Koho si vybíráme za svého životního partnera? V období sexuální dospělosti používáme jako šablonu obraz svého rodiče opačného pohlaví. Ženy preferují podobné typy, jako byl jejich otec, avšak pouze za předpokladu, že retrospektivně hodnotí vztah s otcem jako pozitivní. Kdy ovšem dochází k tak zásadnímu ovlivnění našich osudů? Stanovit věkové rozmezí, ve kterém probíhá sexuální imprinting, se rozhodla postgraduální studentka oboru lékařská psychologie a psychopatologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Zuzana Štěrbová.
„Abychom nemuseli neustále psát granty a čerpat finance pouze ze státních zdrojů, rozhodli jsme se na tento výzkum získat finance pomocí crowdfundingu. V Americe nebo Německu je to poměrně rozšířený způsob, jak financovat vědecký výzkum,“ dodává Zuzana Štěrbová o aktivitě na Startovac.cz. Tým potřebuje vybrat 50 000 Kč na nákup softwaru pro vytváření obličejových portrétů, který používá např. i policie při identifikaci pachatelů trestných činů.
Dosavadní výzkumy sexuálního imprintingu v kontextu načasování senzitivní periody vychází ze třetího stádia psychosexuálního vývoje Sigmunda Freuda, kam spadá oidipovský a elektřin komplex – tedy období mezi třetím a pátým rokem dítěte. Mgr. Štěrbová spatřuje slabinu této teorie v tom, že je konstruována na základě jednoho Freudova depresivního a obsesivního pacienta a současně nebyla nikdy empiricky podpořena.
Proti hovoří i tzv. kibucový efekt, který empiricky dokazuje, že k lidem, se kterými vyrůstáme v období útlého dětství, si vytváříme sexuální averzi. Ukázalo se, že lidé žijící v kibucech si často vybírají partnery z jiného kibucu a pokud vytvoří partnerství s členem stejného kibucu, tak se častěji rozchází a mají méně dětí.
Výzkumu Zuzany Štěrbové se účastní 300 žen ve věku od 18 do 35 let, které od určitého věku vyrůstaly s novým náhradním otcem. Kromě osobnostní charakteristiky budou právě pomocí softwaru vytvářet portréty svých otců a partnerů. Portréty navzájem porovná program geometrické morfometriky a podobnost stanoví také nezávislí hodnotitelé.
Studii můžete podpořit svojí účastí, sdílením nebo finančně až do 5. prosince na Startovači. Tým očekává závěrečný výstup ke konci roku 2014. Pokud by se nepodařilo stanovit načasování senzitivní periody, pak by výzkum prokázal, že není možné mluvit o imprintingu v etologickém smyslu, ale mohlo by se jednat např. o sociální učení.
Mgr. Zuzana Štěrbová je postgraduální studentka 1. lékařské fakulty (obor lékařská psychologie a psychopatologie). Od bakalářského studia se zaměřuje na sexuální imprinting a jejím školitelem práce je prof. PhDr. Petr Weiss, PhD. |