Dva medici z 3. LF UK uspořádali v mezinárodním měřítku ojedinělou letní školu praktické oftalmologie, která nabídla účastníkům, lektorům a přednášejícím z celé Evropy inovativní koncepci nástavbového vzdělání v očním lékařství.

„Na kvalitě našeho vzdělávacího systému záleží i celkový úspěch naší země. Málokdo se přitom zabývá tím, kdo a jak debatu o jeho podobě ovlivňuje,“ říká Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd UK, která vedla dvouletý projekt mapující komunikaci ministerstva školství. 

„Neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě,“ doporučuje profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity. Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika). 

Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science i v dalším akademickém roce pokračuje v budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací.

Vědecké týmy z Univerzity Karlovy se budou podílet na devíti z celkových patnácti výzkumných projektů řešících aktuální společenské výzvy, které v tuto chvíli získaly financování v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK). 

„Komunitu Czexpats tvoří čeští vědci a vědkyně se zahraniční zkušeností. Spojuje je touha své zkušenosti využít k inspiraci a zlepšení českého akademického prostředí,“ říká Matouš Glanc, absolvent PřF UK, který „pověsil na hřebík“ kariéru vědce a šéfuje iniciativě Czexpats in Science.

„Na sociální epidemiologii mě nejvíce baví, jak je pestrá. Každý si může najít výzkumnou otázku, která mu je blízká. A jeho práce může mít i přímé praktické dopady na životy lidí,“ tvrdí Dominika Šeblová, jež po zkušenostech ze zahraničí zamířila do pražského Motola na 2. LF UK.

„Tady auxin v cytoplazmě! Kořenové buňky, hlásím okamžitě zastavit,“ tak lze s nadsázkou shrnout jeden z nejnovějších výsledků vědeckého týmu Matyáše Fendrycha z PřF UK. Podařilo se jim objevit nový mechanismus signalizace v takzvané rychlé auxinové dráze.  

„Firemní výzkum to má v Česku stále těžké, chybí zacílená podpora,“ tvrdí Martin Dienstbier, jenž vystudoval Matfyz, doktorát získal v Cambridge, postdokem byl na Oxfordu a po působení v management consultingu spoluzaložil úspěšnou firmu DIANA Biotechnologies. Je to právě pět let.

Co mají společného Kodaňská a Utrechtská univerzita? Jednou větou lze shrnout, že se i v komunikaci rozhodují na základě dat a v posledních letech úspěšně prošly změnou vizuální identity. Více pro magazín Forum v rámci Erasmus zaměstnanecké stáže zjišťovala Pavla Hubálková.

Grantová soutěž ERC patří k nejprestižnějším a nejkompetitivnějším – o omezené množství financí soutěží nejlepší vědci a vědkyně. Ti, kteří působí na českých institucích a získají špičkové hodnocení, ale ne finance, mohou od ministerstva školství získat takzvané ERC CZ. Deset z devatenácti míří na UK.

Výzkum zeolitů, kterému se věnuje tým Jiřího Čejky z PřF UK budí zájem nejen v akademickém prostředí, ale i mezi firmami. ,,Komerčním partnerům musíte mít co nabídnout, pečlivě si vybírají do čeho investují. Firemní výzkum je také velmi orientovaný na výsledky. Firmy si projekty průběžně hodnotí, zda směřují k zajímavým výsledkům,“ říká Čejka.

Jak se ze země, která v 50. letech vyvážela pomeranče, stal světový lídr v oblasti inovací a lze takový úspěch zopakovat? I to zjišťovaly účastnice 3. ženské mise do Izraele, jejíž součástí byla i redaktorka magazínu Forum Pavla Hubálková.

Zvířata žijící na velkém území rychleji tvoří nové druhy – jedna z Darwinových hypotéz v principu stále platí, ale jen někde. Ostrovy nebo pohoří totiž pořádně míchají „evolučními kartami“, jak v nejnovější publikaci v Nature Communications zjistil tým z Centra pro teoretická studia při UK.

„Na menší ambasádě je větší prostor pro kreativitu, můžeme si definovat, co bude hlavní prioritou našeho čtyřletého působení. Já jsem si ‚za své‘ zvolila vědu a inovace,“ říká velvyslankyně ČR ve Švédském království Anita Grmelová.