Jen covid za poničené evropské demokracie nemůže

úterý, 15 listopad 2022 07:55

Proč se po covidu v některých evropských zemích trochu „rozbila“ demokracie? Jde o pouhou souslednost událostí, nebo k úpadku došlo v důsledku pandemie? Odpovědi přináší nejnovější studie Petry Guasti z Fakulty sociálních věd UK a institutu SYRI a Lenky Buštíkové, která nyní působí na Oxford University.

shutterstock 1701308230 2

V mnohých evropských zemích došlo během pandemie covid-19 k narušení demokracie. Proč? Je to důsledek pandemie nebo jen projev dřívějších problémů? Těmito otázkami se v nejnovější studii zabývala Petra Guasti s kolegyní Lenkou Buštíkovou.

„Přišlo nám, že odborná literatura o erozi kvality demokracie během pandemie některé otázky opomíjí, a tak jsme se na tuto problematiku rozhodly více zaměřit a skutečně jsme identifikovaly dvě mezery – za prvé, zatímco demokratická eroze během pandemie je relativně dobře popsána, literatura nerozlišuje mezi procesy a mechanismy, které k erozi demokratické kvality vedly. Za druhé, většina politologických výzkumů souvisejících s covid-19 věnovala pozornost erozi formálních institucí, ale méně pozornosti je věnováno pandemickým financím. Státní výdaje spojené s pandemií a omezený dohled přitom vytvářely nové příležitosti pro korupci při zadávání veřejných zakázek a distribuci pomoci. Navíc se otevíraly dveře k politizaci státní podpory a klientelismu,“ popisuje politoložka Petra Guasti.

Mimořádné situace, jako je pandemie, posilují roli vlády, oslabují roli parlamentu a testují soudnictví. „Pandemie je zátěžovou zkouškou demokratické kvality – liberální demokracie zůstává během pandemie odolná pouze tehdy, pokud se podaří odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi mocí výkonnou, legislativní a soudní,“ doplňuje Lenka Buštíková, absolventka Fakulty sociálních věd UK, která nyní působí na Oxford University.

K erozi přispěli i „pandemičtí loupežníci“

Petra Guasti a Lenka Buštíkova ve studii analyzovaly rozsah narušení rovnováhy moci a došly ke třem hlavním zjištěním: za prvé, demokratická eroze během pandemie nastala převážně v zemích, kde narušení demokracie započalo již před pandemií a kde tedy již byly oslabeny institucionální prvky rovnováhy moci. Za druhé, autorky se zaměřily na země Visegrádské čtyřky a zjistily, že demokratická eroze v důsledku pandemie je vzácným jevem. Za třetí, vědkyně našly důkazy, že mechanismem demokratické eroze během pandemie byla především „pandemická loupež“.

„Vychýlení rovnováhy moci během pandemie je důsledkem obcházení kontrolních institucí a mechanismů vládou při zadávání veřejných zakázek a klientelismu v alokaci veřejných zdrojů během pandemie. Přerozdělování státní pomoci během pandemie bylo možné využít k odměňování loajálních politických spojenců a oslabení politických oponentů,“ popisuje Guasti narušení demokracie, ke kterému pandemie přispěla.

shutterstock 1719006481 2

Demokracii je možné bránit

Formální instituce byly však během pandemie pozoruhodně odolné, protože soudy, média, občanská společnost a politická opozice brání vychýlení rovnováhy moci směrem k exekutivě. Mezi nejefektivnější formy demokratické „kontroly“ patří občanský aktivismus, ochota politické opozice překonat roztříštěnost a efektivně kontrolovat vládu a soudy vyvažující zájmy veřejného zdraví a demokracie. „Občanský aktivismus, sjednocená opozice a efektivní soudy jsou nezbytnou, ale nikoli dostačující podmínkou demokratické odolnosti. Na opačné straně existují zadní vrátka: neformální instituce a schopnost vlád měnit fiskální pravidla, včetně odměňování politických spojenců, vybraných regionů nebo sektorů,“ dodává Buštíková.

Na rozdíl od finanční krize z roku 2008 je pandemie covid-19 první velkou krizí po roce 1989, umožňující velké veřejné výdaje. Fiskální moc vlády vytvářela příležitosti k oslabení politických protivníků pomocí fiskálních nástrojů. „Budoucí programy veřejných výdajů, tj. národní a evropské programy obnovy, rozšíří příležitosti k erozi rovnováhy moci formou přepisování fiskálních pravidel. Bez silného dohledu na domácí a evropské úrovni by nové prostředky mohly urychlit erozi kvality demokracie v zemích s již oslabenou rovnováhou moci,“ varují vědkyně.

PhDr. Petra Guasti, Ph. D., Dr. Habil.
Působí na Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd UK a Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Působila a habilitovala se na Goethově universitě ve Frankfurtu, a jako hostující vědecká pracovnice působila na Ash Center Harvard Kennedy School. Dlouhodobě se zabývá studiem demokratických procesů a demokratických institucí na národní a nadnárodní úrovni.
Lenka Buštíková, Ph. D.
Absolventka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která studovala i na Central European University a Harvard University. Titul Ph. D. v politologii získala na Duke University. Působila na Ariyona State University, a nyní působí na Oxford University. Ve svých výzkumech se zaměřuje především na stranickou politiku, volební chování a klientelismus především ve východní Evropě.
Autor:
Foto: Shutterstock

Sdílejte článek: