Články dle značky: MFF

Nahlédl do pracovní rivality v NASA, prošel i zkušenostmi ve Švédsku a Německu, nedá ale dopustit na atmosféru v domovském Matfyzu. „Vážím si toho, že můžu zajít za kýmkoliv a říct mu o radu k tématu, ve kterém se potřebuji přiučit,“ říká odborník na vestavěné systémy Tomáš Bureš.

„Pořád se učíte něco nového. Ať už je to logistika nebo komunikace. Navíc to má smysl i pro ostatní – vidíme, že to účastníky baví, že to pro ně něco znamená,“ říká Vojtěch David, hlavní organizátor Fyziklání – největší týmové fyzikální soutěže v Evropě.

Ján Antolík původně začínal s výzkumem umělé inteligence. Záhy ho ale napadlo, že by si mohl na chvíli „odskočit“ do neurověd, aby pochopil, jak funguje mozek a mohl to využít pro vývoj lepších neuronových sítí. O dvacet let později stále zkoumá mozek a používá k tomu i umělou inteligenci.

„Největším přínosem spolupráce Matfyzu s IT firmami je předávání a propojování rozdílných zkušeností a pohledů,“ shodují se Ondřej Václavek, který s kolegy z firmy HAVIT vyučuje v rámci semináře na MFF UK cloudové technologie, a Filip Zavoral, jenž je garantem tohoto předmětu.

Banky nebo pojišťovny pracují s obrovským množstvím dat. Na jejich základě sestavují byznys plány, pracují s klienty nebo se jimi vykazují regulátorům. Proto potřebují, aby při toku dat v systému nedocházelo k jejich deformacím.

Informatička Erin Carson, která řeší na Matfyzu výzkumný ERC grant, obdržela elitní cenu v oboru numerické analýzy: James H. Wilkinson Prize. Podle profesora Zdeňka Strakoše jde skutečně o výjimečné ocenění osobností, které vedou svoji disciplínu.

Genetická genealogie – hledání příbuzných pomocí analýzy DNA – je stále oblíbenější disciplína. Díky vzájemné spolupráci Kriminalistického ústavu a Matfyzu UK vzniká výzkumná platforma, která vedle dalších cílů poslouží i pro vývoj bioinformatických nástrojů pro forenzní genetickou genealogii.

Digitální technologie dokážou společenským i humanitním vědám otevřít okna do nových obzorů. Musíte ale vědět, jak na to. S touto ideou Jiří Kocián z FSV UK založil Výzkumné centrum pro integraci digitálních humanitních věd.

Strojové učení je velmi živá oblast v lékařském zobrazování. Tým Eleny Šikudové z Matfyzu vyvíjí metody, které usnadní lékařům diagnostiku glaukomu nebo některých patologií rohovky. Věnují se i metodě pro odhalení zhoršení kognitivních funkcí u pacientů s podezřením na Alzheimerovu chorobu.

„Zajímá mě, jak umožnit lidem podívat se na to, co programy, které používají, dělají, případně je upravit tak, aby fungovaly podle jejich představ,“ říká Tomáš Petříček z Katedry distribuovaných a spolehlivých systémů Matematicko-fyzikální fakulty UK. Letos mu vyjde kniha o historii programování.

Čeští žáci jsou podle výsledků mezinárodního šetření ICL nejlepší z EU v počítačové a informační gramotnosti. Své zásluhy na tom mají i informatici a pedagogové Cyril Brom a Pavel Ježek z Matfyzu.

Před lety se svými spolupracovníky učili robota psát divadelní hru, nyní se Rudolf Rosa snaží naučit umělou inteligenci k sepsání poezie. Povídali jsme si nejen o projektu AI v kontextu ale i o tom, zda může být umělá inteligence „dobrý sluha ale zlý pán“.

Jiří Hana, absolvent MFF UK, kde dosud přednáší, je spoluzakladatel firmy Geneea. Ta zpřístupňuje technologie na zpracování jazyka firmám, které pracují s velkými objemy textů nebo nahrávek, třeba médiím, kde pomáhá novinářům s nudnými nebo rutinními úkoly.

Veřejná správa shromažďuje a pracuje s obrovským množstvím dat. I ta, která nepodléhají utajení, jsou cenným zdrojem informací, k nimž by měla mít přístup vědecká a novinářská komunita i široká veřejnost.

Nejdřív vyvinuli AI, která jako první na světě dokázala porazit ty nejlepší profesionální hráče pokeru. Pak jejich projekt DeepStack koupil, včetně realizačního týmu, Google. Snem šéfa firmy EquiLibre je řídit z Prahy nejlepší „trejdovací“ firmu.

Když Eva Hajičová v oboru začínala, užívaly se teprve sálové počítače a děrné pásky. Na její výzkumy navazoval syn Jan Hajič, jenž sledoval rozpuk programů a překladačů přirozených jazyků. A nejmladší Jan, profesorčin vnuk, teď již zjišťuje, jak strojově zpracovávat hudbu.

„Naším hlavním cílem je vyrobit jazykový model, který bude konkurencí stávajícím modelům, a navíc bude fungovat velmi dobře pro všechny evropské jazyky,“ uvedl profesor Jan Hajič z ÚFAL MFF UK, který má na starost obří evropský projekt OpenEuroLLM.

O oboru data science se někdy mluví jako o nejzajímavějším povolání 21. století. Data jsou totiž všude kolem nás a jejich využíváním dokážeme zlepšovat život jednotlivcům i celé společnosti. Že se jedná o velmi komplexní a pestrý obor, který má budoucnost, potvrzuje i Irena Holubová z MFF UK a Dominik Matula ze společnosti Profinit.

„Na Ukrajině jsem poznal, že to, co zachraňuje lidské životy, je ´obyčejná´ lidská poctivost. Hodně ji proto oceňuji i u svých žáků a žákyň,“ říká Milan Švrčina, jenž byl dva roky aktivním členem Mezinárodní legie, samostatného 1. praporu pod pozemními vojsky ukrajinské armády. 

„Zajímá mě mimo jiné promíchávání materiálů uvnitř hvězd, které jsou blízko sebe,“ říká docent Ondřej Pejcha z Matematicko-fyzikální fakulty UK, jenž v červenci spustí prestižní ERC Consolidator projekt v hodnotě 2,3 milionu eur na pět let.