Články dle značky: válka na Ukrajině

A vítězem je… Pan Nikdo proti Putinovi! Studující UK měli jedinečnou příležitost zhlédnout Oscarem oceněný dokument a následně o něm diskutovat s jeho spoluproducentem a absolventem UK Radovanem Síbrtem.

Univerzita Karlova nabízí různé druhy pomoci všem, které zasáhla už čtyři roky trvající válka na Ukrajině. Vytrvale pomáhají všechny součásti univerzity v čele s Filozofickou fakultou UK a Ústavu východoevropských studií, kde se zapojují do propagace ukrajinské kultury a historie.

O virtuální realitě Ondřej Moravec mluví jako o silném způsobu, jak člověk může intenzivně zažít zkušenosti někoho jiného, a tím se lépe vcítit do toho, co prožívá. Ve své tvorbě se dotýká tak niterných témat, jako jsou deprese, úzkost nebo život ve válce.

„Díky zahraničním stážím dokážu úroveň české vědy i klinické medicíny více ocenit. Naše nemocniční péče je zcela srovnatelná se Západem, a leckdy i lepší,“ říká doktorand Martin Horák, který přiletěl na skok z University College London převzít v Karolinu Mimořádnou cenu rektorky.

Během návštěvy České republiky zavítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i na Univerzitu Karlovu. Zapojil se do diskuze se studujícími, kterou ho provedla rektorka Milena Králíčková, a hovořili i o možnostech uplatnění absolventů a absolventek v poválečné rekonstrukci Ukrajiny.

„Na Ukrajině jsem poznal, že to, co zachraňuje lidské životy, je ´obyčejná´ lidská poctivost. Hodně ji proto oceňuji i u svých žáků a žákyň,“ říká Milan Švrčina, jenž byl dva roky aktivním členem Mezinárodní legie, samostatného 1. praporu pod pozemními vojsky ukrajinské armády. 

Dvacet let už je Česká republika součástí Evropské unie. U příležitosti výročí uspořádala Katedra evropského práva Právnické fakulty UK sérii veřejných diskuzí, které se věnovaly nejen historii evropské integrace, ale především aktuálním výzvám, jimž evropské společenství čelí.

„Evropská unie se tehdy cítila ekonomicky v dobré kondici a zároveň neviděla v rozšíření geopolitické nebezpečí.“ Tak popisuje základní okolnosti velkého rozšíření EU, ke kterému došlo 1. května 2004, profesor Ivo Šlosarčík z Fakulty sociálních věd UK.

Patří mezi dvacítku výzkumných projektů, které nově podpořila Univerzita Karlova. Na PF UK vzniklo ve střední Evropě unikátní Univerzitní centrum pro konfliktní a post-konfliktní studia. Zaměřovat se bude na právní aspekty ozbrojených konfliktů a na poválečné vyrovnávání se s minulostí.

Na české hudební scéně je kytarista a skladatel Igor Ochepovsky označován jako největší objev posledních let. Jeho jméno je jeho značka a kapela Ochepovsky Project se vyvíjí spolu s jeho nositelem. Úspěšný absolvent kurzu Ústavu jazykové a odborné přípravy si s námi povídal o hudbě a češtině.

Jsou to již dva roky, kdy 24. února 2022 nad ránem započal ruský útok na Ukrajinu. U příležitosti dnešního smutného výročí přinášíme několik příkladů působení ukrajinských vědců a vědkyň na Univerzitě Karlově.

Jan Šír z Fakulty sociálních věd UK se dlouhodobě zaměřuje na politický a bezpečnostní vývoj v postsovětských republikách. Podle něj je to teď především na Západu, jestli bude putinovskému Rusku porušování základních mezinárodních pravidel tolerovat.

Dnes si svět připomíná Mezinárodní den dobrovolníků. O tom, jak důležitá je pro společnost dobrovolná neplacená práce, se veřejnost mohla přesvědčit během pandemie nemoci covid-19 nebo po vypuknutí ruské agrese na Ukrajině. O neformální dobrovolnictví za časů krizí se zajímá i docentka Tereza Pospíšilová z FHS UK.

Univerzita Karlova se rozhodla podpořit své studenty, kteří se zapojí do Aktivních záloh Armády České republiky. Pokud student absolvuje cvičení v délce alespoň sedm dní, obdrží během svého studijního plánu tři kredity jakožto absolvent volitelného kurzu Praxe u AČR (Aktivní záloha).

„Na Ukrajině se odehrává téměř krystalická podoba nespravedlivé války ze strany Ruska. To se třeba o konfliktech v Kosovu, Bosně, v Iráku, nebo v Afghánistánu říci nedalo,“ říká plzeňský biskup Tomáš Holub, který v letech 1996 a 1997 působil v Jugoslávii jako kaplan Armády České republiky.

Tisíce mrtvých a zraněných, miliony lidí na útěku, zničená infrastruktura, poškozené životní prostředí… Bude trvat generace, než se Ukrajina vypořádá s následky války, kterou rozpoutalo Rusko. Upozorňuje na to Veronika Bílková z Právnické fakulty UK.

Loňský 24. únor se zařadil mezi historické milníky podobně jako 21. srpen nebo 11. září. Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu naše společnost utrpěla systémový šok, se kterým se od té doby snaží vyrovnat na různých úrovních. Na konferenci Fakulty sociálních věd UK o tom hovořili vědci i politici. 

Docentku Viru Tovazhnianskou vyhnaly z ukrajinského Charkova ruské bomby. S malým dítětem a rodinou zamířila na západ a nyní je vědeckou pracovnicí 2. lékařské fakulty UK v Motole. „Jsem šťastná, že jsme tady,“ říká dnes.

Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Možnosti a význam zahraniční mobility studentů a akademiků nejen v rámci programu Erasmus+ rozebírá prorektorka pro zahraniční záležitosti Markéta Křížová. Moderuje Martina Vrbová.

V březnu 2022 vyrostla na pražském Hlavním nádraží provizorní ošetřovna. Medička Anna Krejčová, tehdy studentka třetího ročníku na 3. lékařské fakultě UK se v ní stala koordinátorkou mediků-dobrovolníků pomáhajících uprchlíkům od počátku krize na Ukrajině. Nyní dostala cenu MŠMT.