Zoolog doktor Pavel Němec z PřF UK se svým týmem zkoumá mozky obratlovců. Snaží se přijít na to, co umožnilo vznik složitého chování a inteligence. Projekt zaměřený na pochopení evoluce mozku u čtyřnožců teď ocenila Grantová agentura ČR.

„Držíte se moc při zemi,“ burcoval profesor František Švec kolegy z FaF UK, kteří se zdráhali poslat text do prestižních vědeckých časopisů. Celosvětově uznávaný analytický chemik působil přes třicet let v USA, mimo jiné na Kalifornské univerzitě v Berkeley. S hradeckou farmacií spolupracuje sedm let.

Obrovský zájem dětí i dospělých vyvolal univerzitní program Noci vědců. Celorepubliková akce, jejímž cílem je poodhalit tajemství a kouzlo vědy široké veřejnosti, přilákala v pátek 6. října večer na Univerzitu Karlovu tisíce lidí. 

Jak hory a ostrovy míchají evolučními kartami

Foto: archiv Jana Smyčky, Petr Pokorný, Wikimedia
pátek, 29. září 2023 09:19

Zvířata žijící na velkém území rychleji tvoří nové druhy – jedna z Darwinových hypotéz v principu stále platí, ale jen někde. Ostrovy nebo pohoří totiž pořádně míchají „evolučními kartami“, jak v Nature Communications zjistil tým z Centra pro teoretická studia při UK.

„Dělat v dnešní době vědu je obecně dost stres – neustále píšete granty nebo v hodnotících zprávách vysvětlujete, proč vám to nevychází, jak jste si mysleli. K tomu je obrovský tlak na publikační výkon a nesmyslná administrativa,“ varuje molekulární genetička Eva Froňková.

„Na kvalitě našeho vzdělávacího systému záleží i celkový úspěch naší země. Málokdo se přitom zabývá tím, kdo a jak debatu o jeho podobě ovlivňuje,“ říká Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd UK, která vedla dvouletý projekt mapující komunikaci ministerstva školství. 

„Neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě,“ doporučuje profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity. Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika). 

Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science i v dalším akademickém roce pokračuje v budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací.

„Jeden ze členů komise řekl, že jsem si mazaně vymyslela projekt o radosti z něčeho, co většina z nás dělá většinu dne – a o čem by si každý přál, aby to bavilo i jeho děti,“ říká Anežka Kuzmičová, vůbec první držitelka společenskovědně a humanitně zaměřeného ERC grantu na Univerzitě Karlově.

Jedinou jistotou našich životů je jeho konec. Přesto se tématu umírání vyhýbáme, snažíme se jej odložit. „Paliativní péče není jen o úplném konci života. Je o dobrém životě, co nejdéle to jde, navzdory těžké nemoci,“ tvrdí ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka, jenž poslední dekádu usiluje o systémovou změnu v péči o umírající. 

Vědecké týmy z Univerzity Karlovy se budou podílet na devíti z celkových patnácti výzkumných projektů řešících aktuální společenské výzvy, které v tuto chvíli získaly financování v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK). 

Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.

„Výjezdy jsou pro vědce nesmírně důležité především pro navázání osobních kontaktů,“ říká profesor Petr Solich z katedry analytické chemie FaF UK, jenž právě takovéto letité vazby na světové vědce zúročil v projektu STARSS věnujícího se výzkumu v oblasti analytické chemie.

Lidský mozek jej fascinoval už od dětství. Na medicíně se rozhodl zkoumat funkce mozku zejména u dětí. Dnes je profesor Přemysl Jiruška vynikajícím odborníkem – fyziologem a neurovědcem, předávajícím své znalosti mladým a zaníceným vědkyním a vědcům, kteří na 2. lékařské fakultě UK zkoumají epilepsii.

„Na sociální epidemiologii mě nejvíce baví, jak je pestrá. Každý si může najít výzkumnou otázku, která mu je blízká. A jeho práce může mít i přímé praktické dopady na životy lidí,“ tvrdí Dominika Šeblová, jež po zkušenostech ze zahraničí zamířila do pražského Motola na 2. LF UK.