Ve čtvrtek 25. června proběhl první z webinářů z cyklu Česko! A jak dál? na téma „Ekonomická krize na obzoru. A jak dál?“ Hostem byl významný český ekonom prof. Štěpán Jurajda, Ph. D. z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy. Cílem této série webinářů na aktuální celospolečenská témata je otevřít diskuzi s širokou veřejností a díky zapojení předních odborníků iniciovat i možné návrhy řešení.
Podle prof. Jurajdy je současná ekonomická krize vzniklá koronavirovou pandemií zcela odlišná od krizí, které jsme zažili dříve. „Tato krize nevznikla tak, že by v ekonomice byly nakumulované nějaké nerovnovážné vztahy. Vznikla vládním zásahem, který byl na začátku samozřejmě opodstatněný, ale vytváří nový typ nejistoty. Hloubka krize bude záležet na tom, jak efektivně dokážeme ekonomiku zase nastartovat.“
Podle ekonoma Jurajdy je zcela zásadní investice do Chytré karantény 2.0, i když to v současné době může vypadat jako zbytečné, protože teď máme dostatečnou kapacitu. Musíme být ale připravení. „Lidé musí vědět, že i když se objeví lokální ohniska onemocnění, že to máme pod kontrolou a nebudou panikařit. Protože když se lidé budou bát, omezí nakupování, nepošlou děti do školky, a ekonomika se zabrzdí samovolně,“ uvedl a přirovnal to do investic do armády nebo hasičů: „Je fajn mít hasiče, i když zrovna nehoří.“
Dobře je to vidět i na příkladech zemí jako Švédsko a Dánsko. „Švédsko nezavedlo plošné restriktivní opatření, nezavřeli obchody a restaurace, ale ekonomické dopady tam jsou podobné jako v Dánsku, kde došlo k plošným opatřením. Lidé se bojí, omezili spotřebu, a proto klesla i švédská ekonomika,“ vysvětluje.
Cena lidského života
Evropská Unie by měla koordinovat, jak měříme stav epidemie, jak sdílíme výsledky, s cílem podpořit vzájemnou důvěru a neuzavírat hranice zbytečně. To samé platí i pro vývoj vakcín. „Je jedno, kde se vývoj odehrává, záleží, kdo jej financuje. Je důležité, aby EU byla zapojena do konsorcií a měla k případné vakcíně přístup.“ Prof. Jurajda vysvětloval i obrovské investice do vývoje vakcín: „Musíme si být stoprocentně jistí, že nemá vedlejší účinky, proto je vývoj nových vakcín tak drahý. Investice jsou zdánlivě obrovské, ale v porovnání s náklady plošných ekonomických omezení jsou zanedbatelné,“ řekl.
Zatím ještě nevíme, jaké budou dopady související s přerušením zdravotní péče. „Přerušení preventivní péče a neakutních výkonů je také unikátní pro tuto krizi, to se při poslední ekonomické recesi nedělo. Z minulých ekonomických poklesů ale víme, že v době recesí je typicky méně úmrtí, protože lidé např. méně jezdí autem a je tedy méně dopravních nehod, lidé jsou také méně přepracovaní.“ Naopak ale v krizích hrozí nárůst sebevražd souvisejících s dlouhodobou ztrátou zaměstnání. Nejde jen o peníze, ale i o pocit selhání a ztráty smyslu života.
Když budeme všichni utrácet, všichni na tom budeme lépe
Prvotním úkolem vlády bylo zabránit likviditní krizi a rozpadu vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, k čemuž slouží například kurzarbeit a další opatření. Druhým úkolem státu je podpora domácí spotřeby: „Klesá export a investice firem. Důležité jsou teď správně mířené investice vlády – do podpory domácí poptávky, infrastruktury, vzdělávání, vědy a výzkumu.“
Cílem vládních opatření není kompenzovat ztráty všech podnikatelů a ztráty všech domácností, ale pomoci celé ekonomice tím, že najdeme správná místa, kde podpora roztočí kola ekonomiky. „Když dáte peníze navíc mně, nebude to moc užitečné pro ekonomiku – jsem profesor, nemám strach, že zítra přijdu o práci. Přímou pomoc nepotřebuji a peníze bych spíše ušetřil. Naopak rodina v existenční krizi případnou vládní podporu hned utratí, a tím jí dodá takzvaný multiplikační efekt,“ vysvětluje.
Podle prof. Jurajdy by se tak běžný člověk, který nečelí existenčním problémům, měl chovat normálně: „Nákupem či návštěvou restaurace podpoříme celou společnost. Když budeme standardně utrácet, všichni na tom budeme lépe, protože méně lidí přijde o práci.“
Home-office fungují, protože se týmy znají
„Mnoho firem zjistilo, že lze pracovat z domova. A pravděpodobně to více firem začne využívat a týmy se budou v práci setkávat pouze na porady,“ míní prof. Jurajda. Zároveň ale upozorňuje, že týmová práce online teď fungovala, protože pracovní týmy už existovaly, byly založené na základě osobních interakcí, a že ne všechny interakce, především ty kreativní, lze stejně efektivně převést do online světa: „Některé schůze fungují jinak, když jste fyzicky přítomní, ať už díky neverbální komunikaci nebo proto, že se s kolegou potkáte předem na chodbě. Firmy se budou muset naučit, kde vzniká kreativita, nové vazby a kontakty – jak kombinovat online a osobní interakce ve výrobním procesu.“
Genderový aspekt krize a investice do vzdělání
„Krize dolehla více na ženy. Měly více práce doma a zároveň byla krizí zasažena více povolání, kde pracují převážně ženy,“ míní ekonom, i tak ale věří, že do budoucna by to ženám mohlo pomoci: „Firmy zjistily, že jde pracovat z domova a mohly by tak nabízet více pozic pro ženy-matky.“
„Teď je ideální doba doplnit si vzdělání,“ dále radí prof. Jurajda lidem, kteří díky krizi přišli o práci. Podle něho je vzdělání investice s vysokou přidanou hodnotou: „Důsledky v pozitivním slova smyslu nese celá společnost. Vzdělanější lidé žijí nejen úspěšnější, ale i například zdravější život.“ Bohužel výpadek klasické školní docházky ještě více prohloubil rozdíly k přístupu ve vzdělávání. „Krize rozevírá nůžky mezi žáky z rodin, které dětem se školou pomáhají, a rodinami, kde je přístup méně podporující. Je důležité se na to v následujících měsících zaměřit,“ zdůraznil.
|
prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph. D. |
|
Působí jako vědecký pracovník CERGE-EI (společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR). Je členem NERV (Národní ekonomické rady vlády) a také Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Má bohaté zahraniční zkušenosti. Titul Ph. D. v oboru ekonomie získal na University of Pittsburgh, jako vědecký pracovník hostoval na Princeton University. Ve své vědecké práci se zabývá především ekonomií práce a souvisejícími tématy, jako jsou nezaměstnanost nebo rozdíly v platech mužů a žen. |