S trochou nadsázky je možné říci, že pokud jste v průběhu minulého týdne nebyli na dovolené někde zcela mimo dosah masových komunikačních kanálů, bylo téměř nemožné minout jednu z mála zpráv z vědeckého světa. V neděli 20. července v podvečerních hodinách skončilo embargo pro publikaci zprávy o týmu českých geologů vedených Jiřím Bruthansem z Přírodovědecké fakulty UK. Článek, který vyšel v nejprestižnějším oborovém časopise Nature Geoscience, a to dokonce jako „obálkové“ téma, popisuje dříve zcela neznámý mechanismus vzniku často bizarních útvarů v pískovcových skalách.
Zpráva o nesmírně zajímavém a inovativním výzkumu česko-amerického týmu geologů se začala médii nejrůznějšího typu a dosahu lavinovitě šířit prakticky okamžitě po ukončení embarga. „Časopis Nature Geoscience má velmi precizní popularizační politiku. V úterý v týdnu před uveřejněním – časopis oficiálně vychází v neděli večer – mají špičkoví vědečtí novináři z celého světa možnost seznámit se s vybraným obsahem nového čísla, kontaktovat autory a připravit si dopředu své texty,“ popisuje proces popularizace vědeckých výsledků na světové úrovni jeden ze spoluatorů článku David Mašín z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky PřF UK.
„To, že si většina z nich vybrala k popularizaci právě náš článek, bylo dáno také tím, že jsme nepodcenili atraktivní obrazovou dokumentaci. Vydavatel nás oslovil s žádostí o dodání ilustračních fotografií. Věděli jsme, že je to velká šance, a začali jsme shánět fotografy, kteří se těmto přírodním objektům věnují na nejvyšší úrovni. Z dodaných fotografií si nakonec editoři Nature Geoscience vybrali fotografii Nizozemce Marsela van Oostena. Fotografii časopisu poskytl bez finančních nároků, pro něj je to koneckonců skvělá reklama,“ vysvětluje další ze spoluautorů článku Michal Filippi z Geologického ústavu AV ČR.
Jako první vypustil informaci do světa popularizační kanál vydavatele Nature News. Záhy se objevila prakticky na všech prestižních vědecko-popularizačních serverech, včetně BBC News, ABC, CBS, New Scientist, Live Science, Science Now či Scientific American. Jiří Bruthans, hlavní autor článku, který je v současnosti v terénu mimo Českou republiku, odpovídal novinářům z celého světa prostřednictvím telefonu a e-mailu prakticky neustále.
To, že si většina z nich vybrala k popularizaci právě náš článek, bylo dáno také tím, že jsme nepodcenili atraktivní obrazovou dokumentaci.
David Mašín
V České republice okamžitě po ukončení publikačního embarga, které stanovil časopis Nature Geoscience, byl článek zveřejněn na webu Přírodovědecké fakulty UK. Zprávu doplněnou o originální video ihned otiskl časopis Vesmír, reportáž se objevila ještě ten večer v hlavním zpravodajském pořadu České televize Události. Stejná reportáž se objevila i druhý den ve zpravodajství ranního Studia 6. Velmi záhy následoval původní článek v Lidových novinách, které v těsném závěsu následovala velká část hlavních zpravodajských webů. Tiskovou zprávu, šířenou prostřednictvím Oddělení vnějších vztahů PřF UK, přebrala i ČTK, čímž se její mediální ohlas ještě znásobil.
Informace se objevila i mimo anglicky psaná či mluvená média. Řadu ohlasů bylo možné najít jak mezi zeměmi evropskými (Německo, Polsko, Rusko, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Finsko), tak mezi těmi mimoevropskými (Čína, Japonsko, Indonésie, Peru, Kuba). Všichni zájemci si mohou prohlédnout aktualizovaný přehled českých i mezinárodních ohlasů špičkové vědecké práce českých geologů.