Vytisknout tuto stránku

Zasloužili se o rozvoj lékařských věd. Jako poděkování dostali pamětní medaile UK

čtvrtek, 25. duben 2013

Rektor UK profesor Václav Hampl udělil ve čtvrtek 25. dubna pamětní medaile třem významným osobnostem působícím na Univerzitě Karlově. Zlatou medaili převzal profesor Vladimír Bencko, stříbrné medaile putovaly do rukou profesoru Janu Borovanskému a docentu Ivanu Matoušovi-Malbohanovi.

medaile693

Děkan 1. lékařské fakulty UK profesor Aleksi Šedo navrhl ocenit tyto tři osobnosti u příležitosti jejich významného životního jubilea. Vyzdvihl navíc to, že jejich práce a vědecká činnost je uznávána v České republice i v zahraničí, a přispívají tak k rozvoji a šíření dobrého jména Univerzity Karlovy.

„Děkuji za tuto cenu, udělala mi velkou radost,“ usmíval se profesor Bencko. Profesor Borovanský i docent Matouš-Malbohan zase ve své děkovné řeči připomněli, že na Univerzitě Karlově strávili prakticky celý svůj život, proto k ní mají blízký vztah, a medaile si tak velmi cení.

1

Prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc., obdržel zlatou pamětní medaili UK za zásluhy o rozvoj lékařských věd v oboru hygiena a epidemiologie

Profesor Vladimír Bencko promoval v roce 1961 na Lékařské fakultě hygienické UK v Praze (dnešní 3. LF UK). Svou aktivní pracovní dráhu započal v roce 1961, kdy nastoupil do Okresní hygienické stanice v Popradu. V roce 1963 nastoupil interní vědeckou aspiranturu na Lékařské fakultě hygienické UK, kterou v roce 1967 zakončil obhajobou kandidátské disertační práce. V roce 1991 byl jmenován docentem, o dva roky později profesorem.

Následujících pět let působil jako vědecký pracovník Ústavu hygieny v Praze. V rozmezí let 1973 až 1986 byl odborným asistentem Katedry hygieny obecné a komunální hygieny na Lékařské fakultě hygienické UK. Až do roku 1990 pak působil na Ústavu tropického zdravotnictví Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze, kde bylo jeho úkolem vybudovat oddělení hygieny tropů. Od roku 1990 do současnosti působí na 1. lékařské fakultě UK, do roku 2008 zastával funkci přednosty Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice.

Profesor Bencko je členem řady významných profesních společností jak v České republice, tak i v zahraničí. Zasedá ve Vědecké radě 1. LF UK. Od roku 1971 je dočasným poradcem Světové zdravotnické organizace, od roku 1995 je konzultantem Committee for Challenges to Modern Society, CCMS/NATO. Je také zástupcem České republiky ve stálém výboru European Medical Research Councils, European Science Foundation se sídlem ve Štrasburku.

Vědecká, přednášková a publikační činnost profesora Bencka je úctyhodně obsáhlá, je autorem nebo spoluautorem přes 200 odborných publikací zahrnujících problematiku hygieny a epidemiologie, učebních textů nejen pro studenty medicíny, ale také pro přírodovědce a architekty. Citační ohlas na jeho odborné práce bez autocitací téměř dosahuje 2500 a h-index je 26.

2

Prof. MUDr. Jan Borovanský, CSc., obdržel stříbrnou pamětní medaili UK za zásluhy o rozvoj lékařských věd v oboru biochemie

Profesor Jan Borovanský promoval v roce 1966 na Lékařské fakultě všeobecného lékařství UK, v roce 1976 obhájil kandidátskou disertační práci, docentem oboru biochemie se stal v roce 1980 a v roce 2004 byl jmenován profesorem pro obor biochemie. Od roku 1961 působí v Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty UK.

Profesor Borovanský je členem řady významných profesních společností jak v České republice, tak i v zahraničí. Od roku 2012 zasedá ve Vědecké radě 1. LF UK. Je členem Českého národního komitétu pro biochemii, České společnosti pro biochemii a molekulární biologii, Federace evropských biochemických společností, Dermatovenerologické společnosti ČSL JEP a Společnosti klinické biochemie ČSL JEP. V roce 1975 získal výroční cenu Onkologické společnosti ČSL JEP, jejímž je také členem.

Jako první zástupce ze zemí bývalého východního bloku byl v roce 1990 zvolen do výboru European Society for Pigment Cell Research. Profesor Borovanský také organizoval dva její pražské kongresy.

Od roku 2003 je členem The Quintox Group, britsko-nizozemsko-českého sdružení vědců zabývajících se využitím toxicity chinonů pro terapii maligního melanomu.

Dokladem jeho vědecké práce je i rozsáhlá publikační činnost a přednášková aktivita. Profesor Borovanský publikoval přes 70 publikací v českých i mezinárodních lékařských časopisech, je autorem více než 20 kapitol v učebnicích a monografiích. Navíc přednesl asi 250 odborných přednášek v tuzemsku i v zahraničí.

3

Doc. MUDr. Ivan Matouš-Malbohan, CSc., obdržel stříbrnou pamětní medaili UK za zásluhy o rozvoj lékařských věd v oboru lékařská chemie a biochemie

Docent Ivan Matouš-Malbohan promoval roku 1966 na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze, po studijním pobytu na Neurologickém oddělení Massachusetts General Hospital v Bostonu a na Fysiologickém ústavu ČSAV v Praze obhájil v roce 1974 kandidátskou disertační práci a získal vědeckou hodnost kandidáta lékařských věd na téma experimentálních demyelinizačních onemocnění.

V té době pracoval na Imunologickém oddělení FVL UK a v roce 1976 složil atestaci z neurologie. Později se začal zajímat o nádorově-vývojovou medicínu, zejména onkofetální antigeny, které na svém pracovišti, Imunochemickém oddělení Toxikologického ústavu, začal jako jeden z prvních v republice zavádět do praktického klinického využití, a to jak u onkologických onemocnění, tak při vyhledávání závažných vrozených vad. V roce 1988 habilitoval v oboru lékařská chemie a biochemie.

Docent Ivan Matouš-Malbohan je členem řady národních vědeckých společností a organizací. Od roku 1995 je členem Evropské pracovní skupiny pro nádorové markery a Mezinárodní společnosti pro nádorově-vývojovou medicínu. Od počátku byl zapojen do budování českého Systému externí kontroly kvality pro obor nádorové markery a pro vyhledávání vrozených vývojových vad.

Dokladem jeho kvalitní vědecké práce je i jeho rozsáhlá publikační činnost a přednášková aktivita. Publikoval více než 200 článků v českých a mezinárodních vědeckých časopisech, přednesl asi 120 odborných přednášek u nás i v zahraničí. Je autorem několika kapitol v knize profesora Tomáše Zimy Laboratorní diagnostika, dále kapitol o nádorových markerech v monografiích Atlas nádorů prsuNádory varlat profesorky Jitky Abrhámové a profesora Ctibora Povýšila.

Autor: red.
Foto: red.