Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.

„Většinu pacientek dokážeme z rakoviny děložního čípku dostat,“ říká lékař Igor Sirák z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Daří se jim to díky unikátní léčebné kombinaci, kdy dokáží nádor přesně zobrazit a následně jej cíleně ozařovat přímo uvnitř ženina těla.

Výzkumné centrum AnCER rozvíjí na Pedagogické fakultě UK nové výzkumné metody v pedagogice. Zkoumá nejrůznější témata a snaží se o změnu vnímání pedagogického výzkumu jako nedílné součásti učitelské profese.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd UK je editorem nové knihy, která se zabývá otázkou vlivu malých států v mezinárodní bezpečnosti. „Pro českého čtenáře může být zajímavé, že se Česku v knize věnuje hned několik kapitol,“ láká k přečtení.

„Netušili jsme, jak velkou roli hráli Aboridžinci v utváření tehdejší krajiny,“ říká docent Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK. Odhalení příčin požárů v Austrálii přináší studie uveřejněná v časopise Frontiers in Ecology and the Environment.

Dnes, 11. února, se již posedmé slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který si klade za cíl připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. Čemu se věnují, s čím se potýkají a co baví vědkyně z Univerzity Karlovy?

Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.

Málokdy se čte vědecká studie jako napínavý špionážní thriller. Jan Koura z nově odtajněných svazků StB zjistil, že vlivný marocký opoziční levicový politik a uznávaný bojovník proti kolonialismu Mehdi Ben Barka spolupracoval s československou rozvědkou.

Profesor Petr Němec vede Laboratoř optospintroniky, společné pracoviště MFF UK a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde vyvíjí nové materiály pro rychlejší a energeticky úspornější technologie budoucnosti. Předloni získal prestižní výzkumnou podporu Donatio.

Před lety byli hradečtí farmaceuti rádi, když vůbec mohli nějaké nanomateriály zkoumat. Nyní už ovlivňují i proces jejich výroby. „Pomáháme kolegům z Technické univerzity v Liberci poznat jejich materiály z jiné perspektivy a společně měníme jejich vlastnosti,“ říká Martina Háková z FaF UK. 

„Je báječné sledovat, jak naše vědecké výsledky dnes již v rámci klinických studii pomáhají pacientům,“ říká imunoložka Jitka Palich Fučíková, která vyučuje na 2. lékařské fakultě UK a bádá v biotechnologické společnosti Sotio.

 „Aplikace mapuje publikační výkon českých vědeckých pracovišť s rozlišením vědeckého vlivu výzkumů, a to i s ohledem na personální velikost pracovišť na oborové úrovni,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů unikátní aplikace, která vznikla v rámci projektu IDEA při CERGE-EI.

Doktorandka Martina Tóthová z PedF UK zkoumala, jak si vedou středoškoláci při práci s periodickou soustavou prvků. Její studie byla zařazena mezi 365 top články vydanými Americkou chemickou společností za rok 2021. Za svůj publikační počin získala v listopadu Hlávkovu cenu.

„Naším cílem je vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby,“ popisuje Ondřej Dušek z Matfyzu. Pokud se vše vydaří, můžeme se těšit například na Alexu a další chytré asistenty v češtině.