Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

„Vždy, když mluvím o udržitelnosti, je to spíše o tom, co nedělám – nenakupuji zbytečně, nehromadím věci,“ říká Rozárie Haškovcová, environmentální influencerka a studentka politologie na Fakultě sociálních věd UK.

„Z jednotlivého nálezu nikdy nemám radost. Pro mě je mnohem důležitější ten celek – souvislosti,“ říká archeolog Oded Lipschits, který při své práci kombinuje archeologické vykopávky a moderní a kritický přístup ke studiu Bible.

„Spolufinancování z Evropských fondů dělá veřejné zakázky udržitelné téměř výhradně skrze finanční podporu a ne skrze nastavování cílů. Jakmile se finanční podpora sníží nebo skončí, zadavatelé se vrací do ‚starých kolejí‘ k neudržitelným zakázkám,“ shrnuje ekonom Vítězslav Titl. 

Genomička Markéta Tomková, absolventka Matfyzu UK, která aktuálně vede vlastní výzkumnou skupinu na Oxfordské univerzitě, se stala laureátkou prvního ročníku Ceny Czexpats in Science. Cílem je oceňovat a zviditelňovat české vědce a vědkyně působící v zahraničí, kteří zároveň pozitivně ovlivňují české prostředí.

Ekonom Paul Robert Milgrom svou prací významně ovlivnil mnoho oblastí moderní ekonomie a souvisejících věd. Proměnil především svět aukcí, za což získal i Nobelovu cenu za ekonomii. Úzce spolupracuje i s českým prostředím, především s CERGE-EI. Nyní obdržel čestný titul doctor honoris causa UK.

„Komunikace v medicíně je naučitelná, ale ne samonaučitelná!“ zdůrazňují manželé Lucie a Jan Hrdličkovi. Díky jejich úsilí se budou všichni medici a medičky na 2. LF UK od letního semestru v rámci povinné výuky učit sdělování závažných zpráv i s pomocí umělé inteligence a virtuální reality.

„ChatGPT a další AI chatboty nelze používat jako vyhledávače nebo zdroj faktických informací, jsou to ale fantastické generátory nápadů a inspirace – zkoušejte je,“ nabádá odborník na umělou inteligenci a strojové učení Ondřej Bojar z Matfyzu UK.

Jsou to již dva roky, kdy 24. února 2022 nad ránem započal ruský útok na Ukrajinu. U příležitosti dnešního smutného výročí přinášíme několik příkladů působení ukrajinských vědců a vědkyň na Univerzitě Karlově.

„Česko je v rámci NATO dobrým tmelem, má schopnost spojovat,“ říká Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO a absolvent FSV UK, kde dnes také učí. „Mé hodiny jsou velmi interaktivní. Samotných informací je dnes dostatek, ale právě fundovaná diskuze mezi studenty a pedagogem je něco, co obě strany posouvá dál.“

Možná jste si všimli, že se teď všude mluví o vědkyních. Ano, blíží se Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. V magazínu UK Forum o vědkyních píšeme pravidelně a celoročně, proto připomínáme některé z článků za poslední rok.

„Díváme se do minulosti, abychom poznali, jakým směrem se naše planeta ubírá nebo by se mohla ubírat za předpokladu různých emisních scénářů,“ říká Michal Kučera, mikropaleontolog a prorektor pro vědu a transfer na Univerzitě v Brémách.

„Obor farmacie se rychle mění. Nejde jen o vydávání receptů, lékárníci začínají být uznáváni jako důležití členové zdravotnického týmu. Je to velmi vzrušující,“ řekl parazitolog James Hoson McKerrow z Kalifornské univerzity v San Diegu. 

Ekonom Petr Janský z FSV UK se věnuje výzkumu daňových rájů. Spolu se zahraničními kolegy a kolegyněmi navrhuje praktická řešení, jak pomoci především chudým zemím, které na podvodných praktikách tratí nejvíce. 

Mít publikaci v Nature nebo mluvit o svém výzkumu v televizi nestačí! Důležitý je skutečný celospolečenský dopad, zdůrazňují na University College Dublin. Jak se v Dublinu přistupuje k výzkumu a komunikaci vědy zjišťovala v rámci zaměstnanecké Erasmus stáže Pavla Hubálková. 

„Baví mě hledat podstatu biologických procesů,“ říká Lenka Hálová, absolventka Univerzity Karlovy, která již patnáct let působí v Manchesteru. Zabývá se výzkumem regulace buněčného cyklu, jehož narušení vede například k rakovinnému bujení. Mimo jiné je velmi aktivní v neziskové organizaci Česká škola & komunita v Manchesteru.

Ve čtvrtek 4. ledna, čtrnáct dní od tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, se konal pietní průvod, symbolické objetí fakulty, a zapálení ohně na náměstí Jana Palacha. Tímto tichým setkáním několika tisíc lidí odstartoval Měsíc pro fakultu.

„Vyberte si obor, kde nejsou žádné znalosti, a vytvořte je,“ radí profesor Ohad Medalia z Curyšské univerzity, který jako první publikoval trojrozměrné mapy proteinových struktur uvnitř celých buněk a stal se zakladatelem nového oboru, který se dnes nazývá strukturní biologie in situ. 

Jak vidí hlubokomořské ryby? Jak děti prožívají fakta? I na tyto otázky hledá odpovědi „věda z Karlovky“. Přinášíme již tradiční přehled vědeckých úspěchů a důležitých momentů uplynulého roku, o nichž jsme v magazínu UK Forum psali. 

„Naším primárním cílem je pochopit hranici, čeho je schopné obratlovčí oko! Studiem extrémů jako je oko hlubokomořských ryb se můžeme dozvědět i mnoho užitečných poznatků o lidském oku nebo získat inspiraci například pro konstrukci teleskopů,“ líčí Zuzana Musilová z PřF UK, která získala prestižní ERC Consolidator grant.

„Už jsme popsali rychlou auxinovou dráhu v kořenu modelové rostliny huseníčku. Nyní se chceme zaměřit na dráhu i v dalších částech rostlin a dalších druzích, třeba trávách příbuzných obilovinám, čímž se dostáváme blíže praktickému využití,“ popisuje Matyáš Fendrych z PřF UK hlavní myšlenku svého ERC Consolidator grantu.

Strana 1 z 16