Články dle značky: lingvistika

„Na Češích mám ráda odolnost a ostrý humor,“ říká lingvistka Masako Ueda Fidler z Brown University, jež s Univerzitou Karlovou spolupracuje přes patnáct let a nyní obdržela Zlatou medaili Filozofické fakulty UK.

Skandinavistka Marie Novotná z Fakulty humanitních studií UK přináší čtenářům první český překlad jedné z nejpozoruhodnějších staroseverských ság – Ságy o jómských vikinzích. Vydává ji Vydavatelství FF UK.

Když Eva Hajičová v oboru začínala, užívaly se teprve sálové počítače a děrné pásky. Na její výzkumy navazoval syn Jan Hajič, jenž sledoval rozpuk programů a překladačů přirozených jazyků. A nejmladší Jan, profesorčin vnuk, teď již zjišťuje, jak strojově zpracovávat hudbu.

Díky němu víme, kde se v češtině vzalo slovo eurohujer, kde se jí houska a kde si lidé k snídani kupují pletýnky. Před 30 lety se začal rodit Český národní korpus, obrovská databáze psané i mluvené češtiny, prostřednictvím které lingvisté mohou systematicky zkoumat jazyk.

Pomáháme Ukrajincům, poskytujeme jim bezpečí a učíme je česky. „Je to ale obousměrná silnice. Současně se učíme komunikovat s lidmi z jiného kulturního prostředí, obě komunity se obohacují,“ tvrdí Tomáš Samek z Pedagogické fakulty UK.

Na Filozofické fakultě UK se vyučuje na sedmdesát jazyků, což je unikátní i na evropské poměry. O rozšíření povědomí o takzvaných malých jazycích i o podporu jejich výuky se stará fakultní platforma Library of Languages.

Proč všichni používáme podobná gesta, když chceme vyjádřit čas? Jak to, že někdo rozhazuje rukama, i když jen přemýšlí nahlas? „Gestikulace je naše evolučně daná predispozice, která zefektivňuje komunikaci,“ říká lingvistka a budoucí děkanka Filozofické fakulty UK Eva Lehečková.

„Když se snažíte prodat něco, co se dá za pár vteřin zkopírovat, je to jiné, než když vyrábíte auta nebo léčiva,“ říká o transferu znalostí Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Přesto se to matematickým lingvistům daří a softwarové nástroje či data využívá i Google.

Jarmilu Panevovou odlákala od pedagogické dráhy práce na strojovém překladu, který v 60. letech vznikal na Matfyzu. Z oblasti jazyka si vybrala syntax. „V rámci popisu gramatiky je pro mě nejpřitažlivější a nejzajímavější,“ zdůvodňuje lingvistka, jež na MFF UK působí už šedesát let.

Volný cyklus Podcasty z Matfyzu se tentokrát zaměřil na téma aplikované lingvistiky a hovořil s informatiky Rudolfem Rosou, Ondřejem Duškem a studentkou Patricií Schmidtovou, kteří spolupracovali na divadelní hře psané robotem. Moderuje Andrej Farkaš.