Populárnímu fenoménu městských legend, tedy fiktivních příběhů a informací kolujících v soudobé společnosti, byla věnována 32. konference Perspectives on Contemporary Legend, pořádaná Filozofickou fakultou UK ve dnech 2. až 8. června. Významné odborné setkání se od konce 80. let 20. století střídavě koná v USA, Kanadě a západní Evropě, a poprvé se tak uskutečnilo v jedné z bývalých socialistických zemí. Historicky nejrozsáhlejší etnologickou konferenci na půdě Univerzity Karlovy organizovala fakulta ve spolupráci s International Society for Contemporary Legend Research. Podpořena byla v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově (PRVOUK) č. 09 Literatura a umění v mezikulturních souvislostech.
Odborné setkání, slavnostně zahájené děkankou FF UK doc. Mirjam Friedovou, Ph. D., se v devíti tematických panelech zaměřilo především na sociální funkci, kterou hrají neformálně šířené informace ve veřejném prostoru. Vedle tradičních ústně šířených fám a pověstí byla značná pozornost věnována i textům šířeným na internetu, především pomocí elektronických sociálních sítí, jako jsou Facebook či Twitter.
Šestidenní konference se zúčastnilo 54 odborníků z oborů etnologie, folkloristiky a antropologie z 16 zemí světa (především USA, Kanady a Ruské federace), kteří přednesli 38 příspěvků věnovaných jak teoretickým aspektům výzkumu moderního folkloru, tak konkrétním příkladům nejrůznějších současných pověstí a fám. Tematika prezentací sahala od folkloristické analýzy fám o slavných osobnostech masových médií přes folklorní aspekt politických demonstrací v současném Rusku až k historické analýze fenoménu řetězových dopisů. Na aktuální výročí zahájení první světové války reagoval příspěvek Davida Clarka z Sheffield Hallam University (Velká Británie), který pojednával o legendách kolujících v zákopech západní fronty. Masově šířené xenofobní fámy namířené proti etnickým menšinám zase analyzovala María Inés Palleiro z univerzity v Buenos Aires (Argentina), jejíž prezentace byla doplněna zajímavým srovnáním s jejich českými paralelami.
Také řada dalších příspěvků zajímavě reagovala na místní kontext. Například prezentace Gail de Vos z University of Alberta (Kanada) analyzovala nejnovější popkulturní ztvárnění pověsti o golemovi. Teoretický příspěvek Sandyho Hobbse z University of the West of Scotland (Velká Británie), jednoho z nestorů západních folkloristických bádání, zase připomenul úsměvnou kauzu údajného českého lékaře Dr. O. Uplavici, jehož článek z roku 1887 byl v mezinárodní medicíně citován přes 50 let. Teprve v roce 1938 byla světová lékařská veřejnost upozorněna na skutečnost, že citováno není jméno autora, ale český název článku „O úplavici“, který napsal přední český patolog Jaroslav Hlava, jenž působil v letech 1906–1907 jako rektor Univerzity Karlovy. Komický omyl vznikl záměnou názvu článku a jména jeho autora při překladu z českého originálu do němčiny.
Prestižní cenu Dr. David Buchan Student Essay Prize, udělovanou jednou za dva roky nejlepšímu studentskému příspěvku prezentovanému na konferenci, získala absolventka oboru etnologie na FF UK Mgr. Adriana Kábová za prezentaci Blood in Radios, Heads in Televisions: Identity and „Civilizing Forces“ beyond the Sumbanese Rumors. Toto ocenění je třeba vnímat nejen jako uznání kvalit odborné práce nejmladší generace domácích folkloristů, ale především jako doklad kontinuity vysokých standardů této tradiční oblasti bádání na Univerzitě Karlově reprezentované jmény jako Jiří Polívka, autor mezinárodních komentářů k pohádkám bratří Grimmů, či Roman Jakobson a Petr Bogatyrev z Pražského lingvistického kroužku, kteří byli průkopníky studia moderního folkloru již ve 20. letech.
Městské legendy a fámy začaly být v mezinárodní etnologii výrazněji zkoumány až po druhé světové válce. Profesionalizace zájmu o ně je spjata až s 80. lety 20. století, kdy na základě tradice odborných seminářů pořádaných na univerzitě v britském Sheffieldu vzniká International Society for Contemporary Legend Research. Ta v současnosti představuje nejvýznamnější vědeckou společnost zabývající se výzkumem pověstí a legend v celosvětovém měřítku. Vedle pravidelných konferencí sdílí vědecké poznatky i prostřednictvím vlastního periodika, newsletteru a webových stránek.