Články dle značky: CTS

Opuštěné dvorky, místa s potrubím, zaplevelené zahrádky, brownfieldy či zašlá depa. Takových snímků je plná kniha Město naruby. Postaral se o ni autorský tým složený z odborníků Centra pro teoretická studia (CTS). Editorem svazku o 400 stranách je sociální antropolog Radan Haluzík.

Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti. „Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK Jan Konvalinka.

Ve věku 82 let odešel Ivan M. Havel, vědec i dlouholetý šéfredaktor Vesmíru. „Odešel člověk nesmírně vzdělaný, inspirativní, laskavý, který rád spojoval lidi, o nichž si myslel, že si mají co říct,“ píše v osobní vzpomínce Jana Wohlmuth Markupová, jež něm sepsala monografii (2017).

Horší entrée do výzkumu si orální historik snad ani neumí představit. Právě před deseti lety se Jana Wohlmuth Markupová z FHS UK měla poprvé sejít s Ivanem M. Havlem kvůli jeho biografii. Termín první schůzky si stanovili na 19. prosince 2011... Den před tím však zemřel Ivanův bratr: Václav Havel.

Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.

I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemie. „Kromě zřejmých psychických dopadů přináší v případě začínajících vědců a vědkyň zpomalení kariéry,“ píše doktorand Ivan Loginov z Přírodovědecké fakulty UK.

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.

„Průměrná evropská horská rostlina je jak Sisyfos. Během dob meziledových se škrábe do vysokých nadmořských výšek, pak ale přijde zalednění, které ji zase srazí dolů do podhůří,“ přirovnává výsledky nové publikace v Nature Communications evoluční biolog Jan Smyčka z Centra pro teoretická studia.

Po tisíciletí hrála hora Říp a krajina pod ní důležitou duchovní roli v životě našich předků. Ukazuje to i výzkum unikátní pravěké pohřební mohyly v Račiněvsi, kterou odkrývá skupina českých vědců. Jedním z vedoucích týmu je archeolog Jan Turek z Centra pro teoretická studia UK a AV ČR.

Vědci z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, publikovali důležitý článek v časopise Science Advances. Na fosilním materiálu dokazují, jak je biologická rozmanitost v dlouhých řadách regulována.

Zvířata žijící na velkém území rychleji tvoří nové druhy – jedna z Darwinových hypotéz v principu stále platí, ale jen někde. Ostrovy nebo pohoří totiž pořádně míchají „evolučními kartami“, jak v Nature Communications zjistil tým z Centra pro teoretická studia při UK.