„Je báječné sledovat, jak naše vědecké výsledky dnes již v rámci klinických studii pomáhají pacientům,“ říká imunoložka Jitka Palich Fučíková, která vyučuje na 2. lékařské fakultě UK a bádá v biotechnologické společnosti Sotio. Odborné zkušenosti získávala například i v Paříži nebo Melbourne.
Vystudovala jste farmacii, mohla jste být lékárnicí, kde se to zlomilo pro vědu?
V posledním ročníku „magistra“ jsem odjela na Erasmus do laboratoře INSERM ve Francii, kde jsem se věnovala možnosti využití imunitního systému v léčbě hematologických nádorových onemocnění. Přijela jsem jako student bez hlubších znalostí imunologie i vědecké práce. Pobyt byl zásadní pro můj další vztah k výzkumné práci. Jsem nesmírně vděčná, že UK organizuje podobné zahraniční programy, jež studentům otevírají nové možnosti. Byla to jedinečná zkušenost, která mě nasměrovala k vědě.
Vaš
e kariéra je spojena s buněčnou terapií DCVAC, která je již ve fázi klinického testováni. Jaká byla cesta až k pacientům s karcinomem vaječníku, prostaty a plic?
Během doktorského studia jsem se v týmu profesorky Jiřiny Bartůňkové na 2. LF UK podílela na preklinickém testování aktivní buněčné imunoterapie DCVAC. Na pracovišti proběhly i první fáze klinického testování, což byl úspěch pro UK. Nicméně pro pokročilé klinické testování bylo nutné najít investora, který bude nákladné studie financovat. A to se povedlo – před jedenácti lety vznikla biotechnologická firma Sotio (v portfoliu investiční skupiny PPF – pozn. red.) s cílem uvést do praxe léčivý přípravek DCVAC a vyvíjet léčebné přístupy v oblasti imuno-onkologie. Je fascinující sledovat nadějné výsledky probíhajících klinických studií, které využívají naše vědecké poznatky. Za to jsem nesmírně vděčná.
Na jakém principu DCVAC funguje?
Jedná se o personalizovanou imunoterapii na bázi dendritických buněk, které hrají zásadní roli v aktivaci protinádorové imunitní odpovědi. V rámci výroby léčivého přípravku pacientovi nejprve odebereme monocyty, buňky imunitního systému. Ty v laboratoři přeměníme na dendritické buňky, které následně „vyškolíme“ tak, aby rozpoznávaly nádorové buňky a aktivovaly další imunitní komponenty v těle pacienta.
Jaké jsou další výzkumné trendy imuno-onkologie?
Ze současných poznatků vyplývá, že imunoterapie vždy dobře funguje u určitého procenta pacientů. Stěžejní otázkou je tedy identifikace prediktivních ukazatelů, které pomohou najít skupinu pacientů, kteří budou z terapie nejlépe profitovat. Této problematice se věnujeme též v rámci naší práce. Právě díky klinickému testování imunoterapeutických léčivých přípravků v Sotiu máme možnost analyzovat vzorky pacientů z jednotlivých studií. Tato část naší práce je fascinující oblastí nádorové imunologie, zejména díky velké různorodosti nádorového mikroprostředí jednotlivých pacientů.
Současným trendem onkologické léčby je kombinace léčebných přístupů. Sledujeme narůstající trend v kombinaci klasické léčby s imunoterapií a také spojení různých imunoterapeutických přístupů, kde dochází k synergii a lepším léčebným výsledkům. Z tohoto důvodu dává velký smysl pochopit vliv aplikované léčby na složení nádorového mikroprostředí, abychom mohli tyto poznatky využívat v léčbě pacientů.
Čí
m konkrétně se zabývá váš tým?
Věnujeme se hlavně studiu nádorového mikroprostředí nádorů vaječníků. Abychom dokázali aktivovat imunitní systém konkrétního pacienta k boji proti nádorovým buňkám, musíme nejdříve jeho funkci pochopit. Ve spolupráci s klinickými pracovišti a lékaři UK studujeme roli imunitního systému v nádoru pacientů a takových poznatků využíváme ve vývoji nových léčebných směrů v onkologii, které označujeme jako imunoterapie.
Jaký je váš další cíl?
Naším společným cílem jsou kvalitní vědecké výsledky a také publikace, které posouvají naše poznání a mohou nalézt i využití v klinické praxi. Poslední dobou si však uvědomuji, že mým hlavním cílem je budovat kvalitní výzkumnou skupinu zabývající se klinickým výzkumem. Motivovaní vědci a lékaři zapálení pro výzkumnou práci jsou klíčoví; jen tak vzniká inspirativní prostředí, kde je prostor na diskuse, jež dále posouvají naše poznání.
Za vaši práci jste již získala mnoho cen, loni i Cenu Neuron. Co pro vás znamenají?
Nesmírně si vážím každého ocenění. Výzkumná práce je náročná; po většinu času věci nefungují, jak očekáváme, a neustále hledáme nová řešení problémů. Proto je každé ocenění pro vědce velkou motivací a současně i možností zviditelnit výsledky naší práce. Taková ocenění mohou rovněž motivovat talentované kolegy, aby se připojili k našemu týmu.
Lenka Quaiserová, bývalá doktorandka a dnes členka týmu Jitky Palich Fučíkové, získala za svoji disertační práci prestižní cenu Dimitrise M. Chorafase, již uděluje izraelský Weizmannův institut vynikajícím absolventům. Na snímku je oceněná s Janem Konvalinkou, prorektorem UK.
| doc. PharmDr. Jitka Palich Fučíková, Ph.D. |
| Vystudovala Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové. V rámci doktorského studia na 2. LF UK se věnovala nádorové imunologii. Absolvovala několik zahraničních stáží: v Centre de Recherche des Cordeliers v Paříži či na Ludwig Institute for Cancer Research v Melbourne. Dnes vede vlastní výzkumnou skupinu zabývající se nádorovou imunologií v biotechnologické společnosti Sotio a vyučuje na 2. LF UK. Je autorkou desítek zahraničních publikací se značným citačním ohlasem a dvou mezinárodních patentů. Za svoji práci získala řadu ocenění: loni Cenu Neuron v oboru medicína, v minulosti například cenu Česká hlava, Discovery Award či cenu L'Oréal UNESCO pro ženy ve vědě. |
