Články dle značky: historie

V únoru uplynulo 250 let od narození Josefa Ladislava Jandery, rodáka z Hořic v Podkrkonoší, profesora matematiky, děkana filozofické fakulty i rektora pražské univerzity. Jeho výročí připomenou výstava nebo konference, která začne tuto neděli.

V Kampusu Hybernská je do konce března k vidění ojedinělá výstava Ruku v ruce s Koreou: (po)válečná léta, která přibližuje československé aktivity v KLDR. O těchto vztazích i koreanistice vypráví Miriam Löwensteinová z FF UK.

Přivítal nás s telefonem u ucha, a také rozhovor jsme museli několikrát přerušit kvůli telefonátům. Naštěstí se ale nejednalo o výjezdy, těch si Aleš Fejfar a jeho kolegové z Horské služby v Kramolíně užijí až až během hlavní zimní sezóny.

Pokud vaše dětské večery rámovala větička „Večerníček a spát“, patříte k lidem narozeným v době, kdy v televizi běžely maximálně dva programy a seriál nebo detektivka se vysílaly vždy po zprávách, kterým předcházel Večerníček – pohádka, která oddělovala večer dětí a dospělých.

Tomáš Jelínek se dlouhodobě zabývá historií skautingu. Letos vydalo Nakladatelství Karolinum jeho knihu Počátky skautingu v českých zemích. V rozhovoru se dozvíte, jak jeho samotného formovaly skautské myšlenky a život v oddíle nebo co ho vedlo k založení skautského archivu.

Skandinavistka Marie Novotná z Fakulty humanitních studií UK přináší čtenářům první český překlad jedné z nejpozoruhodnějších staroseverských ság – Ságy o jómských vikinzích. Vydává ji Vydavatelství FF UK.

Respekt, zkušenosti, vizi, schopnost naslouchat, být vybaven politickou a diplomatickou obratností, oplývat otevřeností a citlivostí, mít tah na bránu, odvahu a manažerské a organizační schopnosti. To by měl umět rektor/rektorka Univerzity Karlovy.

Historik a profesor Oxfordské univerzity Timothy Garton Ash převzal čestný doktorát Univerzity Karlovy. Ve svém projevu upozornil na důležitost pravdy a připomněl historické vazby univerzit v Oxfordu a v Praze. 

Centrum Prahy takových míst mnoho nemá. Nedaleko rušného Karlova náměstí se ukrývá místo plné zeleně a klidu – Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK. Založena byla právě před 250 lety. Výročí jejího vzniku připomene řada akcí.

„Mnoho lidí začne o svém příběhu mluvit až tehdy, když cítí, že se jejich život blíží ke konci. Potřebují si ho uspořádat, uzavřít a říct nahlas,“ říká profesorka Kateřina Králová z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

V neděli 6. července uplyne 610 let od upálení mistra Jana Husa v Kostnici. Jaký je odkaz slavného kazatele a mučedníka jsme si povídali s Dušanem Coufalem, odborníkem na církevní dějiny a českou reformaci. 

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy letos slaví 35 let od svého založení. Od skromných začátků se dvěma stovkami studujících se ve všech oblastech posunula mimořádně daleko. Z FSV UK se postupem let stala dynamická, otevřená a mezinárodně orientovaná instituce, která má ambice nejen v oblasti vzdělávání, ale také výzkumu a společenské relevance.

Kateřina Čapková z FF UK se zaměří na „jiné“ dějiny středovýchodní Evropy – díky 62 milionům korun z Advanced ERC grantu prozkoumá historii pohledem Romů, Židů či lidí s postižením. Jde o vůbec první pokročilé ERC pro společenské vědy v Česku.

„Stále mě jejich osudy dojímají a inspirují,“ říká pedagožka na 3. lékařské fakultě UK a všeobecná zdravotní sestra Renata Vytejčková. Ve své výzkumné práci odhalila i pozapomenuté osudy ošetřovatelek první poloviny 20. století a podmínky jejich práce.

Během rekonstrukce Karolina byl objeven ztracený rukopis od samotného císaře Svaté říše římské Karla IV., který zdůrazňuje význam mentálního zdraví. Ano, už v 14. století zakladatel Univerzity Karlovy věděl, jak důležité je udržovat rovnováhu mezi pracovními povinnostmi a osobním životem.

Přesně před 75 lety zemřel na následky mučení příslušníky StB kněz Josef Toufar. Jeho příběh a odkaz pro Forum popsal Pavel Jäger, absolvent Katolické teologické fakulty UK. V současnosti totiž spravuje farnost v Číhošti, kde Toufar působil, a kde se odehrál takzvaný "číhošťský zázrak".

Šermířská vystoupení ji v dětství fascinovala natolik, že nejdříve chtěla být jejich součástí, a postupně ji nasměrovala až k vědecké kariéře. Období třicetileté války dokonce Klára Andresová věnovala i svou disertační práci na Filozofické fakultě a obdržela za ni Bolzanovu cenu.

Orální historie je unikátní metoda, která dokáže zachytit příběhy lidí, jež by se jinak do hledáčku historiků často vůbec nedostaly a upadly by v zapomnění. Jako obor se vyučuje na jediné univerzitě v České republice, a to na UK a její Fakultě humanitních studií.

Jméno Santini je dnes už takřka popkulturní značkou spojenou nejen s architekturou. Kolektiv pěti autorů nyní vydal krásnou knihu Jan Blažej Santini a svět jeho architektury, o níž jsme si povídali s historikem Jakubem Bachtíkem a fotografem Martinem Mickou.

Dnes je Petru Palečkovi přes osmdesát let. Ani v tomto věku nepolevuje v úsilí připomínat odkaz svého otce Václava Palečka, který byl jedním z těch, kdo se za druhé světové války zasloužil o to, že byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.