Články dle značky: fyzika

„Objev je jen první krok. Skutečný problém je, jestli ho dokážeme využít,“ říká Jana Kalbáčová Vejpravová z MFF UK, která jako první Češka získala ocenění Evropské fyzikální společnosti (European Physical Society). 

„Nekonvenční supravodiče mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích,“ říká Michal Vališka. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše testem vlastního porozumění.

„Pořád se učíte něco nového. Ať už je to logistika nebo komunikace. Navíc to má smysl i pro ostatní – vidíme, že to účastníky baví, že to pro ně něco znamená,“ říká Vojtěch David, hlavní organizátor Fyziklání – největší týmové fyzikální soutěže v Evropě.

„Zajímá mě mimo jiné promíchávání materiálů uvnitř hvězd, které jsou blízko sebe,“ říká docent Ondřej Pejcha z Matematicko-fyzikální fakulty UK, jenž v červenci spustí prestižní ERC Consolidator projekt v hodnotě 2,3 milionu eur na pět let.

Martin Setvín má za sebou skutečně skvělé období. Loni získal grant ERC CZ na výzkum polaronů v pevných látkách. Letos na podzim otiskl časopis Science Advances poslední objevy jeho vědecké skupiny. A rok 2024 završil prestižním ERC Consolidator grantem!

„Učitel musí mít respekt, který si ale nedobude ze svého statusu, ale tím, že se dovede do žáků vcítit, a oni ví, že je tu pro ně,“ říká Radomíra Houšková, absolventka PedF UK, která sedm let učí v české sekci Evropské školy v Bruselu.

Rádio Junior spustilo nový podcast, který prostřednictvím superschopností hlavní hrdinky přibližuje fyzikální jevy. „Snažili jsme se vybrat takové jevy a experimenty z fyziky, které lze zprostředkovat audio formou, děti je pochopí a zvládnou samy,“ říkají Vojtěch Žák a Jitka Houfková z MFF UK.

„Další miniaturizace součástek už není možná. Uvidíme, zda spintronika nabídne alternativní řešení,“ říká doktorand Antonín Baďura, spolupracovník vědců z Matfyzu a Fyzikálního ústavu AV ČR, kteří vyvinuli nový koncept magnetického uspořádání, takzvaný altermagnetismus. 

„Zkoumáme materiály, které jsou zajímavé pro budoucí aplikace. Víme, že nějak fungují, a snažíme se zjistit, proč tomu tak je,“ říká letošní laureát Ceny Neuron Martin Setvín z Matfyzu před mikroskopem, který dokáže měřit s přesností na setinu velikosti atomu.

Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Tentokrát se na třetí roli Univerzity Karlovy zaměřuje prorektor pro vnější vztahy Martin Vlach. Jak se dostal od materiálové fyziky k PR? Co plánuje?

Je spintronika budoucností elektroniky? Už se to snad i naplňuje? Pokud nevíte, co to ta spintronika vlastně je, nevadí, protože se to i mnoho jiného dozvíte v nové epizodě Podcastů z Matfyzu, kde hosty byli Lukáš Nádvorník a Peter Kubaščík z MFF UK.

„Je to další krok na cestě k dostupnějšímu vodíku,“ říkají Peter Kúš a Tomáš Hrbek, členové vědeckého týmu z MFF UK, který vyvinul unikátní technologii pro zvětšení povrchu proton-vodivé membrány. Ta je klíčovou složkou moderních vodíkových palivových článků a elektrolyzérů vody. 

Před 110 lety, 3. dubna 1911, přijel Albert Einstein do české metropole, aby působil na pražské univerzitě. V Praze strávil šestnáct měsíců. Právě o tomto období vypráví kniha Einstein in Bohemia (2020) z pera Michaela D. Gordina, jehož jsme vyzpovídali.

Před sto deseti lety přijel učit na pražskou univerzitu kučeravý třicátník s pronikavým pohledem a vášní pro teoretickou fyziku. Krátkou, ale významnou etapu v životě Alberta Einsteina přibližuje profesor Jiří Podolský z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Zhruba před měsícem převzal s dalšími devatenácti mladými vědci, studenty a pedagogy Cenu Wernera von Siemense. Jeho ocenění s přesným názvem „za překonání překážek při studiu“ bylo vyjádřením obdivu a uznání za přístup ke studiu částicové fyziky...