Články dle značky: ženy ve vědě

Univerzita Karlova sbírá nominace pro Ceny manželů Coriových udělovaných osobnostem nebo projektům, které přispěly k naplňování myšlenky rovných příležitostí. Kdo a proč inspiruje v této oblasti docentku Terezu Pospíšilovou, která má v kolegiu rektora na starosti sociální odpovědnost?

Říká se mu uloupené umění. Jedná se o umělecká díla, která konfiskovali nacisté původním majitelům, na něž se vztahovaly rasové zákony Třetí říše. Výzvám spojeným s restitucí uměleckých děl se věnuje absolventka Právnické fakulty UK Zuzana Löbling.

Leishmanióza je jedním z nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu parazita, který nemoc způsobuje, se věnuje i Kateřina Růžičková z PřF UK. Nedávný objev by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, jež by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci.

Sto tisíc na ruku loni dostalo čtyřicet lidí bez domova. Co s penězi udělali a jak se změnila jejich životní trajektorie? To po celý loňský rok sledovala desítka výzkumníků, analytiků a sociálních pracovníků sdružených v projektu New Leaf Česko, který vede Melanie Zajacová z Filozofické fakulty UK.

Talentované vědkyně i úspěšné absolventky. S ženami, které inspirují, se mohli setkat zájemci a zájemkyně na stejnojmenné akci, kterou již čtvrtým rokem pořádá Univerzita Karlova. Tentokrát se konala v Kampusu Hybernská pod taktovkou Fakulty sociálních věd UK.

Barbora East, Julie Chytilová, Anežka Kuzmičová. Trojice těchto žen se věnuje vědě a výzkumu na Univerzitě Karlově. Patří také mezi dvanáct vědkyň, které o své vášni pro poznání a bádání, o životních snech i překážkách, jež musely zdolat, hovoří v nové knize Neviditelné ženy ve vědě, kterou napsala vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Po čtyřech letech v čele Univerzity Karlovy končí ve funkci rektorky Milena Králíčková. „Být rektorem nebo rektorkou je služba, která má hledat cestu, propojovat světy. Určitě se to někdy dařilo, ale na vše čtyři roky nestačí,“ ohlíží se za uplynulým obdobím.

„Akademici a akademičky 20. století byli osobnosti. Měli bychom se jimi inspirovat a podporovat originalitu a hledání vlastní cesty, protože to vede k poznání a velkým myšlenkám,“ říká Libuše Heczková z Filozofické fakulty UK.

Pavla Hubálková pomáhá vědkyním a vědcům lépe a efektivněji komunikovat výsledky jejich bádání. Letos za to obdržela Cenu za popularizaci výzkumu. Přes čtyři roky působila i v magazínu UK Forum, kde s kariérou v oblasti „science communication“ začínala.

„Náš dlouhodobý výzkum je věnován vývoji nových technologií pro prvotrimestrální screening těhotenských komplikací,“ říká vědkyně-lékařka Ilona Hromadníková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro péči o matku a dítě. 

„Psychologie chudoby je stále poměrně nový výzkumný směr na rozhraní ekonomie a psychologie,“ vysvětluje vědecko-partnerská dvojice Julie Chytilová a Michal Bauer z CERGE-EI a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

„Zkoumáme extrémy obratlovčího oka. Hlubokomořské ryby jsou velmi zajímavé v tom, že mají mnoho extrémních adaptací, ze kterých pak můžeme vyvodit závěry třeba i pro naše lidské komorové oko,“ vysvětluje evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK. 

„Zkoumám dětské čtení, a to z pohledu dětí samotných a z pohledu prožívání, než nějakého výkonu a správnosti,“ říká Anežka Kuzmičová z Fakulty sociálních věd UK, která na tento výzkum získala i prestižní ERC grant. Více představuje v jedné minutě. 

Možná jste si všimli, že se teď všude mluví o vědkyních. Ano, blíží se Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. V magazínu UK Forum o vědkyních píšeme pravidelně a celoročně, proto připomínáme některé z článků za poslední rok.

„Dělat v dnešní době vědu je obecně dost stres – neustále píšete granty nebo v hodnotících zprávách vysvětlujete, proč vám to nevychází, jak jste si mysleli. K tomu je obrovský tlak na publikační výkon a nesmyslná administrativa,“ varuje molekulární genetička Eva Froňková.

„Na sociální epidemiologii mě nejvíce baví, jak je pestrá. Každý si může najít výzkumnou otázku, která mu je blízká. A jeho práce může mít i přímé praktické dopady na životy lidí,“ tvrdí Dominika Šeblová, jež po zkušenostech ze zahraničí zamířila do pražského Motola na 2. LF UK.

Magazín Forbes zveřejnil žebříček 23 špičkových českých vědkyň, mezi kterými je čtrnáct absolventek Univerzity Karlovy. U této příležitosti tak připomínáme rozhovory, které s oceněnými vědkyněmi již dříve vyšly v magazínu Forum.

Katalyzátor, který umí přeměnit oxid uhličitý na paliva jen za využití slunečního záření, vyvíjí Pavla Eliášová z výzkumného centra CUCAM na Přírodovědecké fakultě UK. Je i jednou ze tří letošních laureátek talentového programu L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě.

„Po návratu ze studií ve Spojených státech jsem nemohla mlčet,“ vzpomíná Věra Sokolová z FHS UK, co ji přivedlo k tématu genderu a rovných příležitostí. Právě na inspiraci a kontakt se zahraničím klade velký důraz. Je předsedkyní Rady pro rovné příležitosti na UK i členkou řady komisí.

Mezinárodní den žen a Mezinárodní den žen a dívek ve vědě se na Univerzitě Karlově slavil skutečně mezinárodně – v Kampusu Hybernská se setkaly vědkyně z celého světa a sdílely svůj příběh, zkušenosti i motivaci, proč si vybraly naši univerzitu. O akci byl velký zájem, četnější aktivity chybějí.