„Mnoho lidí v Česku žije v nejistotě, a když pak najednou začnete zpochybňovat i gender – jednu z těch ‚posledních jistot‘, je přirozené, že se setkáte s odporem,“ říká právnička Barbara Havelková, která působí na Oxfordské univerzitě.

Aarhus University je druhou největší a druhou nejstarší univerzitou v Dánsku a vyniká silným mezinárodním zaměřením a interdisciplinárním přístupem ke vzdělávání a výzkumu, což jí umožňuje efektivně řešit komplexní globální výzvy. 

„Nejlepší obal je žádný obal,“ míní Petra Koudelková z Fakulty sociálních věd UK, která se zabývá tématem komunikace udržitelnosti, té dobré i špatné praxe. Udržitelný způsob života podle ní může být relativně jednoduchý, a dokonce i levnější. 

„Náš dlouhodobý výzkum je věnován vývoji nových technologií pro prvotrimestrální screening těhotenských komplikací,“ říká vědkyně-lékařka Ilona Hromadníková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro péči o matku a dítě. 

„Psychologie chudoby je stále poměrně nový výzkumný směr na rozhraní ekonomie a psychologie,“ vysvětluje vědecko-partnerská dvojice Julie Chytilová a Michal Bauer z CERGE-EI a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Dodržují se kolektivní závazky v rámci vojenských aliancí, nebo se reprezentanti daných zemí nakonec rozhodují spíše podle rozmarů veřejného mínění? I touto otázkou se bude zabývat Michal Smetana z Fakulty sociálních věd UK, který uspěl v klání o granty ERC. 

„Zkoumáme extrémy obratlovčího oka. Hlubokomořské ryby jsou velmi zajímavé v tom, že mají mnoho extrémních adaptací, ze kterých pak můžeme vyvodit závěry třeba i pro naše lidské komorové oko,“ vysvětluje evoluční bioložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty UK. 

Celkem 26 českých vědců a vědkyň, studujících či zástupců nevládních organizací uspělo v prestižním klání o Fulbrightovo stipendium a v akademickém roce 2024/2025 budou sbírat zkušenosti v USA. Mezi nimi i devět kolegů a kolegyň z Univerzity Karlovy.

V letošním roce je to již pět let, co Univerzita Karlova získala certifikát HR Award, který cílí na zlepšování pracovních podmínek zaměstnankyň a zaměstnanců na výzkumných institucích napříč Evropou. Co vše to Univerzitě Karlově přineslo a jaké jsou plány do dalších let?

Na Technische Universität Berlin (TU Berlin) kladou velký důraz na spolupráci, a to jak mezi fakultami a obory, ale i napříč berlínskými univerzitami. Prázdnými frázemi není ani „přenos poznatků do praxe a řešení celospolečenských výzev.“ 

„Pro špičkovou vědu potřebujete peníze, svobodu, kvalitní infrastrukturu a dobré akademické prostředí,“ míní prezidentka Evropské výzkumné rady (ERC) Maria Leptin, která navštívila Univerzitu Karlovu.

„Budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý z Přírodovědecké fakulty, který po vzoru špičkových zahraničních univerzit spoluzaložil nový bakalářský program Science. 

„Kybernetická bezpečnost není jen o technických znalostech, zahrnuje pestrou škálu dalších oborů,“ vysvětluje v jedné minutě Lucie Kadlecová, která se po působení v zahraničí vrátila do ČR a aktuálně se věnuje propojování akademického prostředí s praxí. 

I pedagogika je věda. Své o tom ví i učitel Daniel Pražák, který nedávno dokončil doktorské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Co ho na učení nejvíce baví a co zkoumal? Odpovídá v jedné minutě.

V jedné minutě srozumitelně vysvětlit svůj výzkum. Přesně takový úkol dostalo několik vědců a vědkyň z Univerzity Karlovy v rámci nové video série Věda na UK. Jako první se úkolu zhostila matematička Erin Carson, která vymýšlí nové a lepší algoritmy pro superpočítače. 

„Imunitní systém je jako orchestr, nebo dobře vycvičená armáda. Baví mě, že někdy nevíte, kam vás ten další střípek poznání zavede,“ říká česko-izraelský imunolog Jakub Abramson, který v Česku tráví svůj vědecký sabatikl. 

„Vždy, když mluvím o udržitelnosti, je to spíše o tom, co nedělám – nenakupuji zbytečně, nehromadím věci,“ říká Rozárie Haškovcová, environmentální influencerka a studentka politologie na Fakultě sociálních věd UK.

„Z jednotlivého nálezu nikdy nemám radost. Pro mě je mnohem důležitější ten celek – souvislosti,“ říká archeolog Oded Lipschits, který při své práci kombinuje archeologické vykopávky a moderní a kritický přístup ke studiu Bible.

„Spolufinancování z Evropských fondů dělá veřejné zakázky udržitelné téměř výhradně skrze finanční podporu a ne skrze nastavování cílů. Jakmile se finanční podpora sníží nebo skončí, zadavatelé se vrací do ‚starých kolejí‘ k neudržitelným zakázkám,“ shrnuje ekonom Vítězslav Titl.