„Nové technologie produkují obrovská kvanta dat, až se někdy vytrácí ta biologická podstata – proč? Odjakživa mě fascinují základní mechanismy, pochopit, jak to v buňce funguje,“ říká nejcitovanější český vědec Jiří Bártek, čestný doktor UK.

„Zkoumáme materiály, které jsou zajímavé pro budoucí aplikace. Víme, že nějak fungují, a snažíme se zjistit, proč tomu tak je,“ říká letošní laureát Ceny Neuron Martin Setvín z Matfyzu před mikroskopem, který dokáže měřit s přesností na setinu velikosti atomu.

„Mojí motivací není praktické využití, ale spíš zajímavé a ,pěkné´ problémy. Lidem se víc líbí aplikace, ale aby bylo možné teoretické výsledky aplikovat, musí na ně někdo nejdřív přijít,“ říká Jan Kynčl z Matfyzu, jenž obdržel Cenu Neuron za průlomová zjištění v oblasti kombinatoriky a diskrétní geometrie.

Jeden na Univerzitě Karlově, tři v Česku a celkem 408 – tak zní statistika letošních startovních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Erin Carson z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude díky pětiletému grantu analyzovat numerické výpočty a hledat algoritmy pro výpočetní systémy.

„Vědci a vědkyně nejsou na komunikaci vědy sami! Ať se nebojí ptát a ozvat se nám, rádi jim pomůžeme či poradíme,“ říká Pavla Hubálková, naše vědecká redaktorka, jež byla za svůj výzkum a disertaci na 3. LF UK oceněna Cenou Dimitrise N. Chorafase.

Vědci z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd, publikovali důležitý článek v časopise Science Advances. Na fosilním materiálu dokazují, jak je biologická rozmanitost v dlouhých řadách regulována.