O Čtvrté dimensi jsem se dozvěděla v roce 1959, tehdy jsem se seznámila s jejím zakladatelem, mým budoucím manželem Jiřím Gaislerem. Tato pozoruhodná intelektuální skupinu vznikla na Univerzitě Karlově v šedesátých letech 20. století a svůj název si vypůjčila z jedné básně Jindřicha Permana: Chceme čtvrtou dimensi pro všechny. Potom by zahodila své otazníky / a mlhavý závoj neurčita / by nahradila svatozáří.
Monotyp Jaroslava Kuldy z roku 1964
Uměním i humorem stmelená přátelství
Miloslava Nevrlého, Jaroslava Kuldu, Jiřího Velemínského, Pavla Štyse, Milana Tomáška, Jiřího Kozu, Jaroslava Kuldu, Jindřicha Permana a Jiřího Gaislera, stejně jako další studentky tehdejší Biologické fakulty Karlovy university v Praze – Věru Prokešovou a Johanu Morávkovou – spojovalo hlavně kamarádství, láska k přírodě, k hudbě, k literatuře, malířství a kultuře obecně. A také smysl pro humor.
Všichni členové skupiny byli obdařeni uměleckým, povětšinou literárním nadáním. Proto od svého vzniku Čtvrtá dimense* vydávala tak zvané Sborníky, v nich shromažďovala nejlepší literární nebo výtvarná díla svých členů – našly se v nich básně, kratší povídky i úvahy a povětšinou obrázky od Jaroslava Kuldy. Co si vybavuji, v době vysokoškolských studií vyšly Sborníky celkem tři; byly vydávány vždy v jednom exempláři, který koloval mezi čtenáři. Psány byly na psacím stroji a obálku nakreslil Milan Tomášek. Jelikož tehdy vznikaly Sborníky v čase nesvobody (šlo o léta 1953 až 1957), jména autorů příspěvků byla skryta za pseudonymy či šiframi: Studenti se báli postihu, kdyby výtisky přišly do nepovolaných rukou. Ve Sbornících byly básně, kratší povídky a úvahy, rovněž obrázky, z nichž většinu vytvořil Jaroslav Kulda. (vpravo: titulní strana sborníku Čtvrtá dimense č. 1)
Ambice a touhy dvanáctky
Ani v roce 1957 – poté, co členové ukončili studia – se Čtvrtá dimense nerozpadla. Pokračovala ve svých aktivitách a pořádala setkání, na která si zvala zajímavé hosty. První z nich byl parazitolog Josef Chalupský, kterého se skupinou pojilo velké přátelství. Právě díky němu se dochovaly mnohé důležité snímky z dávných setkání, byl totiž skvělý fotograf. V roce 1959 se ke skupině připojili Bohumil Nuska a Čestmír Krátký, absolventi tehdejší Filosofické fakulty Karlovy university v Praze. Mezi biology vnesli filosofické a kunsthistorické názory, počet členů Čtvrté dimense se uzavřel na čísle dvanáct.
 Miloslav Nevrlý na pozvánce na setkání Čtvrté dimense v roce 1959. |
Po celou dobu trvání Dimense hrály zásadní roli dopisy, v nich si členové skupiny tříbili názory a svobodně se vyjadřovali k aktuálnímu společenskému dění, včetně tehdejšího režimu. Vždy toužili po tom, aby se jejich tvorba dostala i na stránky literárních časopisů. Povedlo se v letech 1965 až 1968, v době politického uvolnění: práce Bohumila Nusky, Jaroslava Kuldy, Jiřího Gaislera a Miroslava Nevrlého vyšla v časopisech Tvář, Dialog a v Sešitech pro mladou literaturu.
Zasáhla politická situace
V roce 1966 přichází na svět čtvrtý Sborník, jeho mottem je báseň Bohumila Nusky psaná ve formě typogramu, do tvaru trojúhelníku. Stojí v ní: Pracuj tiše a bez naděje na zvláštní odměnu. Sborník vyšel v době politického uvolňování a nikdo se neobával případných restrikcí a zákazů. Leč vše skončilo s příchodem spojeneckých armád v roce 1968, se zásadní změnou politické situace… Edici Sborníků uzavřelo páté vydání v roce 1971. V témže roce byla uspořádána výstava obrazů, grafik a koláží výtvarníka Oldřicha Hamery a Jaroslava Kuldy. Politická situace stále neumožňovala oběma umělcům vystavovat v „regulérní“ výstavní síni, proto byla výstava uspořádána v zahradě barokního domu ve Vodičkově ulici č. 35 a proběhla v jednom dni a trvala pouze dvě hodiny.
  Zleva: Jaroslav Kulda a Jiří Gaisler na setkání Čtvrté dimense v roce 1959. Čtvrtá dimense v roce 1958 / Foto: Josef Chalupský |
Síče původně bez žen
Pro Čtvrtou dimensi, jak již bylo napsáno, byla důležitá i setkávání. V roce 1964 vymyslel Miloslav Nevrlý pro taková setkání označení síč (název pocházel od záporožských kozáků). Na ně byly – dle vzoru kozáků – zváni zpočátku pouze muži, ženám se vstup na síče nepovoloval. Nakonec i toto „pravidlo“ padlo a na síče přijížděli vedle žen i hosté, kteří nebyli členy Dimense. Na síčích – do roku 1986 jich proběhlo celkem šestnáct – se vedle debat věnovali účastníci produkci jazzové či lidové hudby. Hlavními hudebníky byli Jaroslav Kulda a Jiří Gaisler, zapojoval se i Miloslav Nevrlý s kytarou a Bohumil Nuska jako bubeník a zpěvák. Nahrávky ze síčí se dokonce uchovaly na magnetofonových páscích a na CD, a to díky Jindřichu Michalíkovi.
Konec po padesáti letech
V roce 2003 jsme si připomenuli padesát let od založení Čtvrté dimense, přičemž z původních tří zakladatelů žili už jen dva: Jaroslav Kulda a Jiří Gaisler. Svoláním Čtvrté dimense v červnu 2004 na Šerlich v Orlických horách se nepřetržitá řada setkávání od roku 1958 navždy uzavřela...
Dovolte mi závěrem této mé osobní vzpomínky představit jednotlivé členy Čtvrté dimense, s jejich profesním zaměřením a aktivitami:
|
Sepsala RNDr. Věra Gaislerová, květen 2022.
*Čtvrtá dimenze, čtvrtý rozměr či čtyřrozměrný prostor (4D) je abstraktní pojem, matematici i filosofové jej studují už skoro dvě stě let, nabízí totiž zajímavé náhledy na matematiku a příbuzné obory (Zdroj: Wikipedia).
