Genetická genealogie – hledání příbuzných pomocí analýzy DNA – je stále oblíbenější disciplína. Díky vzájemné spolupráci Kriminalistického ústavu a Matfyzu UK vzniká výzkumná platforma, která vedle dalších cílů poslouží i pro vývoj bioinformatických nástrojů pro forenzní genetickou genealogii.

Dostatečný pohyb dětí nesouvisí jen s fyzickým zdravím, ale diskutuje se i dopad fyzických aktivit na psychickou pohodu. Těmto tématům se věnují vědci z FTVS UK v rámci projektu “Univerzitní centrum pro rozvoj lidské motoriky a ovlivňování motivace k pohybovým aktivitám”. 

Nová práce v elitním časopise PNAS ukazuje díky vzorku 122 zubů jedinců z oblasti Súdánu a jižního Egypta vývoj migrací v rozpětí 14 tisíc let od pozdního paleolitu let do středního/mladšího neolitu. Podíleli se na ní i vědci z FF UK a Národního muzea.

Desáté narozeniny loni oslavilo Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni UK. Profesor Jaroslav Hrabák je na tamní fakultě nejen pedagogem, ale i manažerem centra, který si „odbíhá“ k vědecké práci. A v Nasavrkách navíc vyučuje budoucí včelaře. 

Když Eva Hajičová v oboru začínala, užívaly se teprve sálové počítače a děrné pásky. Na její výzkumy navazoval syn Jan Hajič, jenž sledoval rozpuk programů a překladačů přirozených jazyků. A nejmladší Jan, profesorčin vnuk, teď již zjišťuje, jak strojově zpracovávat hudbu.

„Zkoumáme, jak se úplně nejmenší miminka učí jazyk, a čemu všemu rozumí,” říká v minutovém videu Kateřina Chládková z Filozofické fakulty UK. Poznatky pak využívají například i k tomu, aby se dospělí dokázali lépe učit cizí jazyky.