V neděli 6. července uplyne 610 let od upálení mistra Jana Husa v Kostnici. Jaký je odkaz slavného kazatele a mučedníka jsme si povídali s Dušanem Coufalem, odborníkem na církevní dějiny a českou reformaci. 

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy letos slaví 35 let od svého založení. Od skromných začátků se dvěma stovkami studujících se ve všech oblastech posunula mimořádně daleko. Z FSV UK se postupem let stala dynamická, otevřená a mezinárodně orientovaná instituce, která má ambice nejen v oblasti vzdělávání, ale také výzkumu a společenské relevance.

„Úkolem vysokých škol je zajistit dostatek aprobovaných chemikářek a chemikářů, kteří žijí pro svůj obor. Už nyní ale máme řadu skvělých vyučujících, inspirujme se u nich,“ navrhuje prorektorka UK pro studijní záležitosti Markéta Martínková.

Jako prorektor pro PR řeším vedle klasické „propagační“ agendy i mnoho mimořádných událostí, které se univerzity více či méně dotýkají. Přesto jsem se rozhodl mezi ostatní povinnosti vtěsnat tuto úvahu. Možná obdobné dilema řeší více akademiček a akademiků - střet vědeckých, pedagogických a úředních agend.

Diplomová práce je zpravidla jednou z podmínek pro řádné ukončení vysokoškolského studia. K čemu je vlastně dobrá a není požadavek na sepsání desítky stran dlouhého textu v dnešní době už přežitek? Nad tím se zamýšlí Martin Zelinka, který obhájil "diplomku" na katedře Orální historie – soudobých dějin FHS UK.

Na Technische Universität Berlin (TU Berlin) kladou velký důraz na spolupráci, a to jak mezi fakultami a obory, ale i napříč berlínskými univerzitami. Prázdnými frázemi není ani „přenos poznatků do praxe a řešení celospolečenských výzev.“