Články dle značky: ženy ve vědě

Celý svět 11. února slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Univerzita Karlova se pro letošní rok rozhodla slavit „mezinárodně“ - oslovili jsme zahraniční vědkyně, které na Karlovce působí, a přinášíme na dva tucty zkušeností a příběhů.

„Podpora excelentní vědy začíná již u financování doktorského studia,“ říká Ladislav Krištoufek, prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost. Jeho odborným zájmem jsou mimo jiné kryptoměny a je i autorem prvního vědeckého článku, který se zabývá bitcoinem z finanční perspektivy. 

Ivana Schnur vystudovala 1. lékařskou fakultu UK a myslela si, že se bude věnovat zvládání bolesti v onkologii. Přes několik odboček a „zásahů osudu“ ale místo toho před pár lety spoluzaložila a vede Sensely – společnost, která vyvíjí umělou inteligenci usnadňující práci zdravotních sester a lékařů.

Jeden na Univerzitě Karlově, tři v Česku a celkem 408 – tak zní statistika letošních startovních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Erin Carson z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude díky pětiletému grantu analyzovat numerické výpočty a hledat algoritmy pro výpočetní systémy.

Darina Kohoutová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Nyní více působí ve Velké Británii, kde se věnuje především problematice Barrettova jícnu, střevního mikrobiomu či karcinomu pankreatu. „České lékařské fakulty jsou na tom ve srovnání se světem velmi dobře,“‎ míní.

V úterý 16. srpna v pražské Vile Lanna proběhl již tradiční networkingový brunch pro mladé vědkyně, který pořádá Národní kontaktní centrum – Gender a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Letošní řečnicí byla rektorka UK Milena Králíčková.

„Okopírovat úspěchy Izraele ve vědě a technice dost dobře nejde, chybí nám jejich povaha, historie, kulturní zvyklosti i systém financování,“‎ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při FSV UK.

„Imunoterapie je budoucnost léčby rakoviny,“ říká lékařka-vědkyně Zuzana Střížová z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol. Mimo jiné letošní laureátka talentové soutěže L‘Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

„Kromě péče o děti neexistuje žádný objektivní důvod, který by ženy v chirurgii limitoval,“ říká lékařka-vědkyně Barbora East ze III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. Sama své volby nelituje, byť je to obor, od kterého ji zrazovali učitelé i někteří kolegové.

„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem nobelistky Françoise Barré-Sinoussi propagovali organizátoři diskuzi Women in Science: The Gender Variable, jež proběhla v Kampusu Hybernská.

Politoložka Petra Gümplová vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd UK, během studia pracovala v médiích, a to ji přivedlo k politologii. Působí na univerzitě  německé Jeně, kde se zabývá tématy jako přírodní zdroje a globální spravedlnost.

Dnes, 11. února, se již posedmé slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který si klade za cíl připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. Čemu se věnují, s čím se potýkají a co baví vědkyně z Univerzity Karlovy?

„Je báječné sledovat, jak naše vědecké výsledky dnes již v rámci klinických studii pomáhají pacientům,“ říká imunoložka Jitka Palich Fučíková, která vyučuje na 2. lékařské fakultě UK a bádá v biotechnologické společnosti Sotio.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.

„Ptáme se dětí. A skutečně nás zajímá, jak čtení a příběhy prožívají. Náš výzkum je zároveň velmi mezioborový – máme problém se zapasovat do oborových škatulek, ale raději měníme systém, nežli náš přístup,“ říkají Anežka Kuzmičová z FF UK a Markéta Supa z FSV UK.

Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. 

Ve čtvrtek 25. listopadu proběhl na UK celodenní seminář Ženy ve vědě věnovaný situaci a podmínkám žen v současném českém vědeckém a výzkumném prostředí. O největších výzvách, možnostech i stereotypech debatovali vědkyně i vědci.

„Univerzita je pro mě na prvním místě a již více než třicet let je součástí mého života,“ říká Milena Králíčková, zvolená kandidátka na rektorku Univerzity Karlovy. Prorektorka pro studijní záležitosti, lékařka a vědkyně v oboru gynekologie je první ženou v historii UK, jež bude zastávat funkci rektorky.

Vědecká i společná životní cesta manželů Markéty a Jakuba Tomkových začala na Matfyzu UK. Následně oba získali stipendium a na doktorát odešli na Oxford, od letošního února oba bádají na University of California. Kromě toho jejich čas patří synovi i dobrovolničení.

Heleně Pivoňkové bylo už během studia medicíny jasné, že ji láká spíše věda. Zkoumá interakce mezi neurony a gliovými buňkami v mozku, aktuálně již třetím rokem na University of Cambridge. Díky podpoře Primus se vrací a zakládá vlastní výzkumnou skupinu na 2. LF UK.