„‎Začněte co nejdříve získávat zkušenosti i mimo školu, dělejte věci navíc a zajímejte se i o další obory, nepodceňujte soft-skills a uchovejte si chuť neustále se učit,“ doporučují studentům a studentkám firmy, které s Matfyzem dlouhodobě spolupracují v rámci Partnerského programu.

Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

V loňském roce na Univerzitě Karlově proběhl audit rovných příležitostí. Cílem bylo zanalyzovat situaci na univerzitě a poskytnout data pro plán genderové rovnosti, který je od letošního roku nutnou podmínkou pro zisk grantů z evropských schémat. 

Imunoložka Veronika Kanderová působí v laboratoři CLIP při 2. LF UK, kde se věnuje klinickému výzkumu, ale i diagnostice poruch imunity. „Náš výzkum je tak trochu detektivka a luštění hádanek imunitního systému,“‎ říká o své vědecké práci.

„Někteří lidé – muži, samozřejmě – mě odrazovali od vědecké kariéry, neboť prý není vhodná pro ženy. To mě přimělo vytrvat ještě víc.“ Citátem nobelistky Françoise Barré-Sinoussi propagovali organizátoři diskuzi Women in Science: The Gender Variable, jež proběhla v Kampusu Hybernská.

Anna Azari je čerstvě velvyslankyní Státu Izrael v ČR. „Předchozí velvyslanci mi říkali, že Česko je velmi příjemná a přátelská země. Realita mě ale překvapila – je to mnohem lepší, než jsem čekala,“‎‎ říká pro Forum. Chce se zaměřovat na prohloubení spolupráce ve vědě, byznysu i kultuře.

Univerzita Karlova oslavila své 674. narozeniny od svého založení roku 1348. U této příležitosti ocenila tři vědce a dvě vědkyně prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Toto ocenění je letos udělováno již pošesté a pojí se s ním finanční odměna ve výši milionu korun.

Fyzik Tim Verhagen pochází z Nizozemska, v Česku ale působí již osmým rokem, nyní na MFF UK. Na svůj výzkum nových materiálů - „2D-sendvičů“ získal ERC Starting Grant v hodnotě téměř padesát milionů korun.

„Je potřeba pokládat si zajímavé otázky, které jsou důležité, ale často podceňované. Třeba jak naučit umělou inteligenci to, co lidé chtějí,“‎ říká odborník na komplexní rizika Jan Kulveit, jenž v minulých letech působil v Oxfordu. Nově již bádá v pražském CTS.

„Česká věda se za posledních třicet let výrazně posunula – otevřeli jsme se světu, máme špičkové vybavení, nové ústavy. Jsem za to moc rád,“ říká biochemik a genetik Václav Pačes, který většinu života působil na Akademii věd ČR, ale s Univerzitou Karlovou je v těsném kontaktu.

Proč se lidé více obávají chemických zbraní než těch jaderných? I to je jedna z otázek, jíž se zabývá výzkumný tým Michala Smetany na Fakultě sociálních věd UK. Po ruském útoku na Ukrajinu a rozpoutané válce je takové bádání, žel, až nebývale žhavé a aktuální.

Ruská agrese na Ukrajině šokovala celý svět. Otázka, jaký příběh si o „Putinově válce“ jednou budeme vyprávět, zůstane ještě dlouho nezodpovězená. Přesto je možné se uprostřed dění alespoň pokusit nějaké odpovědi najít, a deset takových bodů nabízí v nové epizodě podcast Za Humny.

Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

Propojování, vysvětlování, naslouchání a důraz na lidi a příběhy, to jsou ta klíčová sdělení, která opakovaně zaznívala na konferenci Science Communication: UK Experience, kde své zkušenosti s efektivní komunikací vědy sdíleli britští odborníci a odbornice.