Kříž z Telče se stal jednou z nejvýznamnějších postav středověké knižní kultury u nás. Na osobnost a práci jednoho z nejpilnějších českých opisovačů, nikoliv plagiátorů, se zaměřil tým pod vedením Lucie Doležalové, jež působí na FF UK a FHS UK. 

Reklamy s přípravky na podporu imunity mě vždy rozesmějí

Foto: archiv Veroniky Kanderové, Hynek Glos
čtvrtek, 14 duben 2022 07:58

Imunoložka Veronika Kanderová působí v laboratoři CLIP při 2. LF UK, kde se věnuje klinickému výzkumu, ale i diagnostice poruch imunity. „Náš výzkum je tak trochu detektivka a luštění hádanek imunitního systému,“‎ říká o své vědecké práci.

Univerzita Karlova oslavila své 674. narozeniny od svého založení roku 1348. U této příležitosti ocenila tři vědce a dvě vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Toto ocenění je letos udělováno již pošesté a pojí se s ním finanční odměna ve výši milionu korun.

Fyzik Tim Verhagen pochází z Nizozemska, v Česku ale působí již osmým rokem, nyní na MFF UK. Na svůj výzkum nových materiálů - „2D-sendvičů“ získal ERC Starting Grant v hodnotě téměř padesát milionů korun.

Martin Kozák z MFF UK získal prestižní ERC Starting Grant na výzkum nových možností elektronové mikroskopie, které dovolí snímat pohyb elektronů v látkách s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. 

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.

„Česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká biochemik a genetik Václav Pačes, který většinu života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je v těsném kontaktu.

Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.

„Většinu pacientek dokážeme z rakoviny děložního čípku dostat,“ říká lékař Igor Sirák z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Daří se jim to díky unikátní léčebné kombinaci, kdy dokáží nádor přesně zobrazit a následně jej cíleně ozařovat přímo uvnitř ženina těla.

Výzkumné centrum AnCER rozvíjí na Pedagogické fakultě UK nové výzkumné metody v pedagogice. Zkoumá nejrůznější témata a snaží se o změnu vnímání pedagogického výzkumu jako nedílné součásti učitelské profese.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd UK je editorem nové knihy, která se zabývá otázkou vlivu malých států v mezinárodní bezpečnosti. „Pro českého čtenáře může být zajímavé, že se Česku v knize věnuje hned několik kapitol,“ láká k přečtení.

„Netušili jsme, jak velkou roli hráli Aboridžinci v utváření tehdejší krajiny,“ říká docent Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK. Odhalení příčin požárů v Austrálii přináší studie uveřejněná v časopise Frontiers in Ecology and the Environment.

Dnes, 11. února, se již posedmé slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který si klade za cíl připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. Čemu se věnují, s čím se potýkají a co baví vědkyně z Univerzity Karlovy?

Analýzu pylových zrn jako nový přístup k mapování nejznámější morové pandemie dějin, takzvané černé smrti, využívá nová studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution, na níž se podíleli i vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd.