Před sto lety napsal Karel Čapek divadelní hru R.U.R., kde se poprvé objevilo slovo robot. Toto výročí se vědci z Matfyzu a divadelníci ze Švandova divadla a DAMU rozhodli oslavit premiérou divadelní hry, kterou robot napsal. Jak to dopadlo, zjistíme již v pátek 26. února při online premiéře.

Když jej rodiče coby kluka potřebovali zabavit, dali mu do rukou atlasy o ptácích a dinosaurech. „Jediná přeživší větev dinosaurů se mi stala osudnou i pro současný výzkum,“ říká s nadsázkou vědec Peter Mikula, který se podílí na zpochybnění hypotézy vysvětlující evoluci zpěvu opeřenců.

Mikrobiota – mikroorganismy, jež máme nejen ve střevech, ale i na povrchu těla. Na zdraví mají větší vliv, než se předpokládalo. Zuzana Jirásková Zákostelská zkoumá hlavně kožní mikrobiom, loni získala ocenění L’Oréal-UNESCO určené ženám ve vědě.

Houby považuje za opomíjené organismy, které ale v životě člověka hrají důležitou roli. Nedávno se Adéla Čmoková stala hlavní autorkou článku v časopise Fungal Diversity, který se zabývá kožními onemocněními způsobenými houbami „dermatofytózami“ přenášenými na člověka ze zvířat.

Bioložky, fyzičky, chemičky, matematičky, socioložky, psycholožky, psychiatričky, filozofky, teoložky, pedagožky a mnoho dalších vědkyň dnes slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě.

Zní to jako science fiction. Satelit TESS, který od roku 2018 provozuje americká NASA, už přišel s řadou překvapení. A nyní má další objev. Astronomové, mezi nimiž je i Petr Zasche z MFF UK, publikovali práci, jež odhaluje unikátní šestihvězdný systém.

Od rozlučky se svobodou k publikaci v časopise Cell

Foto: archiv M. Zápotockého, Vladimír Šigut
středa, 3. únor 2021 13:03

Přesně tak by se dala s humorem popsat spolupráce neuroonkologa Michala Zápotockého s kanadskými kolegy. V Kanadě strávil tři roky, dnes působí zpět v ČR, ale spolupráce pokračují. Výsledkem je i publikace v časopise Cell, na níž se podílel s dalšími pěti kolegy a kolegyněmi z 2. LF UK a FN Motol.

Fakta o očkování proti koronaviru pohledem odborníků UK

Foto: Hynek Glos, Martin Pinkas, Michal Novotný
středa, 27. leden 2021 07:16

Co je to mRNA? Jak je možné, že byla vakcína vyvinuta tak rychle? Prodělal jsem onemocnění covid-19, mám se nechat očkovat? Je to bezpečné? Očkování proti koronaviru vyvolává řadu otázek. Na ty nejčastější jsme se zeptali odborníků z Univerzity Karlovy.

Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na PřF UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu. Specificky cílená investice 215 milionů korun dala vzniknout špičkově vybavenému centru zkoumající nové materiály pro praxi.

Profesor Pavel Dřevínek je uznávaný vědec, pedagog a přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, jehož profesní láskou je cystická fibróza. Kvůli pandemii covid-19 se však jako mikrobiolog s kolegy podíval na spolehlivost antigenních testů ve srovnání s PCR testy.

Tým parazitologa Petra Volfa ví, jak na leishmaniózu

Foto: Michal Novotný, Jovana Sádlová, Petr Volf
středa, 20. leden 2021 09:18

V polovině ledna 2021 přinesl prestižní časopis Nature Communications studii vědců z Přírodovědecké fakulty UK, kteří se podílejí na vývoji vakcíny proti zákeřné chorobě přenášené parazity.

„Motivovaný a kvalitní učitel je pro výukový proces důležitější než nejmodernější technologie,“ říká Cyril Brom, jenž na MFF UK zkoumá výukové efekty nových multimédií. A získal pro svou práci i univerzitní podporu Primus.

„To co se děje v oblasti mozkových nádorů – především u dětí – se dá nazvat revolucí a jsem moc rád, že mohu být u toho,“ říká Michal Zápotocký, jenž působí na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Vědecký tým na MIT (Massachusetts Institute of Technology) pod vedením Martina Z. Bazanta vytvořil aplikaci, která spočítá bezpečný počet lidí v jedné místnosti z hlediska šíření koronaviru aerosolem. Michal Pavelka z MFF UK a Václav Klika z ČVUT aplikaci přeložili do češtiny.

Učte se cizí jazyky tak jako miminka

Foto: Vladimír Šigut
úterý, 22. prosinec 2020 08:00

Kateřina Chládková se jako jedna z mála na světě věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.