Vytisknout tuto stránku

Karel Raška. Ten, který bojoval se skvrnitým tyfem

úterý, 8. březen 2022 07:30

Zásluhy profesora Karla Rašky – významného vědce celosvětově spojeného s epidemiologickým bojem proti pravým neštovicím – za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva ocenil prezident Řádem T. G. Masaryka I. třídy in memoriam na Pražském hradě dne 7. března 2022.

31tataokupace AKTUALITY 10826 version1 karel raska se svymi spolupracovniky

23 tgm1Byl mimořádnou osobností. Byl rovněž přísný, precizní, odvážný a čestný. Profesor Karel Raška svým zaujetím, odbornou kvalitou, osobními kontakty s týmy spolupracovníků z různých zemí i vědeckých oborů, s využitím příhodné mezinárodní finanční a politické konstelace zbavil svět velmi závažné infekční nemoci: pravých neštovic. 

prof Petr Pazdiora up„Tento počin je z hlediska dnešního pohledu o to významnější, že k obdobnému cíli se zatím u žádné jiné infekce nedospělo. Opakovaně posunované termíny eradikace poliomyelitidy a spalniček to jednoznačně podtrhují. Obrovský je ovšem i jeho přínos metodologický. Jím propracovaná a do života uvedená metoda surveillance (komplexního sledování) se opakovaně osvědčuje při studiu řady infekčních nemocí. V této souvislosti se nepochybně uplatňuje i při objasňování infekce covid-19. Trvale našla své místo též při objasňování etiopatogeneze onemocnění neinfekčního původu,“ řekl magazínu Forum k Raškově přínosu profesor Petr Pazdiora, epidemiolog a pedagog na Lékařské fakultě UK v Plzni (na fotografii vpravo)

Klíčová úloha vůdčí osobnosti

Odborné kvality profesora Rašky se projevily už při událostech spojených s dopady Mnichovské dohody; zapojil se do ilegální práce v protektorátu. Jeho aktivní přístup k řešení epidemie skvrnitého tyfu na konci 2. světové války určitě nebyl jednoduchý nejen z hlediska odborného, ale i politického. Jednání s představiteli ustupující německé armády si z dnešního pohledu asi jen těžko představíme. Přesto se mu podařilo zorganizovat a vést záchrannou akci v koncentračním táboře Terezín, kde propukla epidemie skvrnitého tyfu.

Obrázek1Obdivuhodnou osobní odvahu musel prokázat při studiu ohnisek moru v tehdejším Sovětském svazu a také v Indii. „V současnosti existují nepochybně jiné problémy, uplatňují se odlišné priority. K dispozici je na rozdíl od tehdejší doby rychlejší výměna poznatků díky internetu, využívání sociálních sítí... I díky rozvoji výpočetní techniky lze daleko rychleji zpracovávat řadu dat v celé šíři. Úloha vůdčí osobnosti je však i dnes nepostradatelná a nezaměnitelná,“ srovnává profesor Pazdiora podmínky, za kterých Raška musel pracovat, s těmi dnešními.

Vzorem mnoha generací 

V roce 1952 se Karel Raška stal ředitelem Ústavu epidemiologie a mikrobiologie a stál u zrodu Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy, dnešní 3. LF UK. A zatímco svět Raškovi naslouchal – v roce 1963 se stal ředitelem divize infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) –, v rodné vlasti se za svého života uznání nedočkal.

V Československu se mu sice podařilo výrazně omezit výskyt černého kašle, záškrtu, dětské obrny anebo spály, pro jejíž léčbu prosadil ve své době revoluční použití penicilinu, ale v roce 1970 musel na nátlak režimu opustit vedení Ústavu epidemiologie a mikrobiologie – a o dva roky později z něj nuceně odešel do důchodu. Vyplácení penze mu bylo odepřeno...

Raškovo propojení vědecké a pedagogické práce přispělo k tomu, že u nás vyrostla generace špičkových pracovníků. Nejnovější poznatky či metodické postupy se díky jeho osobnosti dostaly rychle do povědomí odborné společnosti. „Za připomenutí stojí vybudování základní struktury mikrobiologických laboratoří, jejich vzájemná návaznost a propojení s národními referenčními laboratořemi,“ říká epidemiolog Pazdiora. A pokračuje: „Obdobně připravené koncepční vybudování sítě epidemiologických pracovišť poskytovalo po desítky let ideální platformu při řešení problematiky infekčních nemocí v Československu, respektive v Česku. Významnou roli měl i při ustanovení příslušných odborných společností. Raška se zasadil i o šíření nových vědeckých poznatků prostřednictvím nově vzniklých odborných časopisů.“

colordia1 up

Moderní epidemiologie dnes

Profesor Raška je pokládán za zakladatele „moderní české epidemiologie“. Jak se jí dnes daří? „Zdánlivě neexistuje. Akademičtí pracovníci z epidemiologických pracovišť lékařských fakult a hygienických stanic v současnosti v různých pracovních skupinách a krizových štábech řeší covid-19. Bohužel je jejich práce často znevažována politiky a odborníky z jiných oborů, kteří se i za spolupráce medií vyjadřují ,zasvěceně´ k  zákonitostem a řešení pandemie,“ zlobí se plzeňský vědec. A říká: „Epidemiologie ve smyslu dobře fungujících útvarů s vlastním laboratorním zázemí a vybavených odborníky takového typu, jako byl profesor Raška, docent Pečenka, profesor Šejda či doktor Plesník, postupně vymizela.“

Vrcholem destrukce je pak dle Pazdiory zrušení epidemiologie coby samostatného oboru v systému vzdělávání lékařů. Po ukončení pandemie covidu (pokud někdy nastane) prý proto bude nutné přistoupit k zásadní reorganizaci činnosti oboru epidemiologie, a to včetně začlenění do zdravotnických zařízení, kam logicky patří. V současné době musí být špičkový epidemiolog, stejně jako kdysi profesor Karel Raška, rovněž rezistentní k případným zásahům a ovlivňování opatření ze strany politiků, profesních organizací či nezodpovědných laiků.

AKTUALITY 10826 version1 karel raska  v pracovne

Prof. MUDr. Karel Raška, DrSc., který se narodil 17. listopadu 1909 a 21. listopadu 1987 skonal, je držitelem Jennerovy medaile, nejprestižnějšího vyznamenání v oblasti infekčních chorob. V roce 1984 mu ji udělila britská Královská lékařská společnost. In memoriam získal v roce 2020 čestnou Cenu Neuron a v roce 2021 Řád T. G. Masaryka I. třídy za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv. Vyznamenání převzal na Pražském hradě dne 7. března 2022 vědcův syn, profesor Ivan Raška. 

Legenda synovýma očima - Na profesora Karla Rašku vzpomíná profesor Ivan Raška, buněčný biolog z 1. lékařské fakulty UK:

V prvé řadě se mi vybavuje, jak byl táta vzdělaný – zvídavý, pracovitý, spravedlivý, neohrožený, odvážný a čestný člověk, kterého jsem měl moc rád. Bylo mi asi deset let, když jsem se dozvěděl, že to byl on, kdo ke konci války ,bojoval s tyfem´. Samozřejmě jsem v tu chvíli netušil, že to znamenalo, že jel do Terezína potlačovat epidemii skvrnitého tyfu. Ale tehdy jsem určité prvky hrdinství mého táty už jistě nějak vnímal.

ir kruhByl mi vzorem ve všem, co dělal: Stejně jako jeho i mě baví věda. Baví mě být obklopen lidmi, kteří se stále snaží prohlubovat své znalosti, a dokážou pro toto obětovat i své pohodlí. A stejně jako on velice rád hraju licitovaný mariáš. Od úmrtí táty uplynulo více jak třicet let…

Od té doby se ohromně posunuly znalosti jak ve virologii, tak s ní spojené vakcinaci. Když se mě ptáte, jak by přistupoval k pandemii covid-19, jsem si jist, že by táta striktně vycházel z tvrdých statistických dat a vytvořil interdisciplinární tým špičkových odborníků, kteří by tato data relevantně interpretovali. A určitě by nedopustil, aby někdo znehodnocoval jejich práci tím, že si plete smrtící virovou nákazu s politickým konkurentem.

Autor:
Foto: rodinný archiv Ivana Rašky
Karel Raška - Otec české epidemiologie, NF Neuron