Právě dnes uplynulo 100 let od narození spisovatele Bohumila Hrabala, absolventa Právnické fakulty UK. Univerzita Karlova si připomněla toto významné výročí už včera odbornou diskusí u kulatého stolu a výstavou, která mj. popisuje studijní výsledky Bohumila Hrabala na univerzitě.
Setkání u kulatého stolu nazvané jednoduše Bohumil Hrabal stoletý se uskutečnilo v zasedací místnosti Karolina a diskutovat o jednom z nejvýznamnějších poválečných českých autorů přišli Mgr. Michael Špirit, Ph. D., z Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK, doc. PhDr. Jiří Pelán, Ph. D., z Ústavu románských studií FF UK a Mgr. Marek Vajchr z FAMU. Role moderátora se ujal prorektor pro vnější vztahy UK prof. PhDr. Martin Kovář, Ph. D. O velkém zájmu studentů i pedagogů Univerzity Karlovy o osobnost Bohumila Hrabala svědčí sál zaplněný do posledního místa.
Ještě než se diskutující ponořili do Hrabalova díla, představil zástupce Nakladatelství Karolinum knihu povídek ze 70. let 20. století, která vznikla právě pro příležitost výročí narození autora. Část povídek vyšla v cenzurované podobě na jaře 1978 v nakladatelství Československý spisovatel pod názvem Slavnosti sněženek, Nakladatelství Karolinum se však vrátilo k původnímu záměru autora. Do souboru tak dalo zpět vynechané povídky a přidalo prózu Družička. Textovým východiskem se stal 8. svazek Sebraných spisů Bohumila Hrabala (Pražská imaginace, 1993), odkud je také převzat název. Pro editaci textů se Karolinu povedlo získat jednoho z největších odborníků Hrabalova díla Václava Kadlece.
Rukověť pábitelského učně vyšla kromě češtiny také v angličtině. „Jsme jediným českým nakladatelstvím, které ke stému výročí připravilo nové vydání Hrabalových spisů,“ konstatoval Mgr. Milan Šusta.
Cenzura a nucené přepracovávání textů se staly i jedním z klíčových témat následné diskuse. Podle Marka Vajchra dnes mladí lidé, kteří mají zájem přečíst si něco z Hrabala, stojí před volbou, kterou verzi textu si vybrat. Na trhu jsou však k dispozici většinou verze upravené. „Je to vlastně pak takové čtenářské dobrodružství, pátrat po jednotlivých verzích a číst si v nich.“
Docent Pelán zdůraznil, že u Hrabala se jednalo o úpravy dvojího druhu – pod tlakem a z radosti z vyprávění. Podle něj však ani nucené úpravy nemusely automaticky znamenat znehodnocení textu. „Hrabalovo vyprávění je postaveno tak, že přestavěním se jednotlivé věty nehroutí jako například u textu Kundery. Hrabal změny přijímal s lehký srdcem, protože věděl, že i to, co zbude, za to stojí.“
Univerzita Karlova srdečně zve i na další diskuse u kulatého stolu
|
