Vytisknout tuto stránku

BIOCEV je pod střechou. Výzkumné centrum přivítá první vědce za rok

úterý, 2. září 2014

Dnes ve Vestci u Prahy stojí téměř hotová železobetonová hrubá stavba, na které pracuje více než stovka stavbařů. Za rok touto dobou už bude Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy (BIOCEV) sloužit výzkumu, bádat v něm bude několik stovek vědeckých pracovníků a vysokoškolských studentů.

V pětihektarovém areálu u Vestce na okraji Prahy vyrostl z 3,4 tisíce tun oceli a 23,1 tisíce kubíků betonu komplex budov, který bude po dokončení sloužit špičkovému výzkumu v oblastech biotechnologie a biomedicíny. Podílet se na něm budou odborníci a studenti Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR ve spolupráci s dalšími tuzemskými i zahraničními institucemi.

„Největší objevy, které se dnes v biomedicínském výzkumu uskutečňují, stojí na pomezí základních vědeckých disciplín. Dnes už neplatí to, že biochemik udělá objev v biochemii, molekulární biolog v molekulární biologii – bývá to na hranici různých oborů. BIOCEV bude obrovské fórum vědy, které umožní, aby se odborníci z různých oborů shromáždili pod jednou střechou a produkovali to nejlepší, co lze ve vědě vyprodukovat,“ vysvětlil význam vzniku interdisciplinárního vědeckého pracoviště ředitel centra BIOCEV prof. Pavel Martásek.

I když budovy vybavené moderními laboratořemi ještě nejsou hotové, na výzkumných programech projektu BIOCEV – Funkční genomika, Buněčná biologie a virologie, Strukturní biologie a proteinové inženýrství, Biomateriály a tkáňové inženýrství, Vývoj léčebných a diagnostických postupů – se už v provizorních prostorách pracuje.

Videozáběry pocházejí z letošního června

Hrubá stavba Biotechnologického a biomedicínského centra se dokončuje právě v těchto dnech, jejímu bezproblémovému průběhu nahrávala i poslední mírná zima, díky níž se nemusely odkládat betonovací práce. V areálu tak již stojí tři hlavní budovy. Ta největší, rozdělená do několika křídel, bude samotným srdcem BIOCEVu, kde budou umístěny laboratoře i potřebné prostory sloužící vědcům. Menší budova je určena Českému centru pro fenogenomiku, v němž bude vedle laboratoří vymezen speciální prostor pro pokusná zvířata, který se buduje s ohledem na to, aby tam zvířata měla co největší komfort a nic nenarušovalo průběh výzkumu. I z toho důvodu jsou veškeré technologie zajišťující fungování centra, jako je například vytápěcí zařízení, umístěny v samostatné budově na kraji areálu. „Z pohledu stavbařů se to může jevit jako banalita, ale i drobné otřesy, které technologické zázemí vyvolává, mohou výzkum a chování pokusných zvířat ovlivnit,“ podotkl profesor Martásek.

BIOCEV bude také vybaven záložním energetickým zdrojem, takže výzkum neohrozí ani případné nečekané výpadky proudu. Stejně tak projekt počítá i se zálohováním elektronických dat.

bio_viz

Stavba, financovaná z větší části prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (1,959 mld. korun) a částečně také z rozpočtu ČR (346 milionů korun), by měla být definitivně dokončena v březnu příštího roku. Po zkušebním několikaměsíčním provozu by během léta roku 2015 měl BIOCEV přivítat první vědecké pracovníky. Předpokládá se, že v centru bude působit na 600 lidí včetně nevědeckého personálu, přinese to tedy možnost pracovního uplatnění třeba i lidem z blízkého okolí.

Dá se očekávat, že vznik tak velkého vědeckého centra přiláká různé biotechnologické firmy, a na východ od Prahy tak vznikne celý science park, v jehož středu bude právě Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

Autor: Helena Zdráhalová
Foto: red.