Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

„Komunikace v medicíně je naučitelná, ale ne samonaučitelná!“ zdůrazňují manželé Lucie a Jan Hrdličkovi. Díky jejich úsilí se budou všichni medici a medičky na 2. LF UK od letního semestru v rámci povinné výuky učit sdělování závažných zpráv i s pomocí umělé inteligence a virtuální reality.

„ChatGPT a další AI chatboty nelze používat jako vyhledávače nebo zdroj faktických informací, jsou to ale fantastické generátory nápadů a inspirace – zkoušejte je,“ nabádá odborník na umělou inteligenci a strojové učení Ondřej Bojar z Matfyzu UK.

Jsou to již dva roky, kdy 24. února 2022 nad ránem započal ruský útok na Ukrajinu. U příležitosti dnešního smutného výročí přinášíme několik příkladů působení ukrajinských vědců a vědkyň na Univerzitě Karlově.

„Česko je v rámci NATO dobrým tmelem, má schopnost spojovat,“ říká Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO a absolvent FSV UK, kde dnes také učí. „Mé hodiny jsou velmi interaktivní. Samotných informací je dnes dostatek, ale právě fundovaná diskuze mezi studenty a pedagogem je něco, co obě strany posouvá dál.“

Možná jste si všimli, že se teď všude mluví o vědkyních. Ano, blíží se Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. V magazínu UK Forum o vědkyních píšeme pravidelně a celoročně, proto připomínáme některé z článků za poslední rok.

„Díváme se do minulosti, abychom poznali, jakým směrem se naše planeta ubírá nebo by se mohla ubírat za předpokladu různých emisních scénářů,“ říká Michal Kučera, mikropaleontolog a prorektor pro vědu a transfer na Univerzitě v Brémách.

„Obor farmacie se rychle mění. Nejde jen o vydávání receptů, lékárníci začínají být uznáváni jako důležití členové zdravotnického týmu. Je to velmi vzrušující,“ řekl parazitolog James Hoson McKerrow z Kalifornské univerzity v San Diegu. 

Ekonom Petr Janský z FSV UK se věnuje výzkumu daňových rájů. Spolu se zahraničními kolegy a kolegyněmi navrhuje praktická řešení, jak pomoci především chudým zemím, které na podvodných praktikách tratí nejvíce. 

Mít publikaci v Nature nebo mluvit o svém výzkumu v televizi nestačí! Důležitý je skutečný celospolečenský dopad, zdůrazňují na University College Dublin. Jak se v Dublinu přistupuje k výzkumu a komunikaci vědy zjišťovala v rámci zaměstnanecké Erasmus stáže Pavla Hubálková. 

„Baví mě hledat podstatu biologických procesů,“ říká Lenka Hálová, absolventka Univerzity Karlovy, která již patnáct let působí v Manchesteru. Zabývá se výzkumem regulace buněčného cyklu, jehož narušení vede například k rakovinnému bujení. Mimo jiné je velmi aktivní v neziskové organizaci Česká škola & komunita v Manchesteru.

Ve čtvrtek 4. ledna, čtrnáct dní od tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, se konal pietní průvod, symbolické objetí fakulty, a zapálení ohně na náměstí Jana Palacha. Tímto tichým setkáním několika tisíc lidí odstartoval Měsíc pro fakultu.

„Vyberte si obor, kde nejsou žádné znalosti, a vytvořte je,“ radí profesor Ohad Medalia z Curyšské univerzity, který jako první publikoval trojrozměrné mapy proteinových struktur uvnitř celých buněk a stal se zakladatelem nového oboru, který se dnes nazývá strukturní biologie in situ. 

Jak vidí hlubokomořské ryby? Jak děti prožívají fakta? I na tyto otázky hledá odpovědi „věda z Karlovky“. Přinášíme již tradiční přehled vědeckých úspěchů a důležitých momentů uplynulého roku, o nichž jsme v magazínu UK Forum psali. 

„Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Zuzana Musilová z PřF UK, která získala prestižní ERC Consolidator grant.

„Už jsme popsali rychlou auxinovou dráhu v kořenu modelové rostliny huseníčku. Nyní se chceme zaměřit na dráhu i v dalších částech rostlin a dalších druzích, třeba trávách příbuzných obilovinám, čímž se dostáváme blíže praktickému využití,“ popisuje Matyáš Fendrych z PřF UK hlavní myšlenku svého ERC Consolidator grantu.

„Excelence a úspěch plodí další úspěch. Klíčem k úspěchu je přilákat skutečně kvalitní studenty a zaměstnance. Je skvělé mít úžasné budovy a zařízení, ale nakonec je to všechno o lidech,“ řekla magazínu Forum rektorka Oxfordské univerzity Irene Tracey.

Současný rozvoj technologií výrazně proměňuje zdravotnictví. Jaká je budoucnost medicíny? Co skutečně léčí? V čem umělá inteligence (ne)nahradí lékaře? I o tom bude jednodenní seminář, který na Univerzitě Karlově ve dvou termínech, 5. a 7. prosince, zaštiťuje lékařka a inovátorka Ivana Schnur.

„Neúspěchy jsou nedílnou součástí vědecké práce. Inspirativní mi v tomto přijde pan Ollivander z Harryho Pottera. Čím více hůlek Harry zkouší,  tím více je pan Ollivander nadšený, protože se více a více ponořuje do neznámého,“ přirovnává Ondřej Veselý, který se na PřF UK věnuje výzkumu zeolitů. 

Univerzita Karlova získala prostředky na koordinaci tří vědeckých projektů v rámci výzvy Špičkový výzkum Operačního programu Jan Amos Komenský, v dalších třinácti projektech je partnerem. 

„Klíčem k tomu, abyste byli dobrými učiteli, je rozvíjet sebeuvědomění,“ tvrdí Manuela Milani. Zdůrazňuje navíc důležitost dialogu s kolegy a se studenty. Coby mezinárodní expertka na vzdělávání je součástí platformy Paedagogium na Univerzitě Karlově.

Strana 1 z 15