Články dle značky: Vzdělávání

S Ivou Geckovou se mohou začínající lékaři setkat na děkanátu 1. lékařské fakulty UK, kde má na starosti jejich specializační vzdělávání. Mnoho čtenářů a rodičů ji však zná především jako spisovatelku. Má na kontě již dvacet dětských knížek, a nově debutovala také jako prozaička knih pro dospělé. 

„Akademik by na fakultě měl být rovněž pedagogem,“ říká parazitolog Tomáš Macháček z Přírodovědecké fakulty UK. Sám je nejen vědcem, ale i vyučujícím kurzu Efektivní studium VŠ, za nějž získal cenu Studentský velemlok.

„Učím studenty, že žít dobrý a kvalitní život, v němž se cítíme dobře, neznamená, že se nám vždy všechno daří. Negativní emoce vypovídají o našem hodnotovém systému, učíme se díky nim hodně o sobě i o světě,“ říká Jana Kočí z PedF UK, která se věnuje rozvíjení well-beingu zejména ve vysokoškolském prostředí.

„Matfyzáci mají před absolventy jiných technických vysokých škol navrch v hloubce znalostí. Dokážou samostatně řešit problémy, což je přesně gros naší práce,“ říká Jan Kubát z firmy Crytur, jedné z více než padesáti společností, které se prezentovaly na Dnech firem na Matfyzu.

„Klíčem k tomu, abyste byli dobrými učiteli, je rozvíjet sebeuvědomění,“ tvrdí Manuela Milani. Zdůrazňuje navíc důležitost dialogu s kolegy a se studenty. Coby mezinárodní expertka na vzdělávání je součástí platformy Paedagogium na Univerzitě Karlově.

Kdyby nebyl tím, kým je, možná by byl baskytaristou. Svůj odborný i pedagogický potenciál ale profesor Zbyněk Tonar (zatím) vkládá do vzdělávání mediků. Na Lékařské fakultě UK v Plzni vede Ústav histologie a embryologie a stále hledá – a nachází – cesty ke kvalitní výuce.  

„Cílem Univerzity Karlovy je neustále zvyšovat kvalitu výuky, proto se snažíme rozvíjet pedagogické kompetence akademiků,“ říká člen kolegia rektorky David Hurný, který se věnuje rozvoji platformy Paedagogium, jež má vysokoškolským pedagogům pomoci efektivně učit.

„Každá tvůrčí činnost je ve své podstatě stejná. Proč skladatel skládá? Protože je to jeho potřeba,“ říká kombinatorik z MFF UK Jaroslav Nešetřil. Před deseti lety získal Cenu Neuron. Stál také u zrodu Evropské ceny za kombinatoriku.

Téměř dva a půl tisíce lidí už navštívilo Didaktikon, vzdělávací centrum UK a Kampusu Hybernská. Dva z workshopů pro žáky základních škol připravily studentky KTF UK. „Samy realizovaly program od A do Z,“ pochvaluje si manažerka Didaktikonu Tereza Martínková Bártlová.

„Při výběru uchazečů jsme opravdu nároční. Nehledáme jenom jehlu v kupce sena, ale doslova očko té jehly. Loni jsme zde nabrali čtyři studenty, což je pro nás extrémně hodně,“ říká Martina Zátopková z Qminers, jedné z třiapadesáti společností na Dnech firem na Matfyzu.

Členové vedení Univerzity Karlovy analyzují a komentují aktuální témata v podcastové sérii Stop-time. V další epizodě se rektorka Milena Králíčková věnuje rozvoji univerzity v uplynulém roce a hodnotí jej nejen na pozadí ruské agrese na Ukrajině.

„Kdybychom zdravotním sestrám odebraly část povinností, které mohou dělat jiné méně kvalifikované profese, nemusely bychom řešit jejich nedostatek,“ míní Ivana Dvořáčková z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která na LFHK UK vyučuje management. 

„Když se student naučí učit, má plán a motivaci, získává tím základní předpoklady pro další vzdělávání. Bez pokrokových pedagogů toho ale nemůže dosáhnout,“ shodují se člen kolegia rektorky David Hurný i ředitel Střední ScioŠkoly Filip Dobrovolný.

Na přísně známkujících základních školách dostávají žáci se stejnými výsledky až o jeden stupeň horší známku než na školách mírných. Vyplývá to ze studie IDEA při CERGE-EI a podle jejích autorů je to důkaz, že známky nejsou objektivním kritériem.

Uzavření škol v souvislosti s pandemií covid-19 byla pro školství velkou lekcí. CERGE-EI a Světová banka chystá 21. června v Praze hybridní mezinárodní konferenci, jež přinese různé zkušenosti a pohledy na to, co se stalo, co se ne/mohlo dělat, a hlavně: jak se připravit na budoucnost.

„‎Začněte co nejdříve získávat zkušenosti i mimo školu, dělejte věci navíc a zajímejte se i o další obory, nepodceňujte soft-skills a uchovejte si chuť neustále se učit,“ doporučují studentům a studentkám firmy, které s Matfyzem dlouhodobě spolupracují v rámci Partnerského programu.

Částicová Praha je pětidenní pobyt pro středoškoláky, který v září organizuje Matfyz spolu s dalšími vědeckými pracovišti. „Kromě naučné roviny má akce i velký společenský význam. Studenti se seznámí s vrstevníky s podobnými zájmy i se samotnými vědci,“ říká jeden z organizátorů, Vojtěch Pleskot.

Univerzita Karlova spustila na koleji Kajetánka intenzivní kurzy češtiny pro děti ukrajinských uprchlíků a služba by se měla rozšířit i mezi dospělé. „Potřebujeme další dobrovolníky," vyzývá Miluše Valdová, ředitelka univerzitních kolejí a menz.

„K tomu, aby se zlepšila situace pedagogů, nepotřebujeme měnit zákon a obětovat mu pedagogickou kvalifikaci učitelů. Pozitiva, která sebou novela nese, lze prosadit i jinak,“ říká profesor z Pedagogické fakulty UK Stanislav Štech.

Univerzita Karlova uspořádala celodenní konferenci Rok s covid-19. A jak dál?, jejímž cílem bylo hledat odpovědi na otázky, co vše pandemie změnila, jak zvládáme řešit kritickou situaci a jaká opatření je nutné přijmout, abychom krizi překonali.