Italští profesoři a docenti se včera sešli se svými českými protějšky na půdě Karolina v rámci konference Padova Meets Prague. Šlo o první takto rozsáhlé zasedání představitelů Univerzity Karlovy a Padovské univerzity, na němž se obě strany seznámily s aktuálně probíhajícími výzkumnými projekty a hledaly styčné body, kde mohou v budoucnu spolupracovat.
Po úvodním proslovu rektora Tomáše Zimy, v němž podrobně představil Univerzitu Karlovu, vystoupili italský velvyslanec Francesco Saverio Nisio a za Padovskou univerzitu její prorektorka pro evropské záležitosti Alessandra Petrina. Celou první část zasedání pak uzavřeli prorektoři UK – Radka Wildová, Jan Konvalinka a Jan Škrha, kteří italskou stranu seznámili se svou agendou a nastínili, jak by si společnou cestu představovali. „Je to takové otevírání dveří k užší spolupráci. Univerzity si vzájemně sdělí své přístupy ke vzdělávání a vědeckovýzkumné činnosti. Zjistíme například, že se potýkáme se stejnými problémy, ale přistupujeme k nim různě. Což je obrovské obohacení pro obě strany – vzájemně se poznat a inspirovat,“ říká Jan Škrha.
Hlavní vědecké projekty a odborná činnost, jež na obou univerzitách momentálně probíhají, byly tematicky rozděleny do pěti diskuzních panelů: Medicína, Matematické a fyzikální vědy,Sociální vědy, Historie a lingvistika, Pedagogika.
„Z mého pohledu bylo velice zajímavé vidět, v jakých konkrétních oblastech se tematicky protínáme a kde se třeba velice produktivně doplňujeme,“ říká Věra Sokolová, vedoucí katedry genderových studií FHS UK, která zahajovala panel Sociální vědy. „Doktorka Giorgia Nesti zde představovala centrum pro genderová studia v Padově. Dozvěděli jsme se, jak kladou důraz na lidská práva. My se zase hodně věnujeme tématům migrace, domácí práce a sexuálního násilí,“ vysvětluje s tím, že se hned v rámci přednášky se svou novou italskou kolegyní domluvily na spolupráci. Zjistily totiž, že mezi Padovou a Prahou dosud neprobíhá bilaterální smlouva v rámci programu Erasmus+ a rády by to teď změnily. „Jsme pro ně zajímaví, protože na FHS nejenomže vyučujeme mnoho kurzů v angličtině, ale nabízíme v tomto jazyce také plnohodnotný magisterský program.“ Docentka Sokolová oceňuje také možnost osobního setkání, která je podle ní v mnoha ohledech efektivnější: „E-mailová komunikace bývá velice abstraktní a vzdálená záležitost. Zatímco pokud se s lidmi vidíte tváří v tvář, potřesete si rukou a prohodíte párslov, mají navázané kontakty daleko větší šanci se udržet.“
Jedním z těch, kteří s padovskými kolegy pracují už řadu let, je Jan Trlifaj z Matematicko-fyzikální fakulty UK (tím dalším je například Pavel Štichauer, který probírá lingvistické otázky s italským kolegou Jacopem Garzoniem). „Poznali jsme se na konferencích počátkem 90. let a společně začali pracovat na otevřených problémech našeho oboru. Každá skupina je silná v něčem jiném. V Padově je to komutativní algebra a algebraická geometrie, zatímco naše algebra je více spojena s logikou.“ Kromě společné vědecké práce si také navzájem pomáhají při výchově doktorandů. K tomu nedávno podali s několika dalšími evropskými univerzitami společný MSCA projekt pro European Joint Doctorate (EJD). A vzhledem k tomu, že na obou univerzitách je již možné studovat matematiku v angličtině, dohodli se dnes také na obnovení společného programu ERASMUS+.
Ve vědě se nejlépe daří takové spolupráci, která je nastavena zdola a odvíjí se od konkrétních úkolů. Lidé se poznají na konferenci, podělí se o to, na čem zrovna pracují a v čem by si mohli být vzájemně ku prospěchu. Následně s tím seznámí své studenty, kteří mohou později vycestovat za kolegy do zahraničí. A přesně toto je cílem Padova Meets Prague, jež první konferencí započala ještě poměrně dlouhou, ale systematickou cestu k vybudování úspěšné mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráce mezi dvěma starými evropskými univerzitami.