Články dle značky: biologie

Na 1. lékařskou fakultu UK míří první startovní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Získala jej do střediska Biocev biofyzička Andrea Gálisová, jež se zabývá výzkumem extracelulárních vezikul. Ty mohou pomoci dopravovat léčiva i k nemocným rakovinou.

Univerzitu Karlovu navštívil profesor Victor Ambros, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2024. Dlouhodobě profesně spolupracuje se svou ženou Candy Lee Ambros, rovněž vědkyní. Magazín Forum měl příležitost položit oběma několik otázek.

Geobiologie je poměrně mladá, ale mimořádně perspektivní mezioborová vědní disciplína, kterou lze v ČR studovat na jediné instituci – Přírodovědecké fakultě UK. Více nám o oboru prozradí profesorka Katarína Holcová.

Imunolog Tomáš Brabec z Přírodovědecké fakulty UK získal Mimořádnou cenu, a to v rámci prestižních Českých hlav 2023. Vědec, který je doma též na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, zaujal porotu výzkumem mechanismu léčby zánětlivých střevních onemocnění.

Přírodovědecká fakulta UK vyslyšela zájem svých magisterských absolventů a nabízí jim akreditovaný kvalifikační kurz Laboratorní techniky v asistované reprodukci určený pro budoucí embryology. Jeho druhý běh začíná 8. ledna 2024, přihlašování probíhá právě teď, a to až do 2. ledna.

Vysokoškolská studia mají teprve před sebou, ale obě už stihly do vědeckého života „slušně“ vkročit. Adéla Uhrová a Zuzana Buchová – po úspěších i za mořem – od nového akademického roku nastupují ke studiu na Přírodovědecké fakultě UK.

Bohumil Němec patřil mezi nejvýznamnější české vědce 20. století. Výjimečnou osobnost, rektora Univerzity Karlovy a botanika přibližují Viktor Žárský a Tomáš Hermann u příležitosti konference na Přírodovědecké fakultě UK.

Vědci z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, publikovali důležitý článek v časopise Science Advances. Na fosilním materiálu dokazují, jak je biologická rozmanitost v dlouhých řadách regulována.

Na Mezinárodní biologické olympiádě (MBiO) kdysi Lenka Libusová dvakrát získala stříbrnou medaili. Od července 2022 je vědkyně a pedagožka z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK šéfkou prestižní soutěže.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.

I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemie. „Kromě zřejmých psychických dopadů přináší v případě začínajících vědců a vědkyň zpomalení kariéry,“ píše doktorand Ivan Loginov z Přírodovědecké fakulty UK.

„Středně velcí savci jsou z evolučního hlediska velmi zajímaví,“ vysvětluje Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK, proč právě na ježcích probíhala studie zaměřená na vznik bakteriální rezistence. Výsledky zveřejnil vědecký časopis Nature.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

Vědecký tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK popsal rychlou reakci rostlinných kořenů na fytohormon auxin, která řídí růst kořene ve směru gravitačního pole. Vědci výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Plants.

„Evoluce je náhodný proces,“‎ zní obecně známá definice. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK publikací v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS) ukazují, že to za některých podmínek neplatí a existují vnitřní zákonitosti, podle kterých se evoluce opakuje.

„V biologii vám vždy zbývá prostor i pro kouzla,“ tvrdí Mikuláš Klenor, 22letý student Přírodovědecké fakulty UK, jenž navzdory zrakovému hendikepu působí i v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. 

Zprávu, že umělá inteligence AlphaFold umí s vysokou přesností určovat prostorovou strukturu proteinů a tím způsobila revoluci v biologii, jste asi zaznamenali. Co přesně to znamená, vysvětlovali odborníci z Univerzity Karlovy v panelové diskuzi s příznačným názvem Jáchyme, hoď ho do stroje.

„Viry jsou nejmenší uzavřený systém, ke kterému lze přistoupit exaktně – lze vyřešit strukturu celého viru,“ líčí svůj zájem strukturní virolog, Martin Obr. Aktuálně působí na IST Austria, kde se zabývá strukturou a architekturou virové schránky – kapsidy.