Články dle značky: komunikace vědy

Barbora East, Julie Chytilová, Anežka Kuzmičová. Trojice těchto žen se věnuje vědě a výzkumu na Univerzitě Karlově. Patří také mezi dvanáct vědkyň, které o své vášni pro poznání a bádání, o životních snech i překážkách, jež musely zdolat, hovoří v nové knize Neviditelné ženy ve vědě, kterou napsala vědecká novinářka Pavla Hubálková.

V pátek 30. září proběhne Noc vědců: Všemi smysly, kdy své budovy otevírají výzkumné instituce a nabízí bohatý program pro malé i velké zájemce. Univerzita Karlova láká mimo jiné na molekulární drink, vědecký stand-up i únikovku.

V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání, podotýká Karolína Pštross z FSV UK.

Pavla Hubálková pomáhá vědkyním a vědcům lépe a efektivněji komunikovat výsledky jejich bádání. Letos za to obdržela Cenu za popularizaci výzkumu. Přes čtyři roky působila i v magazínu UK Forum, kde s kariérou v oblasti „science communication“ začínala.

Aarhus University je druhou největší a druhou nejstarší univerzitou v Dánsku a vyniká silným mezinárodním zaměřením a interdisciplinárním přístupem ke vzdělávání a výzkumu, což jí umožňuje efektivně řešit komplexní globální výzvy. 

„Excelence a úspěch plodí další úspěch. Klíčem k úspěchu je přilákat skutečně kvalitní studenty a zaměstnance. Je skvělé mít úžasné budovy a zařízení, ale nakonec je to všechno o lidech,“ řekla magazínu Forum rektorka Oxfordské univerzity Irene Tracey.

Mít publikaci v Nature nebo mluvit o svém výzkumu v televizi nestačí! Důležitý je skutečný celospolečenský dopad, zdůrazňují na University College Dublin. Jak se v Dublinu přistupuje k výzkumu a komunikaci vědy zjišťovala v rámci zaměstnanecké Erasmus stáže Pavla Hubálková. 

Co mají společného Kodaňská a Utrechtská univerzita? Jednou větou lze shrnout, že se i v komunikaci rozhodují na základě dat a v posledních letech úspěšně prošly změnou vizuální identity. Více pro magazín Forum v rámci Erasmus zaměstnanecké stáže zjišťovala Pavla Hubálková.

Nejstarší celosvětová soutěž vědecké komunikace a popularizace slaví 20 let! V Česku má FameLab za sebou už patnáct ročníků, organizaci zajišťuje Univerzita Karlova. „Poskytuje soutěži stabilní zázemí, odborné vedení i důvěryhodnost,“ shrnuje národní manažerka Lucie Válová.

Podle Dictionary.com je slovem roku 2022 „woman“, žena, což by mohlo platit i pro Univerzitu Karlovu, neboť jejího vedení se v únoru poprvé ujala žena-rektorka, lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Nabízíme výběr důležitých vědeckých událostí uplynulého roku, o nichž Forum psalo.

„Vědci a vědkyně nejsou na komunikaci vědy sami! Ať se nebojí ptát a ozvat se nám, rádi jim pomůžeme či poradíme,“ říká Pavla Hubálková, naše vědecká redaktorka, jež byla za svůj výzkum a disertaci na 3. LF UK oceněna Cenou Dimitrise N. Chorafase.

Osmdesát procent lidí se chodí na sociální sítě bavit. Jak v konkurenci vtipných kočičích videí a gastronomických influencerů zaujmout vědou a výzkumem? Napověděl již třetí ročník konference Science Communication, které bylo Forum hrdým partnerem.

Okna vesmíru dokořán, Meteor či Klub skeptiků Sisyfos – některé z počinů, jimiž astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar ovlivnil několik generací. Jak se popularizace změnila, a překvapí ho po tolika letech ještě něco? Zeptali jsme se u příležitosti jeho nedávných pětaosmdesátin.

Curych není jen švýcarské město čokolády a bankovnictví. Na několik dní také bylo místem, kam se sjelo více než tři sta komunikátorů a komunikátorek z celé Evropy na konferenci EUPRIO s tématem „Science communication: how to engage nowadays“‎.

O víkendu proběhlo velké FameLab školení, kde finalisté a finalistky získali tipy a triky, jak ještě zlepšit své vystoupení či jak lépe komunikovat vědu. Finálový večer proběhne 30. září ve vzdělávacím centru Didaktikon v Kampusu Hybernská.

„Věda má a stále bude mít větší vliv na to, v jakém světě žijeme. Chceme-li se nějak podílet na utváření světa, je potřeba rozumět tomu, v jakém kontextu se odehrává. To je i má osobní motivace, proč píšu o vědě,“ říká nový šéfredaktor portálu Vědavýzkum.cz Jan Tesárek, alumnus FSV UK.

Jak najít příběh, který dokáže představit vědeckou práci veřejnosti? Jak se správně připravit na rozhovor v médiích nebo jak ukázat své vědecké výsledky na sociálních sítích? To jsou otázky, které si kladou (nejen) mladí vědci. Odpovědi jim pomohla hledat jarní série workshopů komunikace vědy.

Propojování, vysvětlování, naslouchání a důraz na lidi a příběhy, to jsou ta klíčová sdělení, která opakovaně zaznívala na konferenci Science Communication: UK Experience, kde své zkušenosti s efektivní komunikací vědy sdíleli britští odborníci a odbornice.

Pod záštitou CPPT UK proběhla online debata na téma Vědci ve světě médií. Diskuze se účastnili novináři Petr Koubský z Deníku N a Filip Rambousek z Českého rozhlasu a také zástupci vědeckého světa Ruth Tachezy a Václav Štětka.

Jak s vědou do médií? V úterý 9. listopadu proběhl druhý ročník konference Komunikace vědy, tentokrát pohledem různých médií. Své zkušenosti tak sdílela Martina Mašková z Českého rozhlasu, televizní moderátor Daniel Stach, Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N anebo redaktoři magazínu Forum.