Články dle značky: MFF

Univerzita Karlova oživuje a vybavuje pozoruhodný prostor v Kampusu Hybernská. Nyní proto vyhlašuje soutěž na pilotní expozici vzdělávacího minicentra Didaktikon. Pro zajímavé projekty bude k mání celkem čtvrtmilionu korun - pro akademiky i studenty. Je otevřena až do 27. června.

Jak zkoumat, učit a učit se o Izraeli v době, kdy toto téma často budí velmi silné emoce a rozděluje společnost i akademickou obec? Osobní zkušenosti popisuje Irena Kalhousová, ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií a výzkumnice Peace Research Center Prague při FSV UK.

Volný cyklus Podcasty z Matfyzu se tentokrát zaměřil na téma aplikované lingvistiky a hovořil s informatiky Rudolfem Rosou, Ondřejem Duškem a studentkou Patricií Schmidtovou, kteří spolupracovali na divadelní hře psané robotem. Moderuje Andrej Farkaš. 

Ve věku 82 let odešel Ivan M. Havel, vědec i dlouholetý šéfredaktor Vesmíru. „Odešel člověk nesmírně vzdělaný, inspirativní, laskavý, který rád spojoval lidi, o nichž si myslel, že si mají co říct,“ píše v osobní vzpomínce Jana Wohlmuth Markupová, jež něm sepsala monografii (2017).

Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti. „Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK Jan Konvalinka.

Před 110 lety, 3. dubna 1911, přijel Albert Einstein do české metropole, aby působil na pražské univerzitě. V Praze strávil šestnáct měsíců. Právě o tomto období vypráví kniha Einstein in Bohemia (2020) z pera Michaela D. Gordina, jehož jsme vyzpovídali.

Před sto deseti lety přijel učit na pražskou univerzitu kučeravý třicátník s pronikavým pohledem a vášní pro teoretickou fyziku. Krátkou, ale významnou etapu v životě Alberta Einsteina přibližuje profesor Jiří Podolský z Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Okna vesmíru dokořán, Meteor či Klub skeptiků Sisyfos – některé z počinů, jimiž astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar ovlivnil několik generací. Jak se popularizace změnila, a překvapí ho po tolika letech ještě něco? Zeptali jsme se u příležitosti jeho nedávných pětaosmdesátin.

Co umělá inteligence umí, jak funguje a jaké s sebou přináší klady i rizika? I na to odpovídá celosvětově populární kurz o umělé inteligenci – Elements of AI, na který se již zaregistrovalo přes 620 tisíc účastníků z více než 170 zemí světa. Česká verze kurzu bude oficiálně představena 25. března.

Nová kniha odhaluje historii, odkrývání i obnovu jedné z nejstarších sakrálních památek v Praze. Do zrodu rotundy sv. Václava, jejíž základy se nacházejí v budově MFF UK, promlouvala výrazně i matematika, připomíná proděkan Martin Vlach.

V podvečer 11. března proběhlo online předávání cen Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách. Z Univerzity Karlovy byli oceněni čtyři laureáti v pěti kategoriích. V disertacích získala Karlovka plný hattrick.

Před sto lety napsal Karel Čapek divadelní hru R.U.R., kde se poprvé objevilo slovo robot. Toto výročí se vědci z Matfyzu a divadelníci ze Švandova divadla a DAMU rozhodli oslavit premiérou divadelní hry, kterou robot napsal. Jak to dopadlo, zjistíme již v pátek 26. února při online premiéře.

„Bioinformatika je budoucnost,“ shoduje se Marian Novotný a David Hoksza, garanti studijního oboru Bioinformatika. Na výuce spolupracují s EMBL a Max Planck Institute, čímž studentům otevírají dveře do světa už během studia. Daří se jim i výzkumně – jejich software využívá i proteinová databáze PDB.

Docentka Jarmila Robová z MFF UK se věnuje využívání a implementování moderních technologií do výuky matematiky na základních a středních školách, zkoumá jejich možnosti i limity. Ideální učitel by se měl pohybovat v průniku tří oblastí – umět používat a vhodně aplikovat technologie do výuky, rozumět oborové didaktice a vyučovaného předmětu.

Zní to jako science fiction. Satelit TESS, který od roku 2018 provozuje americká NASA, už přišel s řadou překvapení. A nyní má další objev. Astronomové, mezi nimiž je i Petr Zasche z MFF UK, publikovali práci, jež odhaluje unikátní šestihvězdný systém.

S matematikou se potýkají tisíce českých školáků. Leckdy v ní „plavou“. A k tomu se teď přidala doba koronavirová s distanční výukou, která k rozvoji jejich matematických dovedností zrovna nepřispívá. Proto přišli pedagogové z Matfyzu s originální výzvou: studenti pomáhají s doučováním žáků ZŠ.

„Motivovaný a kvalitní učitel je pro výukový proces důležitější než nejmodernější technologie,“ říká Cyril Brom, jenž na MFF UK zkoumá výukové efekty nových multimédií. A získal pro svou práci i univerzitní podporu Primus.

Před šesti lety šlo o takové „posezení u kafe“ hrstky matematických nadšenců. Pak se ale projektu Matematické problémy nematematiků ujala tehdejší studentka MFF UK a nynější hlavní organizátorka Kateřina Henclová, a v tomto zimním semestru už ho mělo zapsáno přes dvě stě studentů ze tří českých vysokých škol.  

Zcela nové webové stránky, přes tři stovky napsaných článků, osm vydaných časopisů včetně dvou anglických verzí a průvodce pro prváky nebo reprezentativní kalendář Univerzity Karlovy. Nejen to je výsledek práce univerzitní redakce v roce 2020.   

Vědecký tým na MIT (Massachusetts Institute of Technology) pod vedením Martina Z. Bazanta vytvořil aplikaci, která spočítá bezpečný počet lidí v jedné místnosti z hlediska šíření koronaviru aerosolem. Michal Pavelka z MFF UK a Václav Klika z ČVUT aplikaci přeložili do češtiny.