Martin Polách se narodil 10. prosince 1981, čtyřicet let poté přišel poděkovat. V podstatě za život. Profesoru Doležalovi, který vyřešil komplikace jeho narození, a za výjimečnou práci specialistům z nemocnice U Apolináře.

„Těším se na to a opravdu se nebojím. Z předchozích rovněž mnohamilionových projektů na fakultě vím, že máme skvělé lidi, kteří mají rádi vědu a umí ji dělat na špičkové úrovni,“ říká k téměř půlmiliardovému projektu NetPharm jeho garant, profesor Petr Pávek z katedry farmakologie a toxikologie FaF UK.

Univerzita Karlova jako jediný žadatel z Česka vysoutěžila v rámci prestižního programu MSCA 60 milionů korun od Evropské unie na vzdělávání mladých vědkyň a vědců.

Celkem 26 českých vědců a vědkyň, studujících či zástupců nevládních organizací uspělo v prestižním klání o Fulbrightovo stipendium a v akademickém roce 2024/2025 budou sbírat zkušenosti v USA. Mezi nimi i devět kolegů a kolegyň z Univerzity Karlovy.

Šestice českých autorek a autorů z Univerzity Karlovy, Národního muzea a ČVUT publikovala v časopise Scientific Reports článek, v němž odhalili přetížení čelistního kloubu, krku a ramenních kloubů staroegyptských úředníků.

„Pro špičkovou vědu potřebujete peníze, svobodu, kvalitní infrastrukturu a dobré akademické prostředí,“ míní prezidentka Evropské výzkumné rady (ERC) Maria Leptin, která navštívila Univerzitu Karlovu.

„Budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty, který po vzoru špičkových zahraničních univerzit spoluzaložil nový bakalářský program Science

„Kybernetická bezpečnost není jen o technických znalostech, zahrnuje pestrou škálu dalších oborů,“ vysvětluje v jedné minutě Lucie Kadlecová, která se po působení v zahraničí vrátila do ČR a aktuálně se věnuje propojování akademického prostředí s praxí. 

Šestnáct životních příběhů českých vědců a vědkyň vyprávěných jejich vlastními slovy, takový podtitul nese nová kniha Věda je odvaha. Sedm z oslovených v projektu Bez frází v minulosti prošlo nebo je stále spojeno s Univerzitou Karlovou.

I pedagogika je věda. Své o tom ví i učitel Daniel Pražák, který nedávno dokončil doktorské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Co ho na učení nejvíce baví a co zkoumal? Odpovídá v jedné minutě.

V jedné minutě srozumitelně vysvětlit svůj výzkum. Přesně takový úkol dostalo několik vědců a vědkyň z Univerzity Karlovy v rámci nové video série Věda na UK. Jako první se úkolu zhostila matematička Erin Carson, která vymýšlí nové a lepší algoritmy pro superpočítače. 

Jeden z univerzitních grantů soutěže Primus putuje týmu Jakuba Tomšeje z PF UK. Specialista na pracovní právo a rovné příležitosti povede výzkum zaměřený na to, jak se v různých státech Evropy řeší problematika diskriminace.

„Imunitní systém je jako orchestr, nebo dobře vycvičená armáda. Baví mě, že někdy nevíte, kam vás ten další střípek poznání zavede,“ říká česko-izraelský imunolog Jakub Abramson, který v Česku tráví svůj vědecký sabatikl. 

„Z jednotlivého nálezu nikdy nemám radost. Pro mě je mnohem důležitější ten celek – souvislosti,“ říká archeolog Oded Lipschits, který při své práci kombinuje archeologické vykopávky a moderní a kritický přístup ke studiu Bible.

„Spolufinancování z Evropských fondů dělá veřejné zakázky udržitelné téměř výhradně skrze finanční podporu a ne skrze nastavování cílů. Jakmile se finanční podpora sníží nebo skončí, zadavatelé se vrací do ‚starých kolejí‘ k neudržitelným zakázkám,“ shrnuje ekonom Vítězslav Titl. 

Strana 1 z 23