Po pětadvaceti letech, kdy sbíral zkušenosti na nejprestižnějších evropských univerzitách a pracoval na ERC grantu, se vrací na Právnickou fakultu UK. Ústavní právník Jan Komárek na ní chce vybudovat vědecké pracoviště světových rozměrů a přitáhnout talenty z celého světa, a to jak seniorní výzkumníky, tak i začínající právní vědce, doktorandy a doktorandky.
Jan Komárek je milovník hor, i proto plánuje pořádat horské vědecké semináře.
„Myslím, že mám dobrý cit pro vyhmátnutí témat, která visí ve vzduchu, ale zatím je nedokázal nikdo správně uchopit,“ zamýšlel se Jan Komárek, který posledních sedm let strávil na Univerzitě v Kodani ve výzkumném centru iCourts.
„V jednu chvíli jsme tam byli tři, kdo měli ERC grant, a to bylo původně centrum o dvaceti lidech. Bylo to velmi podnětné, zároveň ale už nebyl prostor, kam se dál rozvíjet,“ vzpomínal. Proto začal hledat cesty, kam se posunout dál. A objevila se příležitost, podpořená i změnami, které pod vedením děkana PF UK probíhají v Praze. Jan Komárek získal podporu Donatio Universitatis Carolinæ Chair, kterou uděluje UK s cílem zvýšit konkurenceschopnost fakult a vysokoškolských ústavů univerzity v mezinárodním prostoru prostřednictvím podpory výzkumníků schopných přinášet nové myšlenky a inovativní přístupy do svých oborů.
Ohrožení akademických svobod
„Zajímá mě téma univerzity a politiky, do jaké míry jsou, nebo by měli být akademici angažovaní v politice, kde jsou hranice toho, kde se angažovat ještě mají, a kde už ne a ohrožují tím univerzitu a akademickou svobodu. V roce 2021 jsem o tom napsal článek, který se týkal hlavně evropských ústavních akademiků. Tehdy to vypadalo trochu abstraktně, teď s protesty z kampusů v USA, které se objevily i na evropských univerzitách, je to téma mnohem konkrétnější, podtržené ještě nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Stále více kolegů ve Spojených státech teď mluví o autoritářském převratu, který pod Trumpovým vedením probíhá a jehož součástí je také snaha o ovládnutí univerzit,“ podotkl.
Na trojúhelníkovém půdorysu akademická svoboda-moc-politika chce postavit také svou budoucí žádost o ERC Advanced grant. „Univerzitní prostředí neslouží studentům jen k předávání vědomostí a dovedností, ale také hodnot, což možná v přírodních vědách může být míň patrné, ale zrovna na Právnické fakultě je to úplně neopominutelné téma. Právě třeba ústavní právníci si musí pokládat otázku, kdy fungují ještě jako akademici a kdy už jsou angažovanými právníky nebo politiky, kteří využívají akademii jenom jako další nástroj k tomu, aby získali větší autoritu a dosah. Hranice je velmi tenká,“ upozornil.
O tom, že toto téma hýbá světem, se přesvědčil i v USA, kde při University of Chicago Law School vzniklo nové výzkumné centrum, které vede profesor mezinárodního práva Tom Ginsburg a které téma svobody, akademie a politiky vetklo do svého hlavního programu. Jan Komárek byl jeden z prvních zahraničních vědců, který centrum navštívil. Na podobném tematickém základu by chtěl postavit i pražské pracoviště. Rád by z něj vytvořil také hlavního evropského partnera zaoceánských výzkumníků, kteří teď možná budou v Evropě hledat prostor pro svobodné zkoumání politiky. Jak podotýká, Praha má všechny potřebné předpoklady, je dopravně dobře dostupná, kulturně bohatá, má ideální geografickou polohu, takže se v ní mohou snadno potkávat talentovaní a motivovaní lidé z východní části Evropy s těmi ze západu.
„Vezu si ohromnou zkušenost z Kodaně jako z univerzity, která je na špičce Evropy. Univerzita Karlova se jí ale klidně může přiblížit a myslím, že tu jsou už správné podmínky. Hlavním problémem jsou samozřejmě peníze, o lidech to není, talentů je tady dost. Velká výzva spočívá v tom, jak přilákat lidi ze zahraničí. Když je chcete efektivně zapojit do univerzity, musíte je zapojit také do univerzitního života, to ale předpokládá, že budou mluvit lokálním jazykem. A v tom je háček. Čím lepšího vědce ze zahraničí lákáte, tím míň se mu bude chtít učit místní jazyk. Největší výzva je tedy najít efektivní funkční model, ve kterém dokážete propojit vědce, kteří primárně pracují ve svém vlastním jazyce a vytváří tím jakési vlastní prostředí, s těmi, kteří přijíždějí ze zahraničí. Nemám pocit, že by zrovna toto v Kodani úplně dobře zvládli, nevím vlastně, jestli to zvládnout jde, ale rád bych se o to alespoň pokusil tady,“ vysvětlil Jan Komárek.
Právnický Davos v Krkonoších
Že nepřemýšlí úplně konvenčním způsobem, ale dokáže se na problémy dívat z nových úhlů, dokazuje i tím, že jako milovník hor plánuje vytáhnout vědce z celého světa na „čerstvý vzduch“. „Vymyslel jsem si takový horský workshop. Tvůrčí prostředí, které se dokáže vytvořit díky té určité izolovanosti v horském prostředí, nikde jinde nevznikne. V Praze se vám po konferenci všichni rozutečou, ale na horách můžete půl dne být na seminářích a druhou část dne se společně procházet po kopcích a témata dál rozvíjet. Vzniká tam pak takové unikátní propojení. Rád bych tam pozval juniorní kolegy ze zahraničí a vytipoval si talenty, kteří by pak mohli usilovat o ERC Starting grant, i jejich možné mentory. Pozval jsem tam i profesora Ginsburga. Doufám, že se budeme vzájemně maximálně inspirovat,“ těší se Jan Komárek.
| JUDr. Jan Komárek, D.Phil., LL.M. |
| Absolvoval magisterské studium na PF UK, doktorát získal na Univerzitě v Oxfordu. Studoval také na Univerzitě ve Stockholmu. Zabývá se ústavním právem a teorií, a to jak v EU, tak v komparativním ústavním kontextu. Několik let působil na London School of Economics and Political Science, od roku 2017 jako profesor práva EU ve výzkumném centrum iCourts Univerzity v Kodani, kde od roku 2019 vedl ERC Starting grant IMAGINE: European Constitutional Imaginaries: Utopias, Ideologies and the Other. V minulosti pracoval na ministerstvu zahraničních věcí ČR a byl asistentem předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Od letošního února působí jako výzkumník na PF UK. |
