„Těším se na to a nebojím se. Z předchozích rovněž mnohamilionových projektů na fakultě vím, že máme skvělé lidi, kteří mají rádi vědu a umí ji dělat na špičkové úrovni,“ říká k téměř půlmiliardovému projektu NetPharm jeho garant, profesor Petr Pávek z katedry farmakologie a toxikologie FaF UK.

Univerzita Karlova jako jediný žadatel z Česka vysoutěžila v rámci prestižního programu MSCA 60 milionů korun od Evropské unie na vzdělávání mladých vědkyň a vědců.

Celkem 26 českých vědců a vědkyň, studujících či zástupců nevládních organizací uspělo v prestižním klání o Fulbrightovo stipendium a v akademickém roce 2024/2025 budou sbírat zkušenosti v USA. Mezi nimi i devět kolegů a kolegyň z Univerzity Karlovy.

Šestice českých autorek a autorů z Univerzity Karlovy, Národního muzea a ČVUT publikovala v časopise Scientific Reports článek, v němž odhalili přetížení čelistního kloubu, krku a ramenních kloubů staroegyptských úředníků.

„Pro špičkovou vědu potřebujete peníze, svobodu, kvalitní infrastrukturu a dobré akademické prostředí,“ míní prezidentka Evropské výzkumné rady (ERC) Maria Leptin, která navštívila Univerzitu Karlovu.

„Budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty, který po vzoru špičkových zahraničních univerzit spoluzaložil nový bakalářský program Science

„Kybernetická bezpečnost není jen o technických znalostech, zahrnuje pestrou škálu dalších oborů,“ vysvětluje v jedné minutě Lucie Kadlecová, která se po působení v zahraničí vrátila do ČR a aktuálně se věnuje propojování akademického prostředí s praxí. 

Šestnáct životních příběhů českých vědců a vědkyň vyprávěných jejich vlastními slovy, takový podtitul nese nová kniha Věda je odvaha. Sedm z oslovených v projektu Bez frází v minulosti prošlo nebo je stále spojeno s Univerzitou Karlovou.

I pedagogika je věda. Své o tom ví i učitel Daniel Pražák, který nedávno dokončil doktorské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Co ho na učení nejvíce baví a co zkoumal? Odpovídá v jedné minutě.

V jedné minutě srozumitelně vysvětlit svůj výzkum. Přesně takový úkol dostalo několik vědců a vědkyň z Univerzity Karlovy v rámci nové video série Věda na UK. Jako první se úkolu zhostila matematička Erin Carson, která vymýšlí nové a lepší algoritmy pro superpočítače. 

Jeden z univerzitních grantů soutěže Primus putuje týmu Jakuba Tomšeje z PF UK. Specialista na pracovní právo a rovné příležitosti povede výzkum zaměřený na to, jak se v různých státech Evropy řeší problematika diskriminace.

„Imunitní systém je jako orchestr, nebo dobře vycvičená armáda. Baví mě, že někdy nevíte, kam vás ten další střípek poznání zavede,“ říká česko-izraelský imunolog Jakub Abramson, který v Česku tráví svůj vědecký sabatikl. 

„Z jednotlivého nálezu nikdy nemám radost. Pro mě je mnohem důležitější ten celek – souvislosti,“ říká archeolog Oded Lipschits, který při své práci kombinuje archeologické vykopávky a moderní a kritický přístup ke studiu Bible.

„Spolufinancování z Evropských fondů dělá veřejné zakázky udržitelné téměř výhradně skrze finanční podporu a ne skrze nastavování cílů. Jakmile se finanční podpora sníží nebo skončí, zadavatelé se vrací do ‚starých kolejí‘ k neudržitelným zakázkám,“ shrnuje ekonom Vítězslav Titl. 

Genomička Markéta Tomková, absolventka Matfyzu UK, která aktuálně vede vlastní výzkumnou skupinu na Oxfordské univerzitě, se stala laureátkou prvního ročníku Ceny Czexpats in Science. Cílem je oceňovat a zviditelňovat české vědce a vědkyně působící v zahraničí, kteří zároveň pozitivně ovlivňují české prostředí.