Články dle značky: archeologie

Profesor Harvey Weiss z Yale University spolupořádal vědeckou konferenci v Praze. Pro magazín Forum hovoří o kolapsu starověkých říší, klimatických výzvách naší doby i proč věda v USA čelí znepokojivým výzvám.

Nová práce v elitním časopise PNAS ukazuje díky vzorku 122 zubů jedinců z oblasti Súdánu a jižního Egypta vývoj migrací v rozpětí 14 tisíc let od pozdního paleolitu let do středního/mladšího neolitu. Podíleli se na ní i vědci z FF UK a Národního muzea.

„Archeologie je podle mě nedílnou součástí práce se starověkými texty,“ říká Filip Čapek z ETF UK. Klíčovou částí jeho práce jsou terénní archeologické výzkumy, nejčastěji v Izraeli. V minutovém videu prozradil, co znamená objev chrámu v Tel Moca. 

Mezinárodní projekt ASkoS, který vede Peter Pavúk z FF UK spolu s vědci z Varšavy a Heidelbergu a Volosu, se zaměřuje na málo probádaný ostrov Skopelos, který by měl osvětlit fungování společnosti v egejské oblasti především ve 2. tisíciletí př.n.l.

Doktorandka archeologie Kristina Doležalová obdržela letos dvě ceny: jednak Englišovu cenu v dubnu, jednak dne 17. listopadu cenu GAUK. Jejím tématem jsou mlecí zařízení z doby bronzové, jež pocházejí z turecké Anatolie.

Šestice českých autorek a autorů z Univerzity Karlovy, Národního muzea a ČVUT publikovala v časopise Scientific Reports článek, v němž odhalili přetížení čelistního kloubu, krku a ramenních kloubů staroegyptských úředníků.

„Z jednotlivého nálezu nikdy nemám radost. Pro mě je mnohem důležitější ten celek – souvislosti,“ říká archeolog Oded Lipschits, který při své práci kombinuje archeologické vykopávky a moderní a kritický přístup ke studiu Bible.

Už více než dekádu má profesor Filip Čapek jasno o svém letním programu. Pravidelně totiž jezdí v létě do Izraele na různé archeologické lokality pomáhat s odkryvem památek z biblických dob. Dlouhodobě s sebou bere také kolegy i studující z Evangelické teologické fakulty UK.

Původem slovenský egyptolog Martin Odler se věnuje výzkumu starověké mědi a kovových nástrojů. Nyní působí na Newcastle University, čerstvě vydal monografii v prestižní edici nakladatelství Brill. „Bez Univerzity Karlovy bych nebyl tam, kde jsem,“ říká doktor Martin Odler.

„Dobro není chabé proto, že je pomalé. Je pomalé proto, že nelze potírat zlo zlem.“ Citát profesorky Růženy Vackové, jež byla perzekvována nacisty i komunisty, od 11. května zdobí pamětní desku na budově FF UK, s níž byla klasická archeoložka spjata.

Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu FF UK se dočkal mezinárodního uznání. Americká akademie umění a věd (AAAS), jež existuje od roku 1780, jej nově přijala se čtyřicítkou zahraničních členů. „V dopise stojí, že jsme byli vybráni za přínos k rozvoji vědy a poznání světa,“ říká Bárta.

Probíhající opravy Karolina přinesly nečekaný objev. Při pracích na nádvoří, kde byly podmáčené stěny, prorazili dělníci dlažbu, zpod níž vytryskla voda. Ukázalo se, že nejde o proraženou trubku, nýbrž o pramen. „Je to překvapivé zjištění, ale máme velkou radost,“ říká prorektor UK Martin Vlach.

Na Orient a starověký svět se přes hledáček svého foťáku poprvé podíval už jako teenager v Turecku. Pro někoho jen prázdninový zážitek, pro Davida Rafaela Moulise životní zlom. S fotoaparátem nakonec doputoval až do Izraele, nyní jako člen týmu ETF UK. Vedle focení totiž propadl i archeologii.

Srpnový Balast se zaměřil na klasické archeology z FF UK. Petra Tušlová z Ústavu klasické archeologie se nedávno vrátila z výkopů pohřebních mohyl v Bulharsku, kde se svým týmem hledala hledala římské hroby. Ovšem na předem vytipovaných místech našla něco, co zprvu ani nečekala.

Po tisíciletí hrála hora Říp a krajina pod ní důležitou duchovní roli v životě našich předků. Ukazuje to i výzkum unikátní pravěké pohřební mohyly v Račiněvsi, kterou odkrývá skupina českých vědců. Jedním z vedoucích týmu je archeolog Jan Turek z Centra pro teoretická studia UK a AV ČR.

Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.

Bible říká, že král Šalomoun nechal vystavět v Jeruzalémě chrám jako jediné centrum náboženství Judska. Hmotný důkaz jeho existence se ale dosud nenašel. Zato izraelští archeologové objevili pozůstatky svatyně, která parametry odpovídá Šalomounovu chrámu. Nestojí však v Jeruzalémě.

Doktor Čestmír Štuka je v prvé řadě jedním z otců WikiSkript. A když zrovna není na 1. lékařské fakultě UK, dost možná se prochází krajinou Čertovy brázdy, kde archeologům pomohl objevit unikátní liniový val stojící v jejích základech.

Máte v létě co číst? Vydavatelství FF UK nelení a připravilo další novinky. Vyšla kniha České novobarokní sochařství, dále práce Mezi sjezdy a tanečními věnovaná dějinám kulturních domů a studii o vztazích mezi střední Evropou a Středomořím před Kristem přináší dílo Things and Thoughts.

Geografické informační systémy (GIS) pomáhají v mapování jevů i dopadů covid-19. Mohou je využívat zaměstnanci i studenti UK. „GIS aplikace využíváme přes dvacet let. Jsou vynikajícím nástrojem pro mapování stop lidské činnosti v prostoru,“ říká egyptolog Miroslav Bárta.