Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy vznikl v dubnu tohoto roku nový spolek. Drosophila byla založena při katedře biologie a environmentálních studií, ale v řadách svých členů vítá i ostatní studenty. Klade si za cíl především rozvíjet studentské a spolkové aktivity, pořádat workshopy, semináře, exkurze, ale i popularizovat biologii a didaktiku biologie a šířit dobré jméno Pedagogické fakulty UK.
Nový spolek není na PedF UK první. Už více než dvacet let existuje První pražská pedagogická pivní peruť, před dvěma lety byl založen spolek Agora, který dokonce začal žít spolkovým životem západního střihu, a následně vznikl pedagogický spolek Emil. Drosophila je tedy nejmladším ze čtyř sourozenců, kteří na fakultě stále společně fungují, v současné době například při organizaci festivalu Dvorky, na kterém se kromě spolků podílejí i oborové rady.
Duší spolku Drosophila jsou předseda Daniel Pražák a místopředsedkyně Jana Ruszó, kteří také jeho založení iniciovali. Daniel Pražák k tomu podotýká: „Zpočátku jsme fungovali jako studentská oborová rada. Zjistili jsme ale, že rámec toho, co oborová rada dělá, co by mohla dělat a co může ostatním ukazovat, lze posunout na další úroveň. S tou myšlenkou jsme si pohrávali rok. A protože my dva a jádro nejaktivnějších členů na biologii a dalších katedrách máme pořád plnou hlavu nápadů, rozhodli jsme se, že do toho půjdeme.“
Jedná se primárně o studenty přírodních věd a tělocviku. Ve stanovách spolku však stojí, že členství v Drosophile není omezeno studiem PedF UK, spolek by měl být přístupný každému živému tvorovi, který o členství projeví zájem, odhlasuje jej rada a projde přísnými kritérii pro výběr. V tuto chvíli je členy spolku 15 studentů. Drosophila se rozhodla vydat cestou užšího členského okruhu opravdu aktivních lidí. Je to ve všech směrech mladé těleso a její členové jsou schopni akce a nápady realizovat rychle a dobře díky kvalitní základně a dobrému společnému fungování.
Už první akce spolku v dubnu tohoto roku se setkala s úspěchem. Jednalo se o Běh pro Zoo Praha na podporu projektu Pomáháme jim přežít, jehož součástí je i sběr starých mobilních telefonů pro výkup. Chystá se další běh pro zoo, jemuž budou předcházet pravidelné tréninky pro děti i dospělé. I nedávno se podařila zajímavá akce. Během Vědeckého jarmarku na Vítězném náměstí se členové Drosophily snažili nejen ukázat učitelům, jak motivovat žáky a přicházet s nápady, ale i inspirovat samotné studenty.
Kromě pořádání různých akcí chce Drosophila hlavně učit. Členové si stojí za tím, že člověk, který vyjde z Pedagogické fakulty UK, by měl vědět, jak žáka motivovat. Chtějí bojovat proti vyhořelým učitelům, zkostnatělému školství a nezáživným hodinám, proto vytvářejí „nápadník“ možností, jak udělat výuku přírodních věd zajímavější. „Spolek je ve vývinu, ale jedna z věcí, kterou bychom chtěli dělat, je práce s dětmi, vymýšlet akce nejen pro studenty naší fakulty, ale i pro veřejnost,“ podotýká Jana Ruszó. Dalším nápadem je přitáhnout studenty k lidem, kteří mají co říci o pedagogice a o tom, jak dělat věci jinak, tedy pořádat pravidelnou měsíční přednášku a promítat filmy s komentářem odborníků. Chtějí učit nové učitele, ale i těm stávajícím dodávat nápady, například jak využívat fenomén youtuberingu včetně konzultací přímo s youtubery.
Studenti zvládají náročné studium pedagogiky i aktivní spolkový život. „Je toho dost, ale je důležité, jaké si člověk stanoví priority. Pak se to dá skloubit,“ vysvětluje Jana Ruszó a dodává: „Nám studování dělá obrovskou radost. Když člověk dělá, co ho baví, jde to samo. A k tomu se snažíme dávat prostor i lidem ve spolku.“
Daniel Pražák přibližuje i důvod, proč spolek pojmenovali Drosophila: „Paní děkanka, která byla jednou ze sudiček spolku, nám při jeho založení řekla, že octomilky vlastně z principu nesnáší, ale nás bude mít ráda. My dodáváme, že octomilka, Drosophila melanogaster, je velmi otravné zvíře, a i my se snažíme být otravní v tom dobrém slova smyslu. Důležité také je, že pro spoustu částí biologie byla drosophila tvorem, jenž v jednom malinkém organismu spojuje zdánlivě nesouvisející části biologie. Octomilky zkrátka nikdy nezůstanou na ocet.“