Jaká je budoucnost liberální demokracie? A jak zastavit rozdělování společnosti na nesmiřitelné tábory? I o tom debatovali na půdě Právnické fakulty UK prezident České republiky Petr Pavel a bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ve středu 8. dubna se totiž na fakultě natáčel pořad Ptám se já, který pro Seznam Zprávy moderuje absolventka PF UK a FSV UK Marie Bastlová. Živého přenosu se účastnily také desítky studujících, kteří v druhé části programu dostali prostor pro vlastní dotazy.
Marie Bastlová tentokrát se vzácnými hosty prezidentem Petrem Pavlem a bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou svůj pořad Ptám se já natáčela na Právnické fakultě UK za přítomnosti desítek studujících (zprava).
Zhruba hodinu a půl trvající diskuze se nesla v duchu aktuálních událostí. I díky tomu, že se natáčela na Právnické fakultě, se hned její úvod věnoval současnému dění na Blízkém východě a otázkám spojeným s mezinárodním právem a jeho dodržováním.
„Pokud jde o mezinárodní právo a jeho respektování, to, co zažíváme, jsou bezprecedentní časy. Začalo to ale mnohem dříve než útokem na Írán. Musíme si uvědomit, že tento typ vojenského aktu zaměřeného na změnu režimu je absolutně v rozporu s mezinárodním právem. Já si chválabohu ještě pamatuji dobu, kdy mezinárodní právo a apelování na dodržování mezinárodního práva nebylo rétorické cvičení. Doufám, že toto je jen etapa a ne nový normál, i když se to teď takto zdá,“ zdůraznila někdejší prezidentka Zuzana Čaputová, která jako absolventka práv s povděkem kvitovala, že se debata koná právě na PF UK.
Prezident Petr Pavel pak reagoval na to, jak četná vyjádření amerického prezidenta Donalda J. Trumpa směrem k Severoatlantické alianci a snaha vtáhnout NATO do bojů na Blízkém východě snižují důvěryhodnost aliance. Pavel pak opakovaně zdůraznil, že NATO je obranná instituce členských zemí, a proto není automatické, aby „pomáhala při válkách vedených mimo teritorium aliance.“
„V okamžiku, kdy začneme zpochybňovat alianci jako jednotný celek připravený konat společně a velice rozhodně, pak se její role ztrácí. Donald Trump pro snížení důvěryhodnosti aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za několik let. To není dobrá zpráva,“ podotkl prezident Pavel.
Diskuze se poté stočila i k otázkám domácí politiky, k problematice schvalování státního rozpočtu či ke sporům mezi prezidentem a vládou, kde na pozadí aktuálních tuzemských kauz připomínala Zuzana Čaputová své zkušenosti z doby, kdy byla slovenskou prezidentkou a kdy se za pět let její funkce vystřídalo pět různých vlád.
V souvislosti s tím se hovořilo i o budoucnosti liberální demokracie. „Posledních dvacet let pozorujeme demokratické zpátečnictví, tedy narůstání faktorů, které způsobují couvání demokracie. Tyto faktory jsou identifikované a mají konkrétní dopady na psychiku jednotlivce a naší společnosti, a potom definují prostřednictvím voleb výběr platné většiny. Častokrát jsou vybraní částí společnosti politici, kteří slibují nesplnitelné sliby, pořádek, jistotu, rychlé doručování věci – například mír na Ukrajině do 24 hodin, čímž dochází k erozi demokracie, protože spolu s tím jsou spojené kroky tamních vlád, které směřují proti esenciálním prvkům fungování demokracie, jako jsou svobodná média, občanská společnost a principy právního státu. Tyto vzorce se opakují v mnoha zemích, dnes už nemluvíme o jevu, který by se týkal jen regionu, který si prošel komunistickou minulostí, vidíme to i na západ od nás,“ upozornila Zuzana Čaputová.
Petr Pavel vzápětí podotkl, že Česká republika jde podobným směrem. „Je to logické, těžko očekávat, že Česká republika bude ušetřena vývoji okolních zemí. Jsme jimi ovlivněni v různých směrech. Možná je to také reakcí na výkyv kyvadla do příliš vzdálené polohy od středu, který je rovnovážným stavem ‚přírody a vesmíru‘, kdy to, že přeženeme liberální demokracii do extrému vede ke snaze výkyv korigovat. Teď jsme pravděpodobně na straně druhého výkyvu a je i na nás, jak daleko ho necháme dojít,“ dodal prezident Pavel.
Studující zajímalo, zda Zuzana Čaputová neuvažuje o návratu do politiky, což někdejší prezidentka znovu i před posluchači na PF UK odmítla s tím, že našla jiné způsoby, jak může být Slovensku a celé společnosti prospěšná. Podobný dotaz zamířil i k prezidentu Pavlovi, jenž naznačil, že pokud se neobjeví dostatečně silný kandidát, kterého by rád podpořil, nevylučuje, že se bude za dva roky o další mandát opět ucházet.
Mezi posluchači zasedl také ústavní právník profesor Jan Kysela, který se hostů ptal, jak zastavit polarizaci společnosti. Petr Pavel i Zuzana Čaputová poukázali na sociální média, která v tomto fenoménu hrají negativní roli a jejichž algoritmy uzavírají lidi v jednolitých názorových skupinách. Zuzana Čaputová připomněla to, co potvrzují různé studie, tedy nezůstávat s chytrými telefony doma, ale vyrazit ven mezi skutečné lidi, třeba i názorové odpůrce, a hovořit s nimi.
Jeden z dotazů na hosty vznesl také profesor Jan Kysela, který na PF UK působí na Katedře politologie a sociologie.
Petr Pavel i Zuzana Čaputová mají s diskuzemi se studujícími bohaté zkušenosti, a to jak na půdě UK, tak mimo ni. Prezident Petr Pavel naposledy hovořil se studujícími Univerzity Karlovy 24. února. V den, kdy si svět připomínal čtyři roky od začátku plné invaze Ruska na Ukrajinu, vystoupil před posluchači Přírodovědecké fakulty UK. Zuzana Čaputová se v minulosti setkala se studujícími UK na debatách, které se konaly v souvislosti s připomenutím událostí roku 1989.
Prezident Petr Pavel v únoru diskutoval se studujícími také na Přírodovědecké fakultě UK (foto: Vladimír Šigut).
