• Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • BlueSky
  • LinkedIn
  • RSS
  • EN
  •  

Web Univerzity Karlovy

Magazín Univerzity Karlovy

  • Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • BlueSky
  • LinkedIn
  • YouTube
  • RSS
  • EN
  •  
  •  
  • Úvod
  • Aktuality
  • Věda
  • Studenti
  • Academia
  • Alumni
  • Focus

logo karlova univerzita

Magazín Univerzity Karlovy

  • Vyhledat
  • Facebook
  • Instagram
  • BlueSky
  • LinkedIn
  • RSS
  • EN
  •  

Magazín Univerzity Karlovy

Rubriky

  • Úvod
  • Aktuality
  • Věda
  • Studenti
  • Academia
  • Alumni
  • Focus

Žánry

  • Audio
  • Video
  • Galerie
  • Rozhovor
  • Reportáž
  • Komentář
  • Analýza

Témata

  • UK inspiruje
  • Rovné příležitosti
  • AI univerzita
  • Humans of
  • Sportovci UK
  1. Úvod
  2. Rubriky
  3. Věda
  4. Jak nejlépe komunikovat vědu na sítích? Vítězí Twitter

Jak nejlépe komunikovat vědu na sítích? Vítězí Twitter

čtvrtek 3. listopadu 2022

Osmdesát procent lidí se chodí na sociální sítě bavit. Jak v konkurenci vtipných kočičích videí či influencerek doporučujících nejlepší restaurace zaujmout vědou? V tom napověděl již třetí ročník konference Science Communication, které byl magazín Forum opět hrdým partnerem. Konference se konala 2. listopadu, zavítaly na ni desítky expertů. Jedním z hlavních řečníků byl někdejší správce sociálních sítí Univerzity Karlovy.

HYN23267
Třetí ročník odborné konference Science Communication moderoval Aleš Vlk, nynější proděkan FTVS UK pro vnější vztahy a rozvoj.

„Češi na sociální sítích tráví v průměru 2,5 hodiny denně! Osmdesát procent lidí chodí na sociální sítě z mobilu – ‚scrollováním‘ si krátí dojíždění i čekání ve frontách. Pokud v konkurenci jiných příspěvků zaujmete a u vašeho příspěvku se zastaví, chtějí jasné sdělení a že se přímo dozví informace. Neočekávejte příliš, že budou klikat na odkazy,“ zní jedno z mnoha doporučení, jež se první listopadovou středu dozvědělo na sedmdesát účastníků konference Science Communication, jehož ústředním tématem byla právě komunikace vědy na sociálních sítích: na Facebooku, na Twitteru, Linkedinu či Instagramu.

Zkušenosti z Karlovky i Akademie věd

„Necelých devadesát procent uživatelů používá sociální sítě pro komunikaci s přáteli, osmdesát procent lidí se chce bavit a pro 77 procent uživatelů jsou sociální sítě i zdrojem informací,“ zahájil svoji přednášku Tomáš Kodydek, bývalý správce sociální sítích na Univerzitě Karlově a člen redakce Forum. A rovnou jako zdroj dalších informací o českých a slovenských uživatelích doporučil průzkum AMI Digital Index 2021. Druhým hlavním řečníkem byl Petr Cieslar, jenž stojí za rozjezdem a úspěchem sociálních sítích Akademie věd ČR a působil coby vedoucí Oddělení publicity vědy, výzkumu a inovací na Úřadu vlády ČR.

HYN23536
Napotřetí již bez respirátorů a roušek. Před plným sálem odborníků nejen z akademické obce debatují Aleš Vlk, Tomáš Kodydek a Petr Cieslar.

Jak akademické instituce komunikují na sociálních sítích?

„Akademické prostředí má svá specifika – je to poměrně konzervativní prostředí, což brzdí využívání nejnovějších trendů na sociálních sítí. Výzvou byla i velmi široká fanouškovská základna – od uchazečů, studujících, až po seniorní akademiky a samozřejmě velmi různorodé požadavky sedmnácti fakult,“ líčil Tomáš Kodydek, který přes dva roky spravoval sociální sítě největší české univerzity. Ta má v souhrnu přes 200 tisíc sledujících; nejvíce followerů je na Linkedinu (přes sto tisíc) a více než padesát tisíc na Facebooku.

HYN23385

„Sociální sítě na Akademii věd nikdo nebral zpočátku příliš vážně. Nepovažovali je za důležité, což nám dávalo svobodu a volnost zkoušet i nové věci,“ vzpomínal na své začátky v roce 2018 Petr Cieslar. A účastníkům doporučil, jak klíčové je nechat si od vedení schválit strategii sociálních sítí: „Pak se vám lépe argumentuje, že některé příspěvky a požadavky ke sdílení na sítě nepatří – ‚nesplňují cíle strategie‘.“

Největší potenciál pro komunikaci vědy má Twitter a Linkedin

Správa sociálních sítí je časově náročná; sítě se nezastavují. „Je proto naprosto v pořádku vybrat si dvě až tři sociální sítě, které jsou pro vaši cílovou skupinu relevantní, a ty dělat pořádně, než se snažit být všude,“ doporučuje Tomáš Kodydek. S Petrem Cieslarem se shodli, že Facebook sice „stále žije“, ale příliš mladých tam už nenajdete: „Ti jsou předešvím na Instagramu a TikToku...“

Pro komunikaci vědy považují jako nejlepší a nejefektivnější Twitter. Počet uživatelů „vědeckého Twitteru” neustále roste, dokonce i v Česku. Velmi dobře fungují takzvaná vlákna – tedy sled několika příspěvků, v nichž důkladněji vysvětlujete určité komplexní téma. Další výhodou je možnost personalizace obsahu: „Můžete si zablokovat slova, která nechcete zobrazovat, a naopak si tvořit tematické seznamy účtů, jenž vás zajímají,“ radili správci. Experti na sociální sítě pro komunikaci vědy doporučují rovněž Linkedin, který má prý obrovský potenciál – stal se z něj jakýsi profesní Facebook: „Na Linkedinu lidé interagují s příspěvky třeba i dva týdny po zveřejnění, to se vám na jiných sítích nestane.”

HYN23500 HYN23385

Z navazujících diskuzí vyplynulo, že většina univerzit a výzkumných institucí v Česku využívá všechny „tradiční“ sociální sítě – Facebook, Instagram, Twitter, Linkedin a YouTube. TikTok je však zatím spíše výzvou a s jeho větším využíváním akademici vyčkávají (aktuálně se ve světě řeší probematika sdílení údajů z TikToku pro čínskou státní administrativu). „Z konference si odnáším poznání, že většina univerzit a výzkumných institucí má od sociálních sítí obrovská očekávání; chtějí kvalitní příspěvky, ale nemají na to dostatečný počet lidí ani finance na tvorbu kvalitních fotek a videí či na placenou reklamu,“ shrnul Kodydek.

Plánujete, vyhodnocujte a sdílejte příběhy

Jak tedy nejlépe komunikovat vědu na sociálních sítích? „Přemýšlejte, co je vaším cílem, podle toho tvořte obsah. Pomáhá skutečně poznat instituci, být v kontaktu s vědci a vědkyněmi, kteří vám mohou dodávat báječný obsah... Samotné příspěvky pak plánujte a vyhodnocujte,“ radí Cieslar. „Sociální sítě by měli spravovat lidé, kteří k nim mají pozitivní vztah,“ řekla v odpoledním bloku Jana Otoupalíková, jež sdílela best practices z komunikace brněnského střediska CEITEC. Své zkušenosti pak přidal i Richard Grünwald z Yunnan University a Anna Batistová, ředitelka Nadace Experientia, jejímž stěžejním poselstvím bylo: „Věda je o lidech, kteří jí dělají a tyto příběhy jsou klíčem k úspěšné komunikaci.“

HYN23356

Jaké další tipy na konferenci Science Communication 2022 zazněly?

• Neexistuje téma, které by nešlo komunikovat.
• Pro komunikaci používejte jazyk, jemuž rozumí dítě i vaše babička – zapomeňte na expertní termíny.
• Investujte do kvalitních fotografií a videí – trendem jsou především ta vertikální.
• Pokud vaše věda není vizuální, využívejte infografik. Inspirací může být třeba Český statistický úřad.
• Organický dosah příspěvků je dnes již velmi omezený. Pokud chcete virály, musíte si zaplatit reklamu.
• Využívejte influencery a sdílejte i příspěvky vašich vědců a vědkyň.
• Vytvořte si vizuální identitu, ať lidé na první pohled poznají, že je to „váš příspěvek“.
• Nezapomínejte na bezpečnost! Mějte na všech sítích i e-mailu dvoufázové ověření.
• Pravidelně hlídejte a aktualizujte, kdo má k sociálním sítím správcovský přístup.
• Sociální sítě se neustále mění – přizpůsobujte se! Sledujte nejnovější trendy a inspirujte se v zahraničí.
• Buďte efektivní a obsah využívejte na maximum, chytře a několikrát jej vytěžte různým stylem.
• Pokud třeba natáčíte podcast, vyberte několik citací, jež využijete i v propagaci na sociálních sítích.

HYN23564

Related Articles

Komunikace vědy? Stach a další experti diskutovali, jak na to
Komunikace vědy? Stach a další experti diskutovali, jak na to
Oceněná Hubálková: Odměnu investuji do komunikace vědy
Oceněná Hubálková: Odměnu investuji do komunikace vědy
Stop-time: Prorektor Vlach o třetí roli i PR univerzity
Stop-time: Prorektor Vlach o třetí roli i PR univerzity
Napsal(a):
Pavla Hubálková
Foto: Hynek Glos
  • konference
  • média
  • Akademie věd
  • Aleš Vlk
  • RUK
  • komunikace vědy
  • sociální sítě

Fotogalerie

HYN23222_original
HYN23267_original
HYN23286_original
HYN23348_original
HYN23356_original
HYN23367_original
HYN23385_original
HYN23465_original
HYN23500_original
HYN23536_original
HYN23564_original
HYN23600_original

Sdílejte článek:

Bluesky
Vědavýzkum.cz
UNICEF Česká republika
Vesmír.cz
Česká televize
ČTK
Český rozhlas
Aktuálně.cz
Finmag
Novinářský inkubátor
Universitas - magazín vysokých škol
Lidové noviny
Czexpats in Science
›
‹
Magazín Univerzity Karlovy

E-mail: forum@cuni.cz

Tel.: +420 224 491 248

Ovocný trh 3–5, 116 36 Praha 1

  • Kontakty / Redakce
  • Pokyny pro autory

Rubriky

  • Úvod
  • Aktuality
  • Věda
  • Studenti
  • Academia
  • Alumni
  • Focus

Žánry

  • Audio
  • Video
  • Galerie
  • Rozhovor
  • Reportáž
  • Komentář
  • Analýza

Témata

  • UK inspiruje
  • Rovné příležitosti
  • AI univerzita
  • Humans of
  • Sportovci UK

ISSN 1214-5726 (tištěná verze ISSN 1211-1724) Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
©2012–2026 Univerzita Karlova / webdesign Agionet s.r.o.