Články dle značky: MFF

„Objev je jen první krok. Skutečný problém je, jestli ho dokážeme využít,“ říká Jana Kalbáčová Vejpravová z MFF UK, která jako první Češka získala ocenění Evropské fyzikální společnosti (European Physical Society). 

V únoru uplynulo 250 let od narození Josefa Ladislava Jandery, rodáka z Hořic v Podkrkonoší, profesora matematiky, děkana filozofické fakulty i rektora pražské univerzity. Jeho výročí připomenou výstava nebo konference, která začne tuto neděli.

„Na Češích mám ráda odolnost a ostrý humor,“ říká lingvistka Masako Ueda Fidler z Brown University, jež s Univerzitou Karlovou spolupracuje přes patnáct let a nyní obdržela Zlatou medaili Filozofické fakulty UK.

Profesor Roman Barták se může nově pyšnit titulem AAAI Fellow, který se každoročně uděluje těm, kteří v oboru AI celosvětově zanechali nesmazatelnou stopu. Na půdě Matfyzu jsme však nakonec probrali i jiná témata než "jen" umělou inteligenci.

„Nekonvenční supravodiče mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích,“ říká Michal Vališka. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše testem vlastního porozumění.

Teoretický informatik Václav Rozhoň z MFF UK představuje algoritmy jakožto něco, co daleko přesahuje hranice sociálních sítí potažmo digitálních technologií. „Algoritmus jsme vlastně my všichni a náš mozek funguje jako počítač,“ popisuje. 

Jeden je z Pardubic a druhý z Hradce Králové, ale obvyklou řevnivost typickou pro obyvatele těchto měst, mezi nimi nečekejte. David Gloser a Tomáš Ludvík se poznali v pardubickém šachovém oddíle a společně letos reprezentovali Univerzitu Karlovu na akademickém mistrovství Evropy.

Šimon Libřický vystudoval MFF UK, kde se také zapojil do Prague Music Computing Group při Ústavu formální a aplikované lingvistiky (ÚFAL). V bakalářské práci se zabýval modelováním obtížnosti partitur. Jeho projekt vzbudil mezinárodní ohlas na konferenci ISMIR 2025. Nyní studuje jazzovou skladbu v Rotterdamu.

Amerikanistka Jana Sehnálková, alumna a pedagožka na Fakultě sociálních věd UK, vede Fulbrightovu komisi v České republice a vysvětluje, jak v rámci tohoto programu co nejlépe uspět s cestami na americké univerzity.

Najít nové talenty v oblasti popularizace vědy. To je hlavní smysl mezinárodní vědecké soutěže FameLab. České finále se konalo v pondělí 29. září ve velkém sále Městské knihovny v Praze. Z třetího místa se radoval Pavel Haman z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

„Útlum v biotechnologickém sektoru v USA probíhá už několik let. Trump to jen možná urychlil nebo zvýraznil,“ říká Vojtěch Vyklický, vědec, který prošel Matfyzem, Akademií věd i Kalifornskou univerzitou v Berkeley.

Pracoval v legendárním Palo Alto Research Center a ve svém oboru se dostal tak vysoko, že mu v USA nabídli povolení k trvalému pobytu. Filip Dvořák se ale vrátil domů a založil úspěšný startup Filuta AI.

Kolemjdoucí v okolí trojského kampusu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy byli ve středu svědky poněkud zvláštní scény. Před budovou IMPAKT a po přilehlém trávníku se procházeli humanoidní roboti doprovázení robotickými psy.

Nahlédl do pracovní rivality v NASA, prošel i zkušenostmi ve Švédsku a Německu, nedá ale dopustit na atmosféru v domovském Matfyzu. „Vážím si toho, že můžu zajít za kýmkoliv a říct mu o radu k tématu, ve kterém se potřebuji přiučit,“ říká odborník na vestavěné systémy Tomáš Bureš.

„Pořád se učíte něco nového. Ať už je to logistika nebo komunikace. Navíc to má smysl i pro ostatní – vidíme, že to účastníky baví, že to pro ně něco znamená,“ říká Vojtěch David, hlavní organizátor Fyziklání – největší týmové fyzikální soutěže v Evropě.

Ján Antolík původně začínal s výzkumem umělé inteligence. Záhy ho ale napadlo, že by si mohl na chvíli „odskočit“ do neurověd, aby pochopil, jak funguje mozek a mohl to využít pro vývoj lepších neuronových sítí. O dvacet let později stále zkoumá mozek a používá k tomu i umělou inteligenci.

„Největším přínosem spolupráce Matfyzu s IT firmami je předávání a propojování rozdílných zkušeností a pohledů,“ shodují se Ondřej Václavek, který s kolegy z firmy HAVIT vyučuje v rámci semináře na MFF UK cloudové technologie, a Filip Zavoral, jenž je garantem tohoto předmětu.

Banky nebo pojišťovny pracují s obrovským množstvím dat. Na jejich základě sestavují byznys plány, pracují s klienty nebo se jimi vykazují regulátorům. Proto potřebují, aby při toku dat v systému nedocházelo k jejich deformacím.

Informatička Erin Carson, která řeší na Matfyzu výzkumný ERC grant, obdržela elitní cenu v oboru numerické analýzy: James H. Wilkinson Prize. Podle profesora Zdeňka Strakoše jde skutečně o výjimečné ocenění osobností, které vedou svoji disciplínu.

Genetická genealogie – hledání příbuzných pomocí analýzy DNA – je stále oblíbenější disciplína. Díky vzájemné spolupráci Kriminalistického ústavu a Matfyzu UK vzniká výzkumná platforma, která vedle dalších cílů poslouží i pro vývoj bioinformatických nástrojů pro forenzní genetickou genealogii.