Články dle značky: MFF

Nápad vařit si vlastní pivo vznikl původně jako vtip mezi studenty Matfyzu. Láska k hořkému moku vedla až k tomu, že vzniklo pivo Pěkný číslo a poté i nealkoholická varianta Slušné číslo. Nejen pro bufety a menzy Univerzity Karlovy je vaří benešovský Pivovar Ferdinand. 

Celý svět 11. února slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Univerzita Karlova se pro letošní rok rozhodla slavit „mezinárodně“ - oslovili jsme zahraniční vědkyně, které na Karlovce působí, a přinášíme na dva tucty zkušeností a příběhů.

„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.

„Zkoumáme materiály, které jsou zajímavé pro budoucí aplikace. Víme, že nějak fungují, a snažíme se zjistit, proč tomu tak je,“ říká letošní laureát Ceny Neuron Martin Setvín z Matfyzu před mikroskopem, který dokáže měřit s přesností na setinu velikosti atomu.

Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Tentokrát se rektorka Milena Králíčková věnuje možnostem studia na UK včetně zahraničních pobytů, připomíná i činnost spolků a zmíní elitní granty ERC.

„Mojí motivací není praktické využití, ale spíš zajímavé a ,pěkné´ problémy. Lidem se víc líbí aplikace, ale aby bylo možné teoretické výsledky aplikovat, musí na ně někdo nejdřív přijít,“ říká Jan Kynčl z Matfyzu, jenž obdržel Cenu Neuron za průlomová zjištění v oblasti kombinatoriky a diskrétní geometrie.

Jeden na Univerzitě Karlově, tři v Česku a celkem 408 – tak zní statistika letošních startovních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Erin Carson z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude díky pětiletému grantu analyzovat numerické výpočty a hledat algoritmy pro výpočetní systémy.

Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. Tentokrát se na třetí roli Univerzity Karlovy zaměřuje prorektor pro vnější vztahy Martin Vlach. Jak se dostal od materiálové fyziky k PR? Co plánuje?

Jaké výpočetní problémy jdou efektivně řešit, a které už ne? Odpovědi na tuto fundamentální otázku informatiky bude v rámci prestižního ERC Synergy grantu hledat Libor Barto z Matfyzu spolu s kolegy z univerzit ve Vídni a Drážďanech. 

Představit středoškolákům Univerzitu Karlovu moderní formou podcastů a zodpovědět otázky, které je při přestupu na vysokou zajímají. To je cílem projektu Pod čepicí UKa!, který letos vyhrál interní grantovou soutěž s UKa!. Premiérový díl komentují jeho tvůrci.

Menza na Albertově, v níž se více než sto let posilňovali nejen studenti a zaměstnanci UK, se bude bourat. Poslední rozloučení proběhlo v rámci PříFest Open Air Festivalu, jak jinak než s veselou hudbou a slušným pitím. Doslova. Podávalo se tu totiž i Slušné číslo – nealko „pívO“ z Matfyzu.

Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění NF Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, hlavní k profesoru Janu Starému z 2. LF UK.

Letošními laureáty Nobelovy ceny za fyziku se stali Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger. Poslední jmenovaný v roce 2009 přednášel i na Matfyzu UK. Oceněni byli za objevy vedoucí k většímu pochopení, co se děje v kvantových stavech. 

Matematicko-fyzikální fakulta UK v úterý slavila sedmdesát let od svého založení. „Tradice vzdělávání a výzkumu v oblasti matematiky, fyziky a astronomie na Univerzitě Karlově však trvá téměř sedmset let,“ připomněla rektorka Milena Králíčková.

Je spintronika budoucností elektroniky? Už se to snad i naplňuje? Pokud nevíte, co to ta spintronika vlastně je, nevadí, protože se to i mnoho jiného dozvíte v nové epizodě Podcastů z Matfyzu, kde hosty byli Lukáš Nádvorník a Peter Kubaščík z MFF UK.

„V minulosti měli otcové vůči svým synům několik základních povinností: když šli na prahu dospělosti k prvnímu přijímání, vysvětlili jim, jak je to s ženskými, a naučili je nacpat fajfku,“ připomíná někdejší význam fajfky Jan Klouček. Tomu učarovaly fajfky natolik, že se je rozhodl sám vyrábět.

„Baví nás vymýšlet a organizovat přednášky a semináře pro mladší spolužáky, ale i pro sebe,“ popisují Jana Trdlicová a Martin Sýkora z české pobočky mezinárodního studentského spolku SIAM, jejíž členové se rekrutují ponejvíce z Matfyzu a ČVUT. 

Západnější část Česka v úterý probudil zápach kouře. Nehořelo ve vedlejší ulici, ale i více než sto kilometrů od bydlišť – v Národním parku České Švýcarsko. „Za šíření zápachu a prachových částí i na velké vzdálenosti mohl vítr, který během noci změnil intenzitu i směr,“ líčí Michal Žák.

„Věnujete člověku na prahu dospělosti, vycházejícího z dětského domova, svůj čas a energii. Doprovázíte ho jednou etapou jeho života, podáváte pomocnou ruku a povídáte si. Je to obohacující pro obě strany,“ říká Petr Naske, bývalý člen programu Patron.

Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.