Nobelista Milgrom: Praktické aplikace důležitější než ceny

pondělí, 25. březen 2024 06:58

Ekonom Paul Robert Milgrom svou prací významně ovlivnil mnoho oblastí moderní ekonomie a souvisejících věd. Proměnil především svět aukcí, za což získal i Nobelovu cenu za ekonomii. Úzce spolupracuje i s českým prostředím, především s CERGE-EI. Nyní obdržel čestný titul doctor honoris causa UK.

hMilgrom Lipschits FINAL 37 

„Když jsem po škole pět let pracoval jako pojistný konzultant (aktuár) v Metropolitan Insurance Company v San Franciscu a poté v poradenské společnosti Nelson and Warren v Columbusu ve státě Ohio, poprvé jsem objevil svou zálibu dělat teoretický výzkum praktických problémů,“ vzpomíná profesor Paul Robert Milgrom. „Za zlepšení teorie aukcí a vynálezy nových aukčních formátů“ získal v roce 2020 spolu s Robertem B. Wilsonem, jeho bývalým učitelem a pozdějším kolegou, Nobelovu cenu za ekonomii.

Profesor Milgrom, který aktuálně působí na Stanfordské univerzitě, je jedním ze zakladatelů moderní ekonomie. Pomohl aplikovat teorii her a informační ekonomii na širokou škálu ekonomických problémů, včetně cenové politiky, aukcí, finančních trhů a průmyslové organizace. Je také spoluzakladatelem několika firem, jako například Auctionomics, která poskytuje software a služby pro komerční aukce a burzy.


Více o teorii her se můžete dozvědět v popularizačním videu Akademie věd Nezkreslená Věda.

„Vždy jsem měl určitý byznysový mindset, ale jak to tak u začínajících vědců bývá, můj výzkum byl zpočátku čistě teoretický. Četl jsem existující literaturu, kde jsem hledal mezery v poznání, které jsem se pak snažil zaplnit,“ vzpomíná Milgrom. Změna nastala v roce 1993, kdy se Spojené státy rozhodly uspořádat aukci rádiového spektra. „Nikdo neměl tušení, jak takovou aukci navrhnout, takže se odkazovali na akademickou literaturu a já jsem byl hlavním přispěvatelem na toto téma, takže mě začali citovat a následně mi začali volat,“ popisuje Milgrom, pro kterého byl přechod od teoretického k aplikovanému výzkumu náročný. „Bylo to opravdu velmi složité prostředí, se kterým jsem si nevěděl moc rady. Nakonec po mě chtěli ať jim řeknu, co si myslím o dosavadním vládním návrhu – sice jsem neznal ideální řešení, ale poradil jsem jim, jak to udělat lépe. A při tom mi došlo, že v aplikovaném světě není potřeba najít to nejdokonalejší řešení a dokázat tu nejobecnější větu. Úplně stačí, když se vám podaří současný stav vylepšit A tak jsem začal dělat kariéru právě tímto způsobem, a to změnilo celý můj život,“ řekl oceňovaný ekonom pro magazín Forum.

„Ve světě byznysu se říká, ať dokonalé není nepřítelem dobrého. A to akademici neradi slyší. Když píší akademické práce, chtějí mít malou oblast, v níž jsou dokonalí. V praxi ale máte mnohem větší oblast, ve které potřebujete být dobří – chcete pokrýt vše, co je důležité, a ujistit se, že jste na nic nezapomněli a vše udělali co nejlépe, jak to jde. Teorie v takovém případě nemusí stoprocentně platit, ale v dané situaci to funguje,“ popisuje své bohaté zkušenosti.

hMilgrom Lipschits FINAL 52

Výzkumy profesora Milgroma zásadně ovlivnily mnoho oblastí moderní ekonomie a souvisejících věd, včetně teorie her, komparativní statiky, designu trhů, organizační a informační ekonomie, průmyslové organizace, práva, institucí a ekonomické historie, financí a makroekonomie. Jak vidí další vývoj svého oboru? Jak například umělá inteligence promění svět aukcí? „Umělá inteligence ovlivňuje aukce mnoha způsoby, a to již řadu let. Nejde jen o velké jazykové modely, které jsou nyní hlavním trendem. Společnosti používají strojové učení již téměř deset let k odhadu optimální strategie nabídek nebo k simulacím, co by se stalo, kdyby změnili pravidla aukce. Význam AI bude dále narůstat,“ říká Milgom.

„Promění se nejspíš i celá ekonomika. O velkých jazykových modelech toho ale stále ještě mnoho nevíme. Jsem optimista a skeptik zároveň. Na jedné straně jsou tu některé velmi těžké problémy, které možná brzy díky umělé inteligenci vyřešíme. AI také nejspíše napomůže se šířením a dostupností informací třeba o teoriích dražby. Na určité aspekty ale stroje nestačí. Při aukcích totiž velkou roli totiž hrají osobní preference – jak velkou hodnotu pro vás daný předmět má, jaké jsou vaše preference, jaké máte schopnosti, hodnoty, ale třeba i plány na víkend. To vše výrazně ovlivňuje vaše rozhodování a tržní chování. A to já ani stroj neodhadne, takže i nadále budeme potřebovat tržní design,“ míní Milgrom.

hMilgrom Lipschits FINAL 52

Ekonomie pomáhá řešení celospolečenských problémů

„Věřím, že lidé neměří můj úspěch jen podle množství cen. Pro mě jsou mnohem důležitější praktické aplikace,“ říká profesor Milgrom, který svých teorií a nástrojů využívá i pro řešení nejrůznějších praktických problémů. Jeho nejnovější aktivity směřují k vytváření nových trhů s vodními právy, s důrazem zejména na povrchovou vodu v Kalifornii. „Na západě Spojených států, kde žiji, se voda stává kritickým zdrojem a hospodaří se s ní opravdu špatně. Přitom existuje řešení, jak vodu využívat efektivně a spravedlivě, jen je potřeba přesvědčit mnoho aktérů a pozměnit naše chování a způsob vodního hospodaření,“ říká ekonom, který se v poslední době také více soustředí na výuku a školení studentů.

Co by poradil dnešním mladým, jak se připravit na budoucnost? „To je těžké predikovat, ale všem svým studentům a studentkám radím, ať se učí využívat umělou inteligenci. Je zřejmé, že bude mít velký dopad,“ míní Milgrom. Za důležité také považuje analýzu dat: „K dispozici máme čím dál větší množství informací a dat o světě kolem nás. Například v ekonomii významně pokročila empirická analýza. Už se nemusíme spoléhat pouze na korelace, ale můžeme si klást otázky, co by se stalo, kdybych změnil tento nebo tamten parametr.“

Jeho třetím doporučením je, že se všichni musíme připravit na celoživotní vzdělávání. „Dnešní svět se rychle mění. A věci a dovednosti, které budou důležité zítra si možná ještě neumíme ani představit. Měli bychom se připravit na to, že se budeme neustále učit. Bude potřeba udržet si široký rozhled a mít stále oči otevřené pro nové metody, které se vyvíjejí, pro věci, které se dějí ve světě,“ dodává profesor Milgrom, který zároveň doufá, že si studenti udrží empatii a touhu zlepšovat svět kolem sebe.

e704cb83 2d3b 4de3 bfdb 7c674d276acb

Neřekli nám, že polovina z nás získá Nobelovku

„Během své kariéry jsem měl vždycky velké štěstí na prostředí, ve kterém jsem působil. Moje raná výzkumná kariéra je spojena s Kellogg School of Management na Northwestern University v Chicagu, kde nám řekli, že zhruba polovina z nás získá profesorskou pozici. Co nám ale neřekli bylo, že polovina z nás získá i Nobelovu cenu,“ líčí s úsměvem Paul Robert Milgrom, který zde působil i s dalšími třemi budoucími nositeli Nobelovy ceny – Rogerem Myersonem, Robertem B. Wilsonem a Bengtem Holmstromem. „Bylo to velmi stimulující a zároveň přátelské prostředí, vlastně jsem spolu tak trochu soutěžili, a to nás hnalo dále, vzájemně jsem si pomáhali a motivovali se,“ vzpomíná na vzájemné spolupráce, ale i intelektuální debaty a polemiky, které zformovali ekonomii na následující desetiletí.

„Pro mě Nobelova cena nebyla cíl, nepřemýšlel jsem o tom, ignoroval jsem to. I ten večer jsem si jako každý jiný vypnul telefon a šel spát… Od té doby je samozřejmě těžké ji ignorovat, protože zisk Nobelovy ceny ovlivní váš život – ovlivňuje to způsob, jakým se mnou lidé komunikují, kolik mi jsou ochotni zaplatit za práci na zakázkách, ovlivňuje to opravdu spoustu věcí. Ale nemyslím si, že se lze ‚snažit‘ o Nobelovu cenu. Myslím, že prostě děláte tu nejlepší práci, jakou můžete. A pokud je tento začátek správný, tak se to stane,“ říká ekonom Milgrom.

Milgrom Lipschits FINAL 55
Profesor Milgrom obdržel čestý doktorát spolu s profesorem Lipschitsem. 

Do Prahy za vědou i rodinou

Pokud měl profesor Milgrom štěstí na prostředí, CERGE-EI, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd, mělo štěstí na profesora Milgroma. V letech 2015–2020 byl totiž aktivním členem mezinárodního Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI. Během svých pravidelných návštěv Prahy se profesor Milgrom vždy zapojoval do konzultací a diskusí se studenty a akademiky, čímž významně přispěl k rozvoji jejich výzkumů na světovou úroveň. Konkrétním příkladem může být Filip Matějka a Jakub Steiner, klíčoví výzkumníci CERGE-EI, kterým se podařilo publikovat články v nejprestižnějších světových vědeckých časopisech v oboru ekonomie a rovněž získat první ERC granty v ČR v oblasti ekonomie a sociálních věd obecně. „Do Prahy jsem vždy jezdil rád – mám zde část rodiny. Můj bratr bohužel loni zemřel, ale stále sem velmi rád jezdím za snachou a neteří Miou,“ říká nobelista, který 19. března převzal čestný vědecký titul doctor honoris causa Univerzity Karlovy.

Prof. Paul Robert Milgrom, Ph. D.
Aktuálně působí na Stanfordské univerzitě, je jedním ze zakladatelů moderní ekonomie, který pomohl aplikovat teorii her a informační ekonomii na širokou škálu ekonomických problémů, včetně cenové politiky, aukcí, finančních trhů a průmyslové organizace. V roce 1970 absolvoval studium matematiky na Univerzitě v Michiganu. Několik let pracoval jako pojistný matematik (aktuár). V roce 1975 započal postgraduální studium na Stanfordově univerzitě, kde v roce 1978 získal magisterský titul v oboru statistiky a v roce 1979 doktorát v oboru podnikání. Svou akademickou kariéru začal na Kelloggově škole managementu na Northwesternské univerzitě v Chicagu, kde nejprve působil jako odborný asistent a v letech 1979 až 1983 jako docent. Od roku 1982 do 1987 byl profesorem ekonomie a managementu na Yaleově univerzitě. V roce 1987 se vrátil na svou alma mater, Stanfordskou univerzitu, jako profesor ekonomie. Je držitelem mnoha významných ocenění, nejznámější je Nobelova cena za ekonomické vědy, kterou získal spolu s Robertem B. Wilsonem v roce 2020. Významně také přispěl k rozvoji českého akademického prostředí, v letech 2015–2020 byl členem mezinárodního Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI.
Autor:
Foto: Michal Novotný

Sdílejte článek: