Univerzita Karlova minulý týden opět hostila konferenci Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO). V úterý 23. září se ve Vlasteneckém sále Karolina sešli vědci, investigativní novináři, zákonodárci, političtí analytici, fact-checkeři a další odborníci zabývající se analýzou digitální transformace médií, informačních zdrojů a šíření informací pravdivých i nepravdivých. Toto interdisciplinární partnerství mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem podporované Evropskou komisí, součást celoevropské sítě EDMO, má za cíl pěstovat kulturu vědeckého výzkumu, ověřování faktů, mediální gramotnosti a udržování demokratických procesů.
Zástupkyně šéfredaktora deníku Gazeta Wyborcza Aleksandra Sobczak rozkrývá současné dezinformační narativy v Polsku.
Konference nazvaná „CEDMO Café: Brewing Resilience Against Disinformation“ (přeložitelné jako Kavárna CEDMO: Podáváme odolnost proti dezinformacím) nabídla poznatky z nedávného longitudinálního výzkumu CEDMO Trends v České republice a na Slovensku, četné diskuse o iniciativách v oblasti ověřování faktů a nástrojích využívajících umělou inteligenci k odhalování dezinformací a také panely věnované biomedicínským dezinformacím a jejich společenskému dopadu nebo zahraničním vlivům na volby ve střední Evropě (kompletní program v anglickém jazyce je k dispozici online). Konference zaměřená na dezinformace ve střední Evropě a rizikové faktory pro demokracii pak nemohla přijít v příhodnější čas – kampaň před říjnovými volbami do českého parlamentu právě v těchto dnech vrcholí.
Jedním z klíčových slov tohoto setkání bylo „důvěra“. Moderátorka Lenka Kabrhelová ve své úvodní řeči uvedla: „Po celém světě jsme svědky toho, jak záměrné šíření nepravdy podkopává důvěru v instituce, polarizuje veřejnost a ohrožuje integritu demokratických procesů.“
Hlavní koordinátor a předseda strategické rady konsorcia CEDMO – a přední český novinář – Václav Moravec taktéž poukázal na důležitost slova důvěra: podotkl, že šíření dezinformací přispívá k nárůstu nedůvěry ve společnosti. Lidé tak přestávají věřit volebnímu systému, vědeckým poznatkům, ale také fotografiím a videím kvůli nekontrolovatelnému rozmachu umělé inteligence. Cílem aktivit CEDMO je podle něho „zabránit prohlubování nedůvěry ve společnosti“. Dodal také, že webové stránky observatoře se v poslední době staly jakousi „virtuální kavárnou“ (odtud název konference) – a skutečně, v pondělí se ve Vlasteneckém sále sešlo mnoho jejích virtuálních hostů osobně.
Rektorka UK Milena Králíčková následně zdůraznila, že jak Univerzita Karlova v průběhu své mnohasetleté historie, tak i CEDMO vždy stály na straně pravdy. Jako zdravotnická odbornice vyjádřila také hluboké znepokojení nad současným vývojem ve Spojených státech, například zpochybňování vědeckých metod nebo přetrvávající boj proti očkování. Tyto snahy mají přímý dopad nejen na její kolegy v zámoří, ale také na všeobecnou lékařskou péči v USA i v dalších zemích. Její zkušenost je pak jen jednou z mnoha případů z celé řady oborů, jež široká akademická obec podílející se na aktivitách CEDMO sleduje a analyzuje. V boji proti dezinformacím, v prosazování vědy založené na datech a obraně akademické diskuse prohlásila: „nehodláme ustoupit.“
Krisztina Stump se v Evropské komisi podílela na vypracování kodexu chování v rámci Nařízení o digitálních službách.
Krisztina Stump, která má v Evropské komisi na starosti problematiku sociálních médií, následně varovala, že neexistuje žádný „zázračný lék“ na potírání dezinformací; úsilí v této oblasti sestává z dílčích snah jednotlivců a institucí zapojených do tohoto boje. Mezi ně samozřejmě patří i centra EDMO, která nyní pokrývají takřka celou Evropu – včetně zcela nového centra FACT hub zaměřeného na Rumunsko, Moldavsko, Ukrajinu a Pobaltí.
Dezinformace byly označeny za aktuálně nejzávažnější hrozbu pro demokracii, a to nejen kvůli nástupu sociálních médií coby hlavního zdroje informací. Jak tedy EU k dezinformacím přistupuje? Krisztina Stump hovořila o regulačním rámci EU, včetně Nařízení o digitálních službách (DSA), které mimo jiné vůbec poprvé ukládá digitálním platformám povinnost zmírňovat rizika. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by mohlo být vypracování robustního kodexu chování, který by samy platformy důsledně prosazovaly.
Ve svém vlastním příspěvku v pozdějším bloku pak podrobněji rozvedla téma iniciativ pro zajištění integrity voleb. Uvedla, že v rámci Evropské komise existuje závazek zřídit systém rychlé reakce, v rámci něhož budou fact-checkeři moci upozorňovat na časově citlivý obsah představující riziko pro integritu voleb – aby bylo možné rychleji reagovat v situacích, kdy skutečně záleží na každé hodině, například v posledních dnech volební kampaně.
Christine Tresignie uvedla, že demokracie sama o sobě je široce přijímána, avšak její současná účinnost a důvěryhodnost je v průzkumech stále častěji zpochybňována.
Výkonná ředitelka Ipsos European Public Affairs Christine Tresignie shrnula klíčové poznatky z nedávných průzkumů Ipsos provedených v celé Evropě. Ty ukazují, že pouze 35 % lidí je spokojeno se současným stavem demokracie. Šest z deseti lidí se domnívá, že politici jsou zkorumpovaní, a stejný podíl lidí má pocit, že volby ve skutečnosti nic nemění. Tyto pochybnosti se samozřejmě netýkají samotného principu demokracie, ale její současné funkčnosti a integrity. Výsledná nedůvěra je pak živnou půdou pro dezinformace a polarizaci společnosti. A zatímco dezinformace jsou prakticky všudypřítomné, sedm z deseti mladistvých tvrdí, že dokáže rozpoznat nepravdivé informace. Je to ale skutečně pravda, dokáží spolehlivě rozeznat falešné narativy? Ačkoli tento dílčí výsledek může znít povzbudivě, Christine Tresignie byla ve svém úsudku značně zdrženlivá a přiznala, že je spíše znepokojivý – a že takové (možná nekritické) přesvědčení může představovat další potenciální hrozbu.
Zástupkyně šéfredaktora vlivného polského deníku Gazeta Wyborcza Aleksandra Sobczak nastínila současnou situaci v Polsku a zmínila nedávné události v zemi i v zahraničí. Blíže pohovořila o tlaku vyvíjeném ruskými tajnými službami – včetně náboru Poláků nejen pro internetový trolling, ale také přímé sabotáže, jako čím dál rozšířenější případy žhářství. Popsala, jak „ruský model“ šíření dezinformací účinně souzní se způsobem, jakým jsou nastaveny algoritmy digitálních platforem, uzpůsobené pro maximální finanční zisk. Dnešní návyková kultura nekonečného scrollování sociálních kanálů pak v tomto ohledu pouze „pomáhá“. Stejně jako předchozí řečníci i Aleksandra Sobczak vyzvala k regulaci za použití trefného příměru: „Nesmíme mít toxické potraviny, tak proč můžeme mít toxické algoritmy?“
Řešení je nasnadě, jeho aplikace je ale nepoměrně složitější. Jak zdůraznil koordinátor projektu ověřování faktů Demagog.cz Petr Gongala, „nemůžeme se spoléhat na to, že společnosti zaměřené na zisk budou samy od sebe jednat správně“. Potřebujeme regulace, včetně bezpečnostních opatření pro ověřovatele faktů pracující s platformami, ale také svobodu projevu. V námitce proti rozšířenému argumentu Gongala ujistil, že ověřování faktů nijak neomezuje svobodu projevu. Fakt-checkeři nechtějí zakazovat dezinformace jako takové ani se domáhat právních postihů; usilují v prvé řadě o rozvoj kultury a skutečné praxe svobody projevu. Nemohou však jednat dříve, než jsou lidé dezinformacím reálně vystaveni. Následné ověřování faktů je pak samozřejmě často vnímáno jako útok na svobodu projevu – nebo alespoň na svobodu názoru. Proto je každý krok velmi obtížný a v současné době mají fact-checkeři jen zanedbatelný vliv.
Závěrem lze konstatovat, že z úvodních příspěvků i z jednotlivých následujících panelových diskusí vyplývá jednoznačný závěr: máme naději. Tento boj zdaleka není u konce – pokud vůbec může být –, existuje však snaha pokračovat v bdělosti a přijmout jasnou legislativu. To vše s cílem nejen bojovat proti dezinformacím, ale především zlepšit život všech občanů.
