Silné svědectví o tom, jak se v Československu 20. století prosazovala komunistická ideologie i politická praxe, přináší nová kniha z pera Martina Potůčka, profesora FSV UK. Důkladně probírá především osudy odsouzené matky Jarmily.

Při své práci ročně najezdí kolem 130 tisíc kilometrů. Ovšem stíhají též servisovat univerzitní elektrokola a během pandemie zajišťovali rozvoz zdravotnického materiálu a roušek. Co se o nich ještě proslýchá, že ochotně poskytnou pomoc komukoliv ze zaměstnanců Univerzity Karlovy. 

Vše začalo na počátku března nenápadnou prosbou o pomoc. Anna Krejčová se tak kromě zvládání studia na 3. LF UK stala ze dne na den i koordinátorkou mediků poskytujících péči uprchlíkům z Ukrajiny na Hlavním nádraží. 

Univerzitní asociace UNICA, kterou již tvoří 56 univerzit, měla výroční konferenci v Dublinu, kde se vedly debaty o pomoci Ukrajině i zkušenostech z pandemie. Univerzitu Karlovu reprezentovala Markéta Křížová, prorektorka UK pro zahraniční záležitosti, jež pro Forum akci shrnuje.

Jak najít příběh, který dokáže představit vědeckou práci veřejnosti? Jak se správně připravit na rozhovor v médiích nebo jak ukázat své vědecké výsledky na sociálních sítích? To jsou otázky, které si kladou (nejen) mladí vědci. Odpovědi jim pomohla hledat jarní série workshopů komunikace vědy.

V novém týmu rektorky Milena Králíčkové je o jednoho prorektora méně než v minulém kolegiu; novinkou je však zavedení gesce prorektora pro informační technologie. Všem osmi novým prorektorům položil magazín Forum dvě stejné otázky: Jaké nabízejí UK zkušenosti? A jaké mají priority?

„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem nobelistky Françoise Barré-Sinoussi propagovali organizátoři diskuzi Women in Science: The Gender Variable, jež proběhla v Kampusu Hybernská.