Články dle značky: Primus

Sociální antropologii se snaží sbližovat se světem umění, přírodních věd, dokumentaristiky i publicistiky. V současném zahlcení informacemi je podle Boba Kuříka z Fakulty humanitních studií UK třeba hledat nové cesty, jak dostávat výsledky vědeckého poznání k veřejnosti. 

„Zkoumáme, jak se úplně nejmenší miminka učí jazyk, a čemu všemu rozumí,” říká v minutovém videu Kateřina Chládková z Filozofické fakulty UK. Poznatky pak využívají například i k tomu, aby se dospělí dokázali lépe učit cizí jazyky. 

Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, , které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.

Vášeň pro počítače odstartovala u Jaroslava Švelcha v kanceláři jeho otce, který v 80. letech pracoval jako programátor pro Solo Sušice. Při čekání na rodiče se autor knihy s názvem Jak obehrát železnou oponu zabavoval na východoněmeckém počítači Robotron.

Transportní proteiny nádorových buněk jsou v řadě věcí podobné těm v placentě. Martina Čečková z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se je proto rozhodla zkoumat a zjistit, jak se podílejí na vzniku lékové rezistence. ​

Peter Dráber je jedním z devíti vědců, kteří letos získali prestižní EMBO Installation Grant. Díky tomu zakládá vlastní výzkumnou laboratoř na BIOCEV.

Are collective commitments within military alliances such as NATO being upheld, or do the representatives of the countries decide based on public opinion? CU's Michal Smetana clinched an ERC grant to try and answer the question.

Jeden na Univerzitě Karlově, tři v Česku a celkem 408 – tak zní statistika letošních startovních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Erin Carson z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude díky pětiletému grantu analyzovat numerické výpočty a hledat algoritmy pro výpočetní systémy.

„Okopírovat úspěchy Izraele ve vědě a technice dost dobře nejde, chybí nám jejich povaha, historie, kulturní zvyklosti i systém financování,“‎ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při FSV UK.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.

„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.  

„Během mého doktorátu jsme objevili zcela nový typ imunitních buněk, které mají klíčové role v odpovědi imunitního systému na mikroorganismy,“ říká Jan Dobeš, který byl s Jakubem Abramsonem a dalšími americkými kolegy vyzván, aby sepsali přehledový článek, který vyšel v odborném časopise Nature Review Immunology. 

"For excellent science you need money, freedom, high-quality infrastructure and a good academic environment," says Maria Leptin, president of the European Research Council (ERC), who recently visited Charles University.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. 

Heleně Pivoňkové bylo už během studia medicíny jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku, aktuálně již třetím rokem na University of Cambridge. Díky podpoře Primus se vrací a zakládá vlastní výzkumnou skupinu na 2. LF UK.

„Primus je jedinečná příležitost, jak mít vlastní tým a pracovat na vlastních projektech,“‎ je nejčastější odpověď, která zaznívá již od 112 mladých vědců a vědkyň, kteří v minulosti získali grantovou podporu Primus pro založení vlastní výzkumné skupiny na UK. 

“Doing science these days is generally quite stressful - you're constantly writing grants or explaining in evaluation reports why it's not working out the way you thought it would,” warns molecular geneticist Eva Froňková from the Second Medical Faculty of Charles University.

A scientific team led by Matyáš Fendrych from the Faculty of Science of Charles University has succeeded in discovering a new signalling mechanism in the so-called fast auxin pathway. And explained results in a publication just a few days ago.