Články dle značky: Primus

Již více než 140 mladých nadějných vědců a vědkyň získalo interní podporu Primus, která jim umožňuje osamostatnění se a založení nových výzkumných skupin na Univerzitě Karlově. Ve čtvrtek se na osmdesát „Primusáků“ sešlo na konferenci Primus Day.

Jeden na Univerzitě Karlově, tři v Česku a celkem 408 – tak zní statistika letošních startovních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Erin Carson z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude díky pětiletému grantu analyzovat numerické výpočty a hledat algoritmy pro výpočetní systémy.

A European Research Council junior grant (ERC Starting) has gone to Erin Carson from the Faculty of Mathematics and Physics at Charles University. She will analyse numerical computations and search for new algorithms for computational systems.

„Okopírovat úspěchy Izraele ve vědě a technice dost dobře nejde, chybí nám jejich povaha, historie, kulturní zvyklosti i systém financování,“‎ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při FSV UK.

Strukturní neurobiolog Daniel Rozbeský zkoumá, jak „zatáčejí neurony“. Druhým rokem vede vlastní výzkumnou skupinu Strukturní neurobiologie na PřF UK ve výzkumném centru BIOCEV. Sedm let předtím působil jako postdoktorand v Oxfordu. 

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.

Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.

„Ptáme se dětí. A skutečně nás zajímá, jak čtení a příběhy prožívají. Náš výzkum je zároveň velmi mezioborový – máme problém se zapasovat do oborových škatulek, ale raději měníme systém, nežli náš přístup,“ říkají Anežka Kuzmičová z FF UK a Markéta Supa z FSV UK.

Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. 

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.

Heleně Pivoňkové bylo už během studia medicíny jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku, aktuálně již třetím rokem na University of Cambridge. Díky podpoře Primus se vrací a zakládá vlastní výzkumnou skupinu na 2. LF UK.

„Primus je jedinečná příležitost, jak mít vlastní tým a pracovat na vlastních projektech,“‎ je nejčastější odpověď, která zaznívá již od 112 mladých vědců a vědkyň, kteří v minulosti získali grantovou podporu Primus pro založení vlastní výzkumné skupiny na UK. 

Přesně tak by se dala s humorem popsat spolupráce neuroonkologa Michala Zápotockého s kanadskými kolegy. V Kanadě strávil tři roky, dnes působí zpět v ČR, ale spolupráce pokračují. Výsledkem je i publikace v časopise Cell, na níž se podílel s dalšími pěti kolegy a kolegyněmi z 2. LF UK a FN Motol.

„Motivovaný a kvalitní učitel je pro výukový proces důležitější než nejmodernější technologie,“ říká Cyril Brom, jenž na MFF UK zkoumá výukové efekty nových multimédií. A získal pro svou práci i univerzitní podporu Primus.

„To co se děje v oblasti mozkových nádorů – především u dětí – se dá nazvat revolucí a jsem moc rád, že mohu být u toho,“ říká Michal Zápotocký, jenž působí na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, , které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.

Vášeň pro počítače odstartovala u Jaroslava Švelcha v kanceláři jeho otce, který v 80. letech pracoval jako programátor pro Solo Sušice. Při čekání na rodiče se autor knihy s názvem Jak obehrát železnou oponu zabavoval na východoněmeckém počítači Robotron.

Transportní proteiny nádorových buněk jsou v řadě věcí podobné těm v placentě. Martina Čečková z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se je proto rozhodla zkoumat a zjistit, jak se podílejí na vzniku lékové rezistence. ​