrážejí se v něm tyto problémy ve zvýšené míře.

Dosud se dalo učitelství českého jazyka studovat na pedagogické fakultě pouze v kombinaci s jinými programy (například Český jazyk–Dějepis – pozn. red.). Jakým způsobem si ověřujete, že o jednooborovou formu bude mezi uchazeči zájem?

Klára Eliášková: Snažíme se reagovat na aktuální problémy vyučovací praxe. Jsme s učiteli v kontaktu, víme, že zejména češtináři v běžných školách stále častěji řeší, jak funkčně učit žáka nevidomého, sluchově postiženého, s poruchou autistického spektra nebo s lehkým mentálním postižením či s odlišným mateřským jazykem, a to v přibližně třicetičlenném kolektivu žáků. Učitelé bez speciálněpedagogické zkušenosti tak hledají pomoc a sami si zjišťují vhodné metodické postupy – navštěvují například vzdělávací semináře organizované speciálními školami. Obrací se i na naši katedru českého jazyka, katedru literatury nebo na kolegy z katedry speciální pedagogiky a z dalších pracovišť. Jednoduše pociťují, že jejich práce potřebuje kvalifikační „revizi“.

Martina Šmejkalová: Jsme přesvědčeni, že je úkolem i předmětových kateder profesní přípravu učitelů v této oblasti rozvíjet pod garancí univerzity. A víme, že se to v rámci možností hodinových dotací v různých aprobačních předmětech děje.

Klára Eliášková: Také se domníváme, že je nezbytné nejenom připravovat pro takovou výuku nové učitele, ale poskytnout prostor pro doplnění kvalifikace již praktikujícím učitelům češtiny, kteří se s podobnou přípravou v minulosti nesetkali. V didaktice českého jazyka a literatury v posledních letech navíc konečně začaly být i v terénu realizovány letité požadavky na modernizaci výukových metod a revizi vzdělávacích cílů. Tyto didaktické změny dobře vyhovují žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), a to díky důrazu na individuální a diferenciovaný přístup.

Výřez II

To je důvod, proč otevíráte obor nejprve v kombinované formě studia?

Martina Šmejkalová: Ano, protože předpokládáme zájem učitelů z praxe a chceme nejprve nasytit poptávku z terénu, kde je potřeba opravdu akutní. Pokud se naše očekávání naplní, otevřeme v přespříštím akademickém roce (2024–2025) i prezenční formu studia. Doufáme v to, protože naše zkušenost se současnými studenty bohemistiky je taková, že jsou entuziastičtí, mimořádně motivovaní k učitelské profesi a že na ni chtějí být dobře připraveni.

Chápu správně, že jde o program, jenž propojuje učitelství českého jazyka a literatury se speciální pedagogikou a psychologií?

Martina Šmejkalová: Je potřeba zdůraznit, že v žádném případě program nesupluje odborné vzdělání z oblasti speciální pedagogiky nebo psychologie, které všichni studenti a studentky pedagogické fakulty získávají v průběhu svého studia na odborných katedrách (psali jsme zde). My tyto poznatky „pouze“ za spolupráce našich kolegů speciálních pedagogů a psychologů aplikujeme na výuku českého jazyka a literatury. A jelikož se jedná o takzvaný jednoobor, získají jeho absolventi dvojnásobek informací nejen z odborných jazykových a literárních předmětů, ale i z oblasti didaktiky a praxe – zjednodušeně řečeno tak mají dvakrát tolik prostoru a času rozvíjet se v této problematice oproti studentům, kteří studují takzvaný dvouobor.

Klára EliáškováKlára Eliášková: Nové je právě to, že zavádíme několik nových předmětů z oblasti českého jazyka i české (a světové) literatury a také řadu nových témat. Aby si čtenáři mohli udělat konkrétní představu, můžeme jmenovat třeba téma vypisované katedrou české literatury Využití biblioterapie u žáků se SVP a žáků nadaných. Dále se cíleně soustřeďujeme na bohemistické obsahy specificky zaměřené na výuku žáků se speciálními potřebami a na nadané žáky. Představte si, že budete mít v hodině českého jazyka a literatury dvacet osm takzvaných intaktních žáků, a byť jen jednoho žáka nevidomého a dalšího například s poruchou autistického spektra. Pak mnohdy nastávají takové výukové situace, kdy potřebujete ve třídě aplikovat více výukových přístupů nebo modifikovaných metod, přizpůsobit obsah učiva. Proto je naším cílem nabídnout studentům co nejkomplexnější odborný přehled, který mohou následně uplatnit ve své výuce českého jazyka a literatury na běžné škole.

V programu se chcete zaměřit i na práci s nadanými žáky. Jsou podle vás v běžných školách stranou pozornosti?

Martina Šmejkalová: Mohu mluvit jen za český jazyk a literaturu, a zde ten pocit trochu máme. Ale nerada bych, aby to vyznělo jako kritika učitelů, neboť je spousta obtíží, které dnes musí řešit, a přesto víme o mnoha vyučujících, kteří tyto náročné úkoly zvládají výborně a žákovo nadání v českém jazyce cíleně rozvíjejí. V našem studijním programu jde o to, aby žákům nadaným byla věnována stejná individuální pozornost jako žákům s nějakým typem deficitu. Podobné „bílé místo“ spatřujeme ve výuce českého jazyka a literatury u žáků se speciálními potřebami na středních školách – o nutnosti didaktických intervencí u starší mládeže se také hovoří méně než o žácích na nižších vzdělávacích stupních, a proto se i na ně cíleně zaměřujeme.

Kromě toho i tito žáci mají právo na dostatek podnětů. Pokud se jejich potenciál nerozvíjí, může to vést k pasivitě i třeba nechuti chodit do školy…

Klára Eliášková: Právě proto jsme pro tento program zúžili portfolio škol, s nimiž fakulta dlouhodobě spolupracuje v rámci praxí, na ty, které jsou výjimečné v práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně nadaných, a oslovili jsme i školy nové. Tyto praxe jsou už běžné i ve stávajících bakalářských programech a mezi studenty je o ně enormní zájem. Chtějí znát a porovnat si výukové přístupy jak na běžných, tak i speciálních školách.

Martina ŠmejkalováMartina Šmejkalová: Skutečnost, že se učitel v běžné třídě setká s žákem se speciálními vzdělávacími potřebami, hraničí s jistotou. S některými skupinami, například se skupinou žáků se specifickou poruchou učení, už pedagogové pracovat umí. Ale třeba děti s odlišným mateřským jazykem jsou pro ně stále ještě opravdovou výzvou, přestože i toto téma je už dobře teoreticky propracováno.

S ohledem na jazykovou situaci v českých školách máme v novém studiu například i předmět, který studentům nabídne úplné základy slovanských jazyků (ruštiny a ukrajinštiny), a také volitelný předmět Základy ruského jazyka pro bohemisty. Pokud jsme mluvily o fakultní spolupráci, tak tady nesmíme zapomenout na participaci kolegů z katedry rusistiky. Jak vidíte, náš program bude skutečně pestrý.

Prý také plánujete rámcově učit Braillovo písmo. Opravdu ho učitel českého jazyka na běžné základní či střední škole využije?

Klára Eliášková: Právě kvůli té stále větší různorodosti žáků, kteří navštěvují běžné školy, není výjimkou, že se vyučující setká s nevidomým, který například pracuje na Pichtově psacím stroji (jedna z pomůcek pro nevidomé a slabozraké, jež jim slouží k psaní Braillova bodového písma – pozn. red.). Pak by měl být i běžný češtinář schopen alespoň orientačně přečíst a zkontrolovat, co nevidomý žák napsal. V současné výukové praxi tito žáci více upřednostňují práci na notebooku s hlasovým nebo hmatovým výstupem, ale i ta má svá specifika, která by měl učitel českého jazyka a literatury například při přípravě výukových materiálů podrobně znát. Možná didakticky ještě náročnější je v českém jazyce a literatuře práce s žáky s deficitem sluchovým.

Překvapuje mě, že jednooborové studium učitelství českého jazyka a literatury na pedagogické fakultě vzniká až teď.

Martina Šmejkalová: Nás taky. Přitom požadavky na to, aby český jazyk a literatura tvořily samy o sobě aprobační skupinu, se vyskytovaly už dávno. Naši předchůdci si stejně jako my uvědomovali, že studium českého jazyka a literatury je mimořádně obtížné. Jelikož jde o národní jazyk a klíčový vzdělávací předmět, klade se u něj stejný důraz na hloubkové studium obou hlavních složek, tedy jazyka i literatury, včetně obou didaktik (někteří studenti se vyjadřují v tom smyslu, že studují „dva obory v jednom“). I v minulosti by tedy mělo jednooborové studium své opodstatnění. Ovšem nyní, v době, kdy češtináři musejí reagovat na tolik výzev, o nichž se nám ještě před třemi lety ani nezdálo, je vznik tohoto studijního zaměření naprosto nezbytný.

prof. PhDr. Martina Šmejkalová, Ph. D.
Vystudovala obor Český jazyk a literatura – hudební výchova na Pedagogické fakultě UK. Několik let učila na střední škole, v roce 1996 nastoupila jako odborná asistentka na katedru českého jazyka PedF UK, od roku 2009 je její vedoucí. V roce 2012 koncipovala a organizovala přípravu doktorského studia Didaktika českého jazyka, akreditovaného na PedF UK od roku 2013. Ve své vědecké činnosti se vedle lingvodidaktiky češtiny věnuje především tématům spjatým s historií jazyka, bohemistiky a výuky českého jazyka.
PhDr. Klára Eliášková, Ph. D.
Vystudovala nejprve obor Český jazyk a literatura – pedagogika na Pedagogické fakultě UK. Po jejím absolvování začala v roce 2000 učit na Gymnáziu pro zrakově postižené a Střední škole pro zrakově postižené v Praze 5, kde je dnes ředitelkou, a doplnila si vzdělání v oboru speciální pedagogika, se zaměřením na tyflopedii. Vedle toho působí na katedře českého jazyka PedF UK, kde vyučuje didaktiku českého jazyka u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Komentář studenta Marka Bajgera – mluvčího Studentské oborové rady oboru Český jazyk a literatura

Marek Bajger„Studuji v navazujícím magisterském studiu Učitelství pro 2. stupeň základní školy a střední školy programy ve sdruženém studiu (tzv. dvouobor) český jazyk a speciální pedagogiku, takže je mi toto téma hodně blízké. Můj studijní program se liší v tom, že češtinu a speciální pedagogiku studuji jako dva samostatné obory, kdežto nový jednoobor aplikuje znalosti speciální pedagogiky a vývojové psychologie přímo na výuku českého jazyka.

Během studia na Pedagogické fakultě UK už nyní absolvujeme předměty, které reagují na současnou situaci, věnují se výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, odlišným mateřským jazykem i žákům nadaným, nicméně výhodou jednooborového studia je, že nejen specializované předměty, ale i odborná oborová složka je zastoupena v mnohem větší míře – rozsah hodin je dvojnásobný. Nejen za sebe, ale i za svoje kolegy musím říct, že je to skvělé.

Spolu s kolegyněmi ze Studentské oborové rady, ve které působím jako mluvčí, jsme iniciovali vznik informační brožury (propagující nejen nový jednoobor, ale studium českého jazyka a literatury na naší fakultě celkově), která vznikla ve spolupráci s katedrou českého jazyka a katedrou české literatury. Tuto brožuru budeme distribuovat na vysokoškolské veletrhy a studenti je budou nosit do škol v rámci svých praxí. Myslím, že to je jasný důkaz, jak je toto téma živé.“

Author:
Photo: Vladimír Šigut