Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala  Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské noviny, Hrot, Vědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

„‎Tématu Open Science se v budoucnu nevyhne žádný student či vědec, bude to nedílnou součástí vědy,“ říká Miriam Vojtíšková, koordinátorka Open Access na FHS UK a jedna z tvůrkyň Open Science Podcastu, který si klade za cíl vysvětlovat tuto problematiku studentům, vědcům i široké veřejnosti.

„Univerzita je pro mě na prvním místě a již více než třicet let je součástí mého života,“ říká Milena Králíčková, zvolená kandidátka na rektorku Univerzity Karlovy. Prorektorka pro studijní záležitosti, lékařka a vědkyně v oboru gynekologie je první ženou v historii UK, jež bude zastávat funkci rektorky.

V nejbližších dnech zaměstnanci Univerzity Karlovy najdou v e-mailových schránkách dotazník spokojenosti, který si klade za cíl získat data pro další směřování univerzity. „‎Vůbec poprvé je tu možnost systematicky se vyjádřit k fungování univerzity, věřím, že toho zaměstnaci využijí,“‎ říká rektor Tomáš Zima.

„Vždy mě lákala věda z lékařského hlediska. Volba virologie byla souhra relevance k lidskému zdraví i technických možností doby – genom virů byl dostatečně malý, aby bylo možné ho studovat,“‎ vysvětluje Hans-Georg Kräusslich, čerstvý čestný doktor UK, proč se stal virologem.

Až do 27. října se mladí vědci a vědkyně mohou přihlásit do čtvrtého ročníku popularizační soutěže Science Slam. „Zlepšil jsem si prezentační i komunikační dovednosti, ale pomohlo mi to i ve v‎ýzkumu. A hlavně je to radost a zábava,“ říká o účasti loňský vítěz Matouš Veselský z FHS UK.

Páteční noc 24. září patřila vědě, konala se Noc vědců s ústředním tématem Čas. Do hybridního ročníku se zapojilo 42 měst a přes šedesát institucí. Jen v Praze a okolí si bohatý program připravilo 28 institucí, mezi nimiž nechyběla Univerzita Karlova.

„‎Úspěšnost českých žadatelů o granty Evropské výzkumné rady (ERC) se zlepšuje, ale stále výrazně zaostáváme. Přitom dle jiných srovnání, například kvality publikací, bychom měli být v ERC soutěži mnohem úspěšnější,“ říká Zdeněk Strakoš, koordinátor nově vzniklé Expertní skupiny pro granty ERC.

Vědecká i společná životní cesta manželů Markéty a Jakuba Tomkových začala na Matfyzu UK. Následně oba získali stipendium a na doktorát odešli na Oxford, od letošního února oba bádají na University of California. Kromě toho jejich čas patří synovi i dobrovolničení.

Evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z PřF UK a jeho kolega Matthias Stöck se stali editory dvou čísel prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. Speciály vznikly na oslavu stoletého výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů.

„Vynalezeno na Univerzitě Karlově, vyrobeno v ČR, zasvěceno budoucnosti,“ hlásá krabička nového krému proti vráskám SAIN. Ten bude letos i díky vědcům z centra BIOCEV uveden na trh jako první produkt pro humánní použití obsahující látku alaptid.

úterý, 31 srpen 2021 09:02

Jak se na FTVS zkoumá sport a pohyb

„Sportovní vědě se nejlépe dařilo do roku 1989, kdy byla veliká snaha mít úspěšnou sportovní reprezentaci. To ale s revolucí skončilo a až v poslední době začíná být po výzkumu sportu opět poptávka,“ říká Miroslav Petr, proděkan pro vědeckou a výzkumnou činnost na FTVS UK.

„Tropické lesy v afrických horách jsou unikátní ve smyslu biodiverzity – hostí mnoho druhů rostlin a živočichů. Nyní jsme zjistili, že ukládají i mnohem více uhlíku, než se doposud myslelo, což zvyšuje jejich význam a nutnost ochrany,“‎ říká David Hořák, jeden z autorů nové studie v Nature.

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK popsali, jak rostliny reagují na toxické půdy. „Zjistili jsme, že rostliny s duplikovanými genomy využívají již dříve vyzkoušené genetické varianty, zároveň ale umí tvořit mutace i zcela nové,“ říká Veronika Konečná, autorka studie v Nature Communications.

„Nebojte se transferu ani neúspěchu. A s nápady volejte včas,“ říkají v dvojrozhovoru šéfové dvou součástí UK, jež pečují o přenos poznatků do praxe – právě tak vznikly i čtyři nadějné spin-off firmy. Hana Kosová řídí CPPT, Otomar Sláma zase CUIP. 

„Když se snažíte prodat něco, co se dá za pár vteřin zkopírovat, je to jiné, než když vyrábíte auta nebo léčiva,“ říká o transferu znalostí Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Přesto se to matematickým lingvistům daří a softwarové nástroje či data využívá i Google.

„Popsat nový chaperon – ‚pomocníka filmového střihače‘ v našich buňkách – se už moc často nestává,“ říká Klára Klimešová z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, první autorka nedávné studie v časopise Nature Communications.

V posledních letech jsou výzvou i strašákem hybridní hrozby. Co se pod tímto označením skrývá a jak užitečný tento široký koncept je, rozebírají Hana Martínková a Barbora Chaloupková spolu s výzkumníky z Ústavu mezinárodních vztahů v nové epizodě podcastu Za Humny.

Vědecký tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK popsal rychlou reakci rostlinných kořenů na fytohormon auxin, která řídí růst kořene ve směru gravitačního pole. Vědci výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Plants.

„‎Za hranicí představivosti“ - to je úryvek z Einsteinova citátu i název aktuální výstavy Milana Kunce, jež je do konce července k vidění v Galerii Kampusu Hybernská. Ještě dvakrát, v pondělí 19. a 26. července, vás výstavou provede sám její autor.

Ilona Hromadníková objevila, jak ze vzorků krve zjišťovat riziko budoucího rozvoje vážných kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, třeba cukrovky. A to jak u ženy-matky, tak i u jejího dítěte. „Skvělá technologie, ale předběhla jste dobu,“ slyšela od investorů.

Strana 1 z 7