Výuka a kontakt se studenty ji naplňuje víc než lékárna

Život Jany Karlíčkové je už čtvrt století pevně spjatý s Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Po studiích zde působí jako akademický pracovník s pedagogickou a tvůrčí činností, a v rozhovoru jsme probrali nejen to, jak se mění postoje i hodnoty studentů, ale dozvíte se i co je dračí krev nebo podle čeho vybírat přípravky v lékárnách.

Co vás přivedlo ke studiu farmacie, nebo ještě předtím k zájmu o botaniku?

To začalo už v dětství, kdy mě babička s dědou na jejich zahradě učili poznávat stromy a rostliny. Na základní škole jsem pak měla zájem o zdravovědu a přihlásila se do kurzu dobrovolné sestry ČČK. Takže nakonec se z toho vyvinula farmacie jakožto skloubení medicínského pohledu a botaniky.

K tomu je vlastně studium farmacie jedinečná příležitost.

V rámci studia to tak opravdu je, že na farmacii (na rozdíl od medicíny) se studuje botanika i farmakognozie. Ale jinak samozřejmě můžete mít jako lékař botaniku coby koníček.

Jak vzpomínáte na své studentské začátky na Farmaceutické fakultě?

Já měla to štěstí, že jsem bydlela s o rok staršími děvčaty a ta mě malinko připravila na to, co mě čeká. Takže škola mě možná nejvíc zaskočila tím, že tu bylo opravdu hodně chemie, což jsem úplně tak nečekala. Ale pro toto studium je důležitá. A je to nastavené velmi dobře, protože se probírá postupně anorganická chemie, organická chemie, analytická chemie, farmaceutická chemie...

Jaké další předpoklady, vedle znalosti chemie, by měl mít uchazeč o studium farmacie?

Určitě je dobré, když se už na střední škole o chemii zajímá, dále je důležitá biologie, protože s tou se začíná přes anatomii, morfologii, mikrobiologii a imunologii. A pak přichází předmět Farmakologie, který pojednává o mechanismu účinku léků, a to je docela náročné.

Na Farmaceutické fakultě UK je mnoho rozmanitých oborů, například biotechnologie.

Rostlinná biotechnologie je kupříkladu o kultivaci rostlin in vitro, ve zkratce - vezmeme odebranou část rostliny a pěstujeme ji za definovaných podmínek a ona nám produkuje sekundární metabolity ve větším množství, které pak z toho izolujeme. V dnešní době to má velký přesah do ekologie, protože se zabraňuje kontaminaci materiálu a nemusí se používat pesticidy.

Ekologický přístup se asi od dob vašich studií hodně změnil.

Je to mnohem přísnější a složitější, především jde o výrazné omezení pesticidů v rámci ekologické produkce léčivých rostlin. Mohou se používat jen určité vybrané a ještě minimálně, aby se poté nedostaly např. do rostlinných přípravků. V předmětu Produkce léčivých rostlin, který vyučuji, studenty seznamuji každý rok s tím, že máme více a více pěstitelů v rámci ekologického zemědělství, kteří produkují léčivé rostliny a musí dodržovat určitá pravidla při jejich pěstování.

Co ještě se výrazně změnilo od dob vašich studií farmacie?

V době mých studií, což byla 90. léta, jsme po absolvování vyšli všichni se stejnými znalostmi. Před časem došlo k tomu, že si lze vybrat ze šesti zaměření a podle toho si navolit volitelné předměty. Například když se chcete specializovat tak, abyste mohl být poradcem lékaře u lůžka pacienta v nemocnici, tak si zvolíte Klinickou farmacii nebo vás zajímají fytofarmaka, tak to budou Léčiva přírodního původu.

Vy jste měla od začátku jasno, že půjdete tou „rostlinnou“ cestou?

Od začátku ne, nadchla jsem se pro rostliny až ve druhém ročníku, kdy jsem se u paní docentky Spilkové začala věnovat přípravám mikroskopických preparátů a chodila tam jako volontér. Pak to postupně navázalo s dalšími věcmi a následně jsem šla na postgraduální studium k panu profesoru Jahodářovi.

Ale neplánovala jste zůstat někde v lékárně?

Pocházím z Kutné Hory a do lékárny v místní poliklinice jsem chodila na praxi. Tam jsem narazila na velmi sympatickou paní vedoucí, která vedla lékárnu podle mých představ, a byl tam i fajn kolektiv, který se mnou v podstatě do budoucna počítal. Ale nakonec u mě převážil zájem zůstat na fakultě.

Které předměty na Farmaceutické fakultě vyučujete?

Vyučuji Farmaceutickou botaniku, Produkci léčivých rostlin, Toxikologii přírodních látek a nyní jsme otevřeli nový bakalářský obor Léčivé rostliny a nutraceutika. A tam vyučuji Obecnou botaniku a Poznávání léčivých rostlin. Práce se studenty mě nesmírně baví, protože je to velmi různorodé a setkávám se při výuce se studenty z různých ročníků. A je hrozně hezké vidět, jak se časem mění, jak už jsou takoví rozumnější, a propojují se jim získané informace.

Když se opět vrátím do minulosti - změnili se mladí lidé v přístupu ke studiu?

To je dobrá otázka, kterou si často s kolegy pokládáme. Změnili se. My jsme studium asi brali víc vážně a zodpovědněji. Pro nás bylo důležité si všechno udělat co nejdříve, protože jsme si říkali, že půjdeme na první termín, a když se nepovede, tak mám další dva termíny v rámci června, když bude nejhůř – v září. A nyní si klidně někteří studenti nechávají až na září všechny tři termíny.

Proč se takhle zbytečně dostávají do stresu?

Protože mají hodně různých zajímavých aktivit všeho druhu, jako jsou různé brigády, výlety… My jsme si netroufli chodit na brigády, protože na to zkrátka nebyl čas, na prvním místě bylo studium. Když bylo zkouškové období, tak jsem sedla k učebnicím a učila se a učila. Abych to měla dříve hotové a mohla mít léto volné, mohla odpočívat a jezdit za poznáním.

Na UK lze jezdit do zahraničí i prostřednictvím Erasmu nebo stáží. Sama jste to využila při stáži na Universita di Sassari. Co vám to dalo?

Paní profesorka mě tehdy vzala s sebou i do výuky a zalíbilo se mi zapojení zpětné vazby, kterou se studenty používala k hodnocení výuky. To byla jedna z věcí, kterou jsem zavedla i u svého předmětu. Také mě vzali do terénu a mohla jsem vidět rostlinstvo typické pro klima na Sardinii. Posbírala jsem materiál, který jsme potom mohli použít i u nás pro srovnání.

Jaké přírodní látky se v současnosti jeví jako nejperspektivnější co se týče léčivých účinků?

Určitě jsou to flavonoidy, které mají antioxidační a antiradikálovou aktivitu, protože nás ochraňují před vznikem nádorů. Ale je stále problém se vstřebáním. Ačkoliv jsou běžně přítomné v zelenině a ovoci, je jich tam malé množství a projdou nám navíc tak rychle trávicím traktem, že je naše tělo pořádně nedokáže využít. Proto se řeší, jak je dostat do nějaké mikronizované či lipozomální lékové formy.

Jsou nějaké rostliny více ohrožené kvůli jejich nadměrnému využívání ve farmacii?

U nás tolik ne, ale v zahraničí je to například dračinec dračí (Dracaena draco), jenž máme ve skleníku i u nás v Zahradě léčivých rostlin. Z dračince se získává pryskyřice červené barvy (proto se ji říká dračí krev), která má antibakteriální a antivirové účinky. Ovšem spotřeba pro tradiční medicínu je veliká a stromů ubývá, proto jsou nyní v některých zemích již chráněné.

A které rostliny z českých podmínek jsou ve farmacii nejvyužívanější?

V rámci léčivých, aromatických a kořeninových rostlin je na prvním místě v pěstování u nás kmín, ale to i díky jeho využití v potravinářství. Kmín má pozitivní účinky na lepší trávení a zažívání, není na pečivu jen pro estetiku. Dále určitě zmíním ostropestřec mariánský, který patří na přední místa v pěstování nejen u nás ale i v okolních zemích jako je Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.

Ostropestřec mariánský se v lékárnách objevuje v přípravcích mnoha druhů a typů. Jak má ale laik poznat, kde najde nejvíc léčivých látek?

Zrovna z této rostliny máme na trhu fytofarmaka, což jsou léčivé přípravky, které patří mezi léčiva přírodního původu. Je to například Silymarin AL anebo Flavobion a tam máte zajištěné opravdu konkrétní množství silymarinového komplexu a nemusíte se bát, že by se neprojevil léčivý účinek.

Za dobu, co se farmacii věnujete, vnímáte, že se zvyšuje zájem o přírodní léčiva?

Ano, a je to dobře. Protože například, když jste zpočátku opravdu jen lehce nachlazen, tak to můžete pomocí rostlinných přípravků zažehnat a nepotřebujete jít k lékaři nebo dospět k antibiotikům.

Takže platí, že pořád můžeme důvěřovat radám našich babiček.

Je to pravda a hodně se k nim teď vracíme. A je to dobře.