„Fascinuje mě ta šíře oblastí, do níž nám biosenzory umožňují nahlédnout. Dokážeme jejich prostřednictvím detekovat molekuly související se vznikem a rozvojem nemocí, toxiny ze sinic, bakterie ve vzorcích jídla a podobně,“ říká letošní laureátka Bolzanovy ceny Markéta Bocková.

Vědu považuje za jedno ze svobodných zaměstnání. Pochvaluje si, že může v laboratoři strávit třeba i celou noc. Svou vědeckou kariéru dokázala skvěle skloubit s mateřskými povinnostmi. Seznamte se s Klárou Hlouchovou, výjimečnou ženou a vědkyní, , které Univerzita Karlova v rámci prestižního programu Primus umožnila založit výzkumnou skupinu zabývající se syntetickou biologií.

V Československu programátoři využívali hry k výsměchu režimu

Autor:
Foto: Vladimír Šigut, MIT Press
úterý, 28 červenec 2020 14:47

Vášeň pro počítače odstartovala u Jaroslava Švelcha v kanceláři jeho otce, který v 80. letech pracoval jako programátor pro Solo Sušice. Při čekání na rodiče se autor knihy s názvem Jak obehrát železnou oponu zabavoval na východoněmeckém počítači Robotron.

Agha: Velká vyprávění se k právu tradičně váží

Autor:
Foto: Vladimír Šigut, nakladatelství Karolinum
pátek, 24 červenec 2020 10:56

Kniha Právo v kontextu umění, filmu a literatury zkoumá klíčová témata práva a právní vědy prostřednictvím zásadních filmových, uměleckých, a literárních děl. "Ne-právníkům může ukázat, proč je důležité právo znát a právníkům, proč je důležité nežít jen ve světě práva," představuje knihu vedoucí autorského kolektivu Petr Agha z Právnické fakulty UK.

Kdyby nepřišel covid-19, svůj čas by si rozložila mezi řešení grantů a projektů, vedení referenční laboratoře a psaní článků. Vedle toho se Ruth Tachezy na katedře genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK věnuje „svým“ studentům...

Na kariérních křižovatkách dostávám směrovky

Foto: René Volfík, archiv M. Čečkové
úterý, 21 červenec 2020 17:00

Transportní proteiny nádorových buněk jsou v řadě věcí podobné těm v placentě. Martina Čečková z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se je proto rozhodla zkoumat a zjistit, jak se podílejí na vzniku lékové rezistence. ​

Gabriela Nass Kovacs získala v květnu prestižní ocenění od Společnosti Maxe Plancka za svůj výzkum struktury proteinů pomocí rentgenové krystalografie. Přesto se rozhodla s vědou skončit. „Práce v laboratoři vyžaduje velkou vůli i časovou obětavost. Nemůžete se sebrat a jít domů jen proto, že je už večer,“ říká absolventka FAF v Hradci Králové UK.

Dr. Lucii D. Augustovičové z MFF UK se podařilo vyřešit problém, o kterém předchozí vědecké publikace tvrdily, že nejde – najít způsob, jak ochladit molekuly na extrémně nízké teploty, což otvírá cestu k novým objevům a technologiím využitelným třeba při návrhu kvantových počítačů.

Vědecké úspěchy Michaela Mikáta řídí kyjorožky

Foto: René Volfík, Michael Mikát, Vít Bureš, Marcela Uhlíková
středa, 08 červenec 2020 13:17

Objektem jeho vědeckého bádání se staly samotářské včely kyjorožky Ceratina nigrolabiata. Zaujalo ho, že stejně jako u obratlovců (a v ideálním případě i u člověka) se oba rodiče starají o své potomstvo. Úkaz u blanokřídlého hmyzu spíše nevídaný. Seznamte se s Mgr. Michaelem Mikátem z Přírodovědecké fakulty UK, který počátkem června obdržel Cenu rektora za mimořádné vědecké výsledky za rok 2019

Jurajda: Když všichni začneme šetřit, všichni přijdeme o práci

Foto: CERGE-EI, archiv Česko! A jak dál?
středa, 01 červenec 2020 17:22

Ve čtvrtek 25. června proběhl první z webinářů z cyklu Česko! A jak dál? na téma „Ekonomická krize na obzoru. A jak dál?“ Hostem byl významný český ekonom prof. Štěpán Jurajda, Ph.D. z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy.

Kontakt s mikroby může chránit před vznikem alergií

Foto: archiv M. Vobořila
středa, 01 červenec 2020 17:20

„Jednou v budoucnu by malé děti do tří let mohly dostávat „mikrobiální pilulku“, která by vyškolila jejich imunitní systém a ochránila by je před vznikem alergií a autoimunitních onemocnění,“ laicky popisuje výsledky základního výzkumu Matouš Vobořil z PřF UK.

Na výzkumu z titulky Science se podíleli i vědci z matfyzu

Foto: Pavla Hubálková, archiv
úterý, 23 červen 2020 14:51

Ondřej Maršálek, Kryštof Březina a Tomáš Martinek tvoří výpočetní podjednotku, která se podílela na mezinárodní studii, na kterou poutala i titulní strana prestižního časopisu Science. Spolu s vědci z ÚOCHB AV ČR, Los Angeles a Berlína detailně zmapovali proces, jak se z nekovové látky stává kov.

Homo erectus běhal pomaleji než dnešní maratonec

Foto: PřF UK, Shutterstock
neděle, 21 červen 2020 02:40

Antropologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a tří amerických univerzit objasnili záhadu – jak mohl Homo erectus běžet za kořistí více než pět hodin bez vody.

Odborníci z CERGE-EI nabízejí nápady, jak uchránit ekonomiku

Foto: Hynek Glos, archiv CERGE-EI
čtvrtek, 18 červen 2020 13:54

Nebyli tak vidět jako medici s rouškami, ale čile počítají, modelují a přemýšlejí, jak uchránit zemi před hospodářskými škodami. Vědci z CERGE-EI přišli s prospěšným projektem IDEA anti COVID-19, jehož cílem je předkládat doporučení, která mohou pomoci zmírnit dopady očekávané ekonomické krize na českou společnost.

Open science vrací vědecké komunikaci primární účel

Foto: Pavla Hubálková, shutterstock
pondělí, 15 červen 2020 11:39

Primárním účelem vědecké komunikace by mělo být šíření informací, což plně vystihuje model vědecké komunikace open access. V rámci Ústřední knihovny UK vzniklo od ledna 2020 Centrum pro podporu open science, mezi jehož dva hlavní pilíře patří právě open access a open data.